|
|
Měření vertikální profilu T, RH mezní vrstvy atmosféry s pomocí dronu
Fedorenko, Mykhailo ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Bendl, Jan (oponent)
Spodních 200 metrů mezní vrstvy atmosféry (ABL) se vyznačuje vysokým množstvím atmosférických znečišťujících příměsí, jejichž rozložení i transport je možné předpovědět na základě vertikálních profilů určitých fyzikálních parametrů. Získání detailních vertikálních profilů v tomto rozsahu je proto nezbytné. Tradiční metody měření vertikálních profilů však nejsou plně použitelné v kontextu SL. Radiosondy nejsou určeny pro časté měření vertikálních profilů v rozsahu 200 metrů a metody dálkového průzkumu často nemají dostatečné časoprostorové rozlišení, pro podrobné měření takovýchto profilů, mohou monitorovat pouze určité parametry, jejich provoz má svá specifika a je spojen s vysokými náklady. Oproti těmto metodám přináší použití dronu jako mobilní platformy výhody ve formě vysokého časoprostorového rozlišení a schopnosti provádět profilování v krátkých časových intervalech, což umožňuje zachycení detailní dynamiky vertikálních profilů v rozsahu 200 metrů. V této práci bylo s využitím dronu DJI Air 2s, vybaveným senzorem iMet-XQ2 (InterMet Systems) prováděno měření vertikálních profilů teploty (T) a relativní vlhkosti (RH). Vertikální rychlost vzestupu dronu byla přibližně 1 m/s, měření profilu do 120m tak trvalo obvykle 120 s, cele měřeni kolem 3-4 minut. Mezi měřením jednotlivých profilů byla...
|
|
|
Distribuce aerosolových částic z dieselových motorů lodí
Šmok, Dominik ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
2 Abstrakt Měření velikostních distribucí aerosolových částic v rozsahu 5 nm - 4 m ve výšce 1,5 m nad mořskou hladinou byla prováděna na palubě člunu v německých vodách Baltského moře. Měření měla za cíl charakterizovat aerosolové částice mořského aerosolu a z dieselových motorů lodí a jejich dynamiku, tj. stárnutí oblaku spalin v mezní vrstvě atmosféry nad mořskou hladinou. Mořský aerosol o PNC5-340 1335 - 1939 cm-3 je charakterizován Aitkenovým, akumulačním a hrubým módem o CMD 20 a 41 - 55 nm, resp. 123 - 159 nm a 1,6 µm. Poměr akumulačního vůči Aitkenovu módu roste s růstem hustoty námořní dopravy. Aerosolové částice z dieselových motorů v oblacích spalin o stáří 2 - 60 s a ve vzdálenosti 150 - 600 m od sledovaných lodí charakterizuje PNC5-340 1-4 ·105 cm-3 a CMD 20 nm. Modalita velikostní distribuce supermikronových částic o Da 1 - 4 µm se v oblaku spalin nemění, celková hmota supermikronových částic vzroste pouze o 1 - 6 % ve srovnání s pozadím. Dynamika velikostních distribucí počtu aerosolových částic je dána zejména formováním, tj. rozpínáním a ředěním oblaku spalin. Nicméně, v oblaku spalin o stáří 6 - 16 s a ve vzdálenosti 50 - 150 m byl pro PNC20 zaznamenán rychlejší pokles způsobený transformováním oblaku spalin, tj. možnou koagulací nanočástic. Selfkoagulaci lze zanedbat, jak indikuje...
|
|
| |
|
|
Kombinované vícepásmové adaptivní zvýraznění řeči
Hovorka, Jaroslav ; Vlček, Čestmír (oponent) ; Křesálek,, Vojtěch (oponent) ; Sysel, Petr (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá jednokanálovými a dvoukanálovými algoritmy pro zvýraznění řeči. Cílem práce je provést důkladnou analýzu těchto algoritmů a na základě toho navrhnout kombinovanou kompozitní metodu pro zvýraznění řeči pro použití v prostředí vojenských vozidel. Cílem je nalezení takového řešení, které přinese kvalitativní zlepšení řeči zejména ve vojenských komunikačních systémech. Ty jsou charakterizovány velmi vysokým hlukem, nízkým poměrem SNR a hlukem vyskytujícím se především na nízkých kmitočtech.
|
|
|
Predikce na kapitálových trzích pomocí fundamentální analýzy
Hovorka, Jan ; Prokopec, Michal (oponent) ; Sojka, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá predikcí na kapitálových trzích pomocí fundamentální analýzy. Popisuje princip této analýzy a jednotlivé metody pro výpočet vnitřní hodnoty akcií. Praktická část se věnuje fundamentální analýze společnosti ČEZ. Je zde vypočítána vnitřní hodnota akcií této společnosti a na základě jejího porovnání s tržní hodnotou diskutována investiční strategie.
|
|
|
Spatio-temporal distribution of atmospheric aerosol in urban and rural environment
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
Kvalita ovzduší v Evropě zůstává významným problémem v oblasti životního prostředí, který ovlivňuje zdraví a kvalitu života obyvatel. Stacionární síť monitorování kvality venkovního ovzduší sice umožňuje sledovat hlavní trendy, ale vzhledem k vysoké časoprostorové proměnlivosti atmosférického aerosolu není plně reprezentativní pro osobní expozici občanů. Proto jsou zapotřebí měření s vysokým časovým a prostorovým rozlišením, která umožní sledovat jak dynamiku aerosolu, tak identifikovat horká místa a zdroje znečištění. To je nezbytný předpoklad pro úspěšná cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Práce se zaměřuje na charakterizaci časoprostorového rozložení atmosférického aerosolu v obydleném prostředí. Byly vyvinuty a použity nové systémy pro mobilní měření určené pro charakterizaci venkovských, městských a příměstských oblastí. Byly provedeny experimenty vedoucí k rozlišení zdrojů aerosolu a stanovení jeho toxikologických účinků. Byl vyvinut nový mobilní měřicí systém pro měření osobní expozice a mapování znečištění v městském a venkovském prostředí. Systém byl použit k měření kvality ovzduší v mnichovském metru a odhalil vysokou dynamiku aerosolů s výrazně vyššími koncentracemi především hrubých částic - především oxidů železa z kolejnic a otěrů kol - ve srovnání s okolním ovzduším (rukopis...
|
|
|
Klarinet v tvorbě českých skladatelů období hudebního klasicismu
HOVORKA, Jan
Tato diplomová práce se zabývá tvorbou českých skladatelů píšících pro klarinet v období hudebního klasicismu, včetně anonymních skladeb, které se dochovaly na českém území. Pozornost je věnována sólovým koncertům i komorní tvorbě. Věnuje se také historickému vývoji klarinetu a jeho nejdůležitějším etapám. Cílem práce je poskytnout méně známé informace o jednotlivých dílech a přiblížit je srozumitelnou formou.
|
|
|
Stanovení koncentračního pole PM2.5 v ovzduší obce Zadní Třebaň během topné sezóny
Wallenfelsová, Karolína ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Bakalářská práce hodnotí vliv lokálních topenišť na koncentrace PM2,5 v malé obci Zadní Třebaň ve Středočeském kraji v období 21. 12. 2021 až 3. 2. 2022. Dále zkoumá vliv teploty a rychlosti větru na naměřené koncentrace. Měření koncentrací PM2,5 bylo provedeno stacionárním a mobilním měření. Stacionární měření s integrační dobou měření 1 min bylo uskutečněno 7 nefelometry DustTrak (model 8520), které byly uspořádány v síti pokrývající různé typy osídlení (střed obce, okraj obce) i geografické polohy (svah, údolí). Mobilní měření bylo uskutečněno během 7 procházek, při kterých byly měřeny vteřinové koncentrace PM2,5 a PNC. Pro účely mobilního měření byly využity přístroje DustTrak DRX pro zaznamenání koncentrací PM2,5 (integrační doba 1 s) a P-Trak (integrační doba 1 s) pro zaznamenání koncentrace počtu submikronových částic (PNC). Záměrem mobilního měření bylo doplnit poznatky získané při stacionárním měření a stanovit možné hot-spots PM2,5 v obci. Nejvyšší průměrné 24h koncentrace PM2,5 byly zaznamenány v období před Vánoci (22. a 23. 12.2021). Dne 22. 12. průměrné 24h koncentrace přesáhly limit USA EPA (35 µg · m−3 ) na všech stanicích kromě Stanic 4 a 7, dne 23. 12. přesáhly limit všechny stanice kromě Stanice 7. V tyto dny dosahovala průměrná teplota až - 6řC. Příspěvky lokálních topenišť na...
|
|
|
Stanovení koncentračního pole PM2.5 v ovzduší obce Družec během topné sezóny
Šmok, Dominik ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Kozáková, Jana (oponent)
Lokální topeniště na pevná paliva v malých obcích mají během topné sezóny v zimě velký potenciál zhoršovat kvalitu ovzduší, především emisí PM2.5, do takové míry, že jsou překračovány limity WHO a US-EPA pro PM2.5. V obci Družec, okres Kladno, byla během 14denní měřící kampaně, s využitím stacionární sítě 6 monitorů měřící minutové koncentrace PM2.5, zjištěna výrazná časová variabilita a prostorová heterogenita koncentračního pole PM2.5. 24hod. limit pro PM2.5 (US-EPA, 35 μg∙m-3) byl v průměru za celou dobu měření překročen na zahradě základní školy. Na ostatních stanovištích byl 24hod. limit pro PM2.5 překračován ojediněle a současně na všech stanovištích pouze v jeden den, kdy byly koncentrace PM2.5 nadlimitní na celém území ČR. Z analýzy časového průběhu minutových hodnot PM2.5 vyplývá, že lokální topeniště v průměru zvyšovaly koncentrace PM2.5 o 61-72% (16-25 g∙m-3) na exponovaných a o 40-49% (6-10 g∙m-3) na pozaďových stanovištích, přičemž hodnoty PM2.5 exponenciálně klesaly s vzrůstající rychlostí větru až do 2 m∙s- 1 , kdy se ustálily na 8-16 g∙m-3. Mobilní měření vteřinových koncentrací PM2.5 a počtu submikronových aerosolových částic - PNC během sedmi identických procházek v jednom dni, potvrdilo výraznou heterogenitu koncentrací aerosolových částic i v mikroměřítku. Byly identifikovány...
|
|
|
Role aerosolu v klimatické změně
Švátora, Milan ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Atmosférický aerosol je suspenzí kapalných nebo pevných částic nebo jejich směsí v atmosféře. Troposférické aerosoly se mohou dostávat do ovzduší ze svých přirozených zdrojů nebo ze zdrojů antropogenních. Uvolňování oxidu siřičitého ze spalování fosilních paliv a organického a elementárního uhlíku ze spalování biomasy, jsou hlavní antropogenní zdroje aerosolu. Primární aerosoly mají přímý emisní zdroj (prach z lomů nebo z půdy, částečky mořské soli při vlnobití, vulkanický popel při sopečných erupcích). Sekundární aerosoly vznikají chemickými reakcemi látek v atmosféře, které přemění plyny na částice - tzv. konverze plynů na částice (vznik nitrátů oxidací oxidů dusíku nebo síranů z oxidu siřičitého). Atmosférický aerosol je důležitou složkou atmosféry a podílí se na významných atmosférických dějích, jako je tvorba a vypadávání srážek, radiační bilance Země. Aerosoly mohou ovlivnit radiační bilanci Země dvěma způsoby. Jednak prostřednictvím absorpce a rozptylu krátkovlnného a dlouhovlnného záření - tzv. přímý účinek. Nebo slouží jako kondenzační jádra, na kterých se tvoří zárodky vodních kapičkek. Aerosoly tak mohou ovlivňovat utváření, množství, délku existence a radiační vlastnosti mraků - tzv. nepřímý účinek. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na tyto mechanismy, kterými aerosoly ovlivňují radiační...
|
host ::
RSS.