Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vztah Soudního dvora EU a členských států: případ občanství EU a zdravotní péče
Hrabal, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tématem této magisterské práce je vztah mezi Soudním dvorem Evropské unie a členskými roveň práce vychází i ze zkoumání tzv. soudního aktivismu, konkrétně ve vztahu k Cílem práce je ověřit hypotézu, že hlavním aktérem, který ovlivňuje podobu unijního práva, je Soudní dvůr, a ne členské státy. K tomu práce uplatňuje dvě podhypotézy, a sice že: 1. Soudní dvůr při svém rozhodování v oblasti vnitřního trhu prosazuje prointegrační agendu, a to i navzdory preferencím členských států; 2. členské státy nejsou schopny právní stav z pro ně nežádoucí judikatury zvrátit ve svůj prospěch prostřednictvím přijetí nové je ověřena na příkladu judikatury Soudního dvora v občanů EU a poskytování přeshraniční zdravotní péče a v návaznosti na ni přijatých směrnic 2004/38/ES a 2011/24/EU. První podhypotéza je konkrétně ověřena analýzou stanovisek členských států v řízeních před Soudním dvorem a analýzou samotných rozsudků, a to ve čtyřech řízeních zabývajících se právy ekonomicky neaktivních osob a v šesti věnovaných poskytování přeshraniční zdravotní péče. Druhá podhypotéza je ověřena zkoumáním ustanovení dotčených směrnic, která navazovala na judikaturu Soudního dvora. Závěrem práce je, že první podhypotézu lze považovat s výhradou za vyvrácenou. Celkově je tedy hypotéza tvrzena hlavní role členských států.
Směrnice o volném pohybu služeb a její implementace v českém právu
Hrabal, Tomáš ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent)
Tato práce se zabývá směrnicí o volném pohybu služeb (směrnice č. 2006/123/ES, o službách na vnitřním trhu) a její implementací v českém právu. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části je stručně nastíněna úprava volného pohybu služeb a svobody usazování v primárním právu Evropské unie. Druhá část zkoumá samotnou směrnici, přičemž analyzuje proces jejího přijetí a dále zkoumá její obsah ve srovnání s dosavadní právní úpravou a určuje přínosy směrnice pro poskytování služeb na vnitřním trhu. Třetí část poskytuje přehled implementace v členských státech Evropské unie a představuje základ pro srovnání při hodnocení české právní úpravy. Čtvrtá část zkoumá implementaci směrnice v České republice, přičemž hodnotí její kvalitu na základě analýzy dvou implementačních zákonů, připomínek Evropské komise a srovnání s úpravou v ostatních členských státech. Výsledkem práce je závěr, že vypuštěním principu země původu z původního návrhu přišla směrnice o prvek, díky kterému by představovala razantní posun ve způsobu regulace volného pohybu služeb na vnitřním trhu oproti úpravě ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Přínosy pro tuto oblast však směrnice přesto přináší, a to v přezkumu stávající legislativy členskými státy a ve změně nebo odstranění nepřípustných požadavků, dále díky zjednodušení získání...
Protestní hnutí roku 1968 ve Velké Británii
Hrabal, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Renner, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem protestního hnutí roku 1968 ve Velké Británii, zkoumá přitom jeho východiska, konkrétní projevy a nakonec se věnuje jeho interpretaci. Text samotný se člení do čtyř kapitol. V první se pozornost zaměřuje na společensko-politický kontext protestů, konkrétně na společenské změny nastalé v 60. letech, vládu Labouristické strany, britskou novou levici a mírové hnutí 50. a 60. let. Druhá kapitola je věnována třem londýnským pochodům proti válce ve Vietnamu. Jsou zde zmíněny okolnosti, za nichž k pochodům došlo, a vůdčí osobnosti, které jejich vznik iniciovaly. Protiválečné pochody jsou rozebrány samostatně, nejpodrobněji ten poslední, největší z nich. Ve třetí kapitole jsou probrány příklady studentských protestů na britských vysokých školách, zejména s důrazem na jejich příčiny. Ve čtvrté kapitole je nakonec protestní hnutí interpretováno, konkrétně jsou předneseny námitky kritiků, považujících protesty za bezdůvodné a vyvolané pouze jednáním radikálních skupin, jejichž platnost je ověřována na základě konkrétních případů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.