|
|
Mikrobiota trávicího traktu včel a příbuzného hmyzu a faktory ovlivňující její složení
Hroncová, Zuzana ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Disertační práce se skládá ze šesti výzkumných kapitol, z nichž pět již bylo publikováno ve vědeckých časopisech, jeden je v oponentském řízení a poslední kapitola představuje originální nepublikovaná data v procesu přípravy rukopisu.
Výzkum prezentovaný v této práci se zabývá složitými mechanismy imunitního systému včel a vos, se zaměřením na mikrobiotu jako součást imunity. Jak je popsáno v úvodu, sociální hmyz, jako včely a čmeláci, hrají klíčovou roli v ekosystémech po celém světě. Nedávné ztráty včel jsou připisovány používání pesticidů, špatné výživě, zvýšenému infekčnímu tlaku a ničení přírodních stanovišť. Během několika posledních let se včelaři i široká veřejnost zabývají úbytky včelstev po celém světě a dožadují se dalšího výzkumu zaměřeného na řešení těchto problémů. Naším hlavním cílem bylo prozkoumat vazby střevní bakteriální populace včel a příbuzných druhů, jejich propojení s imunitou a zjistit možnosti ovlivnění těchto vztahů prostřednictvím suplementace. Součástí cíle bylo charakterizovat střevní mikrobiotu čmeláků a vos pomocí 16S RNA sekvenování, použitého při hledání potenciálně nových bakteriálních druhů.
V práci jsme se snažili objasnit, jak mikrobiom interaguje s hostitelem a prokázat, že hlavní členy těchto komunit ho pozitivně ovlivňují. Bakteriální komunity nacházející se v trávicím traktu včel, jsou ideálním modelem pro zkoumání evolučních a genetických vztahů. Informace založené na našich výsledcích můžou díky objasněným fyziologickým podmínkám v trávicím traktu včel pomoci při vývoji vhodných probiotických preparátů.
|
|
|
Poruchy příjmu potravy.
Florianová, Jana ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Hroncová, Zuzana (oponent)
Souhrn
Tato bakalářská práce je věnována problematice poruch příjmu potravy, která v dnešní době postihuje mnoho mladých lidí po celém světě. Nejčastěji mladé dívky a ženy ve věku od 15 do 30 let. V posledních letech existuje mnoho výzkumů zabývajících se poruchami příjmu potravy, ale stále o nich víme velmi málo.
Mentální anorexie je porucha založená hlavně na psychické stránce pacienta. Osoby postižené mentální anorexií mají zkreslenou představu o svém těle a v závislosti na tom odmítají potravu. V urputné snaze ještě více zhubnout nemocní nadměrně cvičí nebo používají různé léky, jako jsou anorektika a diuretika. Objevují se i různé chronické podoby onemocnění a některé příznaky mohou být dlouho přehlíženy nebo podceňovány. Anorexie je spojena s mnoha zdravotními problémy a ve velkém množství případů končí smrtí.
Mentální bulimie je charakterizována především opakujícími se záchvaty přejídání. Je také spojena s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Dalším rysem bývá pocit viny z přejedení a následně vyvolané zvracení. Některé pacientky zneužívají projímadla nebo diuretika. Pacientky s mentální bulimií mají v důsledku vyvolávaného zvracení zduřelé slinné žlázy a zkažené zuby. Oproti mentální anorexii nedochází k podvýživě a častému úmrtí.
Léčba poruch příjmu potravy je velice složitá. Vzhledem k různým formám je těžké rozpoznat, zda se jedná o poruchu příjmu potravy. Předpokladem k uzdravení je spolupráce a motivace pacienta, pomoc a podpora rodiny a blízkých. Bohužel neexistuje léčebná metoda, lék nebo operace, která by byla pro všechny jednoznačně účinná.
Prevence by měla snižovat riziko vzniku poruch příjmu potravy již od útlého věku. Avšak v dnešní medializované době, kdy kultem krásy jsou modelky, které obvykle sami jednou z poruch příjmu potravy trpí, je úkol vytvořit kvalitní a účinnou prevenci skoro nemožný. U nás existuje občanské sdružení Anabell, které nabízí pomoc, poradenství a terapie. Prevence by se měla zvýšit hlavně na základních školách, kde se nachází cílová skupina nejvíce ohrožená těmito onemocněními.
|
|
|
Výživa sportovců se zaměřením na fitness
Hájková, Eva ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Hroncová, Zuzana (oponent)
Výživa je důležitou součástí života každého z nás. To, jakým způsobem se stravujeme, ovlivňuje naše zdraví a celkovou fyzickou i psychickou kondici. Pokud přijímáme vyváženou a pestrou stravu je dokázána spojitost s předcházením onemocnění. Má bakalářská práce se zabývá výživou sportovců, kteří se věnují fitness. Ve sportu obecně je na výživu kladen velký důraz a to hlavně z hlediska podávání sportovního výkonu. Ve fitness tomu není jinak. Konzumací správných potravin ve správný čas zvyšujeme svou výkonnost, upravujeme tělesnou hmotnost a celkově upevňujeme své zdraví. Je logické, že tělo sportovce si klade vyšší nároky na dodávku energie, množství živin i tekutin. Je tedy velmi důležité, aby každý sportovec měl svůj jídelníček, který odpovídá jeho fyzické činnosti. Při fitness aktivitách dochází z části k silové zátěži a z části také k vytrvalostní zátěži. Spolu se speciální výživou si takto zaměření sportovci tvarují těla, zbavují se tělesného tuku a zlepšují svou fyzickou zdatnost. Většina fitness sportovců chce nabýt a udržet si svalovou hmotu i při náročném tréninku a snížit množství tělesného i podkožního tuku na možné minimum. Bez upravených jídelníčků a tréninku by nikdy nedošli k vysněnému cíli. Pokud není sportovec schopný dodat tělu dostatečné množství živin potravou, doporučuje se mu, aby obohatil svůj jídelníček doplňky stravy. Než začne sportovec doplněk stravy užívat, měl by si zjistit, co mu opravdu chybí a poté si důkladně vybrat ten, který bude pro jeho tělo nejvhodnější. Některé doplňky stravy napomáhají sportovcům neztrácet svalovou hmotu tréninkem, jiné k rychlejší regeneraci po tréninku.
|
|
|
Antioxidanty ve výživě lidí
Nemcová, Romana ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Hroncová, Zuzana (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo poukázat na důležitost antioxidantů v lidské výživě, jejich fungování a působení na lidské zdraví.
Antioxidantům se v poslední době věnuje zvláštní pozornost díky jejich příznivým účinkům na lidský organismus. Antioxidační aktivita je veličina, kterou se hodnotí schopnost organismu vychytávat volné radikály, bránit jejich vzniku nebo je převádět na nereaktivní nebo méně reaktivní formy. Volné radikály vznikají v našem organismu jako vedlejší produkt látkové výměny v buňkách, kde hrají pozitivní roli v obranyschopnosti. Na druhé straně jejich nadměrná tvorba může být pro organismus škodlivá, narušují buněčné membrány, ničí DNA. Nadměrnou tvorbou reaktivních forem kyslíku a dusíku vzniká oxidační stres. Oxidační stres významně přispívá ke vzniku různých degenerativních onemocnění, nádorů, působí mutace DNA, poškozuje makromolekuly a tkáně.
Lidský organismus má vytvořenu vlastní antioxidační aktivitu v podobě endogenních antioxidantů, které jsou produkovaný naším tělem. Nejvýznamnější jsou antioxidační enzymy (SOD, kataláza, peroxidáza), antioxidační substráty (glutathion, bilirubin, ubichinon, kyselina močová). Exogenní antioxidanty přijímáme z potravy a jsou především rostlinného původu. Nejznámější jsou vitaminy (A,D,E), karotenoidy (beta-karoten, lutein, lykopen), fenolické látky a stopové prvky (měď, zinek, selen). Nejvíc antioxidantů můžeme najít v brusinkách, borůvkách, rajčatech, luštěninách, ořeších, semínkách nebo bylinkách. Antioxidanty plní důležitě funkce v potravinářském průmyslu, kde zabraňují oxidaci tuků a proteinů, udržují chuť a barvu potravin a také zvyšují jejich trvanlivost.
|
host ::
RSS.