|
| |
|
|
Neofobie, neofilie a potravní konzervatismus u ptáků
Beranová, Eliška ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Hotová Svádová, Kateřina (oponent)
Neofobie a neofilie jsou dva významné procesy projevující se v reakcích ptáků na nové podněty. Tyto reakce jsou často velmi variabilní v závislosti na konkrétním typu nového podnětu. Rozdílná míra neofobie či neofilie umožňují ptákům vypořádat se s potenciálními riziky či výhodami, které plynou ze setkání s novým podnětem. Ptáci se mohou v reakcích na nové podněty lišit jak na mezidruhové tak na vnitrodruhové úrovni. Mezi druhy může variabilita v míře neofobie/neofilie souviset s jejich potravní strategií nebo celkovým způsobem života. U jednotlivých ptáků neofobie/neofilie souvisí např. s pohlavím, věkem, personalitou. Na počáteční potravní neofobii může navazovat dlouhodobější odmítání nové potravy - potravní konzervatismus, opět mezidruhově i vnitrodruhově velmi variabilní proces. Klíčová slova: neofobie, neofilie, potravní konzervatismus, nový podnět, nový předmět, nová potrava
|
|
|
Mechanismy ovlivňující vyhledávání kryptické kořisti predátory
Kuncová, Aneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Hotová Svádová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na popsání a zhodnocení výzkumů vybraných mechanismů ovlivňujících vyhledávání kryptické kořisti predátory. Cílem bylo porovnat známé informace o existenci, obsahu, délce přetrvávání a okolnostech vzniku vizuální search image a její existence v rámci jiných smyslových modalit. Výzkum problematiky search image byl uskutečněn na různých živočišných druzích, a to ať už bezobratlých nebo obratlovců, přičemž nejvíce experimentů se uskutečnilo na ptácích, konkrétně sojkách chocholatých (Cyanocitta cristata) a holubech domácích (Columba livia). Pro získané výsledky experimentů existují i mnohá alternativní vysvětlení, která zcela popírají existenci search image, případně ji pouze doplňují. Většina prací se shoduje na existenci search image, ale okolnosti vzniku, doba přetrvávání a obsah jsou individuální jak pro různé druhy predátorů, v závislosti na jejich lovecké strategii, tak i pro různé druhy kořisti. Rozdíly jsou i v délce přetrvávání search image v závislosti na lovecké strategii predátora a frekvenci setkávání se s cílovou kořistí. Snižování frekvence vede k zániku search image na danou kořist. Z pokusů rovněž vyplývá, že rozsah informací o vyhledávaném objektu, který je nezbytnou součástí search image, je závislý na vlastnostech kořisti a na tom, jak změna určitého...
|
|
|
Mimetický komplex středoevropských červeno-černých ploštic (Heteroptera)
Hotová Svádová, Kateřina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Krištín, Anton (oponent)
Souhrn Aposematické druhy živočichů signalizují svým predátorům, že jsou pro ně nevýhodnou kořistí (např. nechutnou nebo toxickou). Někteří predátoři mají vrozeno vyhýbat se kořisti právě na základě jejích výstražných signálů, jiní predátoři se musí averzivní reakci učit. Aposematické druhy, jejichž výstražné signály se navzájem podobají, tvoří mimetické komplexy. Mezi druhy v mimetickém komplexu existuje několik různých typů mimetických vztahů: Batesovský, quasi-Batesovský, quasi-Müllerovský, Müllerovský a super- Müllerovský. Klasifikace závisí na stupni vzájemné podobnosti, na existenci, typu a efektivitě obranných mechanismů. Výborným modelem mimetického komplexu jsou např. středoevropské červeno-černé druhy ploštic, neboť mezi nimi najdeme mnoho druhů s navzájem si podobnými výstražnými vzory. Jako vizuálně se orientujících predátorů ploštic bylo v dizertační práci použito šest druhů pěvců, kteří se liší velikostí těla, preferovanou potravou a především svou reakcí vůči aposematické, červeno-černé kořisti a kořisti uměle neaposematické, nabarvené nahnědo. Přestože ploštice mohou tvořit určitou část potravy drobných pěvců, je doloženo, že aposematickým druhům se ptáci většinou vyhýbají. Výsledky práce Hotová Svádová et al. (in press) poukazují na to, že různé druhy predátorů vnímají mimetické komplexy...
|
|
|
Vliv tvaru okraje těla na detektabilitu kryptické kořisti
Machalková, Kateřina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Hotová Svádová, Kateřina (oponent)
4 Abstrakt Předmětem řady studií, které se zabývají interakcemi predátora a kořisti, je chování a reakce těch predátorů, kteří využívají pro rozlišení své kořisti vizuální signály. Cílem práce bylo srovnání detektability kořisti s jednoduchým rovným nebo členitým tvarem okraje těla u krypticky zbarvených ploštic Dysodius crenulatus a Dysodius lunatus (Aradidae) s využitím různého typu podkladu ( kůra stromů Acer, Gleditschia a Tilia). Podkladové fotografie byly předkládány v černobílé a barevné verzi. Testovanými predátory byla naivní ptáčata a v přírodě odchycení dospělí jedinci sýkory koňadry (Parus major) a sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus). Experiment probíhal v pokusné kleci s jednostranným zrcadlovým sklem. Vliv tvaru okraje těla kořisti u některých skupin byl průkazný, ale efekt se projevil v závislosti na věku a druhu ptáků a typu podkladu. Pokud byl rozdíl v rychlosti vyhledávání mezi plošticemi s rovným a vroubkovaným okrajem, ptáci vždy vyhledávali rychleji ty s rovným okrajem. Při vyhledávání na barevném podkladu byly sýkory koňadry rychlejší než na černobílém. Ptáčata sýkor koňader byla ve vyhledávání kořisti rychlejší než dospělí jedinci, u sýkor modřinek to bylo naopak. Samostatnou úlohou bylo testování palatability larvy a imága krypticky zbarveného druhu Aradus betulae na naivních...
|
|
|
Experimentální studium müllerovských mimetických komplexů
Jůnová, Lenka ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Hotová Svádová, Kateřina (oponent)
Jeden z typů strategie ochrany kořisti před napadením predátora je miméze. Rozlišujeme několik druhů mimetických vztahů, jeden z nich je müllerovská miméze neboli mutualistický vztah dvou nejedlých druhů kořisti. Pokud se v tomto vztahu nachází více druhů živočichů, nazýváme jej müllerovský mimetický komplex. Vztahy uvnitř mimetických komplexů jsou ovlivňovány mnoha faktory, jako je stupeň obrany a míra podobnosti aposematických signálů jednotlivých druhů, poměry jejich početnosti, zastoupení alternativní kořisti, komplexita společenstva kořisti nebo druh a míra zkušenosti predátorů. Tyto faktory určují, zda je vztah jednotlivých zúčastněných druhů mutualistický či parazitický. Mají vliv také na chování predátorů, na jejich rychlost učení, paměť a generalizaci mezi mimetickými druhy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Biologický výzkum v ultrafialové oblasti: evoluční a eto-ekologické implikace UV reflektance organismálních povrchů
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Hotová Svádová, Kateřina (oponent)
Mnoho živočišných druhů má na těle struktury schopné reflektovat dopadající záření v oblasti ultrafialového světla. UV-reflektantní kresby byly prokázány a studovány jak u živočichů bezobratlých, od brouků a pavouků po motýly, na které je v této práci kladen zvláštní důraz, až po mnohé obratlovce. Mezi taxony obratlovců je nejvíce prostoru věnováno ptákům. Zmíněna je i problematika UV-reflektantních povrchů u ryb a plazů. Cílem této práce je shrnutí dosavadních poznatků v oboru UV-reflektance a jejich význam pro další výzkum. Práce se také zabývá biologickými funkcemi UV struktur. Věnuje se především významu UV- reflektance v pohlavním výběru, v signalizaci vnitrodruhové i mezidruhové a nakonec i její úlohou v potravním chování studovaných skupin. V závěru práce je část věnovaná skupinám, které v ultrafialovém spektru nereflektují, ale jejich zrak je k němu přesto citlivý. Sem náleží některé druhy zooplanktonu, obojživelníků a malých savců. Z výsledného shrnutí je patrný velký význam UV-reflektantních struktur v různých biologických disciplínách a jejich důležitost v pohledu na ekologii a evoluci mnoha živočišných skupin.
|
|
|
Mechanismy ovlivňující vyhledávání kryptické kořisti predátory
Kuncová, Aneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Hotová Svádová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na popsání a zhodnocení výzkumů vybraných mechanismů ovlivňujících vyhledávání kryptické kořisti predátory. Cílem bylo porovnat známé informace o existenci, obsahu, délce přetrvávání a okolnostech vzniku vizuální search image a její existence v rámci jiných smyslových modalit. Výzkum problematiky search image byl uskutečněn na různých živočišných druzích, a to ať už bezobratlých nebo obratlovců, přičemž nejvíce experimentů se uskutečnilo na ptácích, konkrétně sojkách chocholatých (Cyanocitta cristata) a holubech domácích (Columba livia). Pro získané výsledky experimentů existují i mnohá alternativní vysvětlení, která zcela popírají existenci search image, případně ji pouze doplňují. Většina prací se shoduje na existenci search image, ale okolnosti vzniku, doba přetrvávání a obsah jsou individuální jak pro různé druhy predátorů, v závislosti na jejich lovecké strategii, tak i pro různé druhy kořisti. Rozdíly jsou i v délce přetrvávání search image v závislosti na lovecké strategii predátora a frekvenci setkávání se s cílovou kořistí. Snižování frekvence vede k zániku search image na danou kořist. Z pokusů rovněž vyplývá, že rozsah informací o vyhledávaném objektu, který je nezbytnou součástí search image, je závislý na vlastnostech kořisti a na tom, jak změna určitého...
|
|
| |
|
|
Mimetický komplex středoevropských červeno-černých ploštic (Heteroptera)
Hotová Svádová, Kateřina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Krištín, Anton (oponent)
Souhrn Aposematické druhy živočichů signalizují svým predátorům, že jsou pro ně nevýhodnou kořistí (např. nechutnou nebo toxickou). Někteří predátoři mají vrozeno vyhýbat se kořisti právě na základě jejích výstražných signálů, jiní predátoři se musí averzivní reakci učit. Aposematické druhy, jejichž výstražné signály se navzájem podobají, tvoří mimetické komplexy. Mezi druhy v mimetickém komplexu existuje několik různých typů mimetických vztahů: Batesovský, quasi-Batesovský, quasi-Müllerovský, Müllerovský a super- Müllerovský. Klasifikace závisí na stupni vzájemné podobnosti, na existenci, typu a efektivitě obranných mechanismů. Výborným modelem mimetického komplexu jsou např. středoevropské červeno-černé druhy ploštic, neboť mezi nimi najdeme mnoho druhů s navzájem si podobnými výstražnými vzory. Jako vizuálně se orientujících predátorů ploštic bylo v dizertační práci použito šest druhů pěvců, kteří se liší velikostí těla, preferovanou potravou a především svou reakcí vůči aposematické, červeno-černé kořisti a kořisti uměle neaposematické, nabarvené nahnědo. Přestože ploštice mohou tvořit určitou část potravy drobných pěvců, je doloženo, že aposematickým druhům se ptáci většinou vyhýbají. Výsledky práce Hotová Svádová et al. (in press) poukazují na to, že různé druhy predátorů vnímají mimetické komplexy...
|
host ::
RSS.