|
|
Problémová mládež v českých zemích v 1. polovině 20. století aneb mládež "mravně vadná"
Hriňová, Denisa ; Čechurová, Jana (oponent) ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila problémovou mládež v českých zemích v 1. polovině 20. století. Tato skupina mládeže byla dobově nazývána nejčastěji termínem "mravně vadná", od 60. let 20. století se přistoupilo k užívání termínu "obtížně vychovatelná", dnešními slovy se jedná o mládež "delikventní". Mládež "mravně vadnou" lze vymezit jako mládež s jistými výchovnými problémy, projevujícími se především zanedbáváním školní docházky, touláním se, útěky z domova, prostitucí, krádežemi nebo jinou trestnou činností apod. V určitém procentu se tedy problémová mládež dostávala i do konfliktu se zákonem, ale nebylo to pravidlem. Vznik deviací u mládeže byl přisuzován jednak špatnému rodinnému prostředí nebo obecněji mravní situaci ve společnosti v souvislosti s oběma světovými válkami nebo např. velkou hospodářskou krizí, dále byl přisuzován špatné psychické konstituci mladistvého, méně často byl vznik deviace nahlížen jako následek determinace tělesné stavby. Společnost se snažila tyto deviantní elementy převychovat a transformovat ve výchovných institucích, jež představovaly ve zkoumaném období polepšovny, později vychovatelny a výchovny, které dále změnily název na dětské domovy se zvýšenou péčí a domovy výchovy mládeže. Tyto instituce přijímaly většinou děti a mládež od 6 do 14 let nebo mládež od...
|
|
|
Střet katolicismu a totalitarismu v českých zemích v letech 1948-1968 aneb jak byla vnímána doba pohledem představitelů katolické církve
Hriňová, Denisa ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Jako téma své bakalářské práce j sem si zvolila střet dvou názorových světů - střet katolicismu a totalitarismu v českých zemích v letech 1948-1968. Budu mluvit o střetu hodnotového světa představitelů katolické církve s prostředím, které mu ve vymezeném časovém období připravila státní komunistická moc. Osobnosti katolické církve jsem si vybrala, protože byli a jsou příslušníky myšlenkově pevného společenství, které se pro své z pohledu státní komunistické moci velmi silné stránky stalo objektem, jemuž byla omezována práva i možnosti veřejného působení a to jak administrativně (rušen katolický tisk, spolky, tlak na církevní školství, " .), tak trestněprávně (zatýkání a věznění kněží, řeholníků, laiků, internace biskupů, ... ). Mezi hlavní silné stránky katolické církve, které byly pro režim, jenž chtěl společnost plně ovládat, nepřijatelné, patřil především její vliv mezi poměrně velkou částí obyvatelstva. Podle Václava Vaška 1 vycházejícího z Příručního slovníku naučného2 žilo v roce 1948 v Československu (po ukončení německého odsunu) přibližně 12 miliónů obyvatel (8,8 mil. v Čechách a na Moravě a 3,3 mil. na Slovensku). Z nich se v českých zemích hlásilo ke katolické církvi přibližně 6,5 miliónu obyvatel, na Slovensku necelé 3 milióny, což dohromady tvořilo necelých 9,5 miliónů obyvatel Československa...
|
host ::
RSS.