Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Optimalizace procesu handoveru v reálném síťovém prostředí
Hornyak, Tomáš ; Skořepa, Michal (oponent) ; Molnár, Karol (vedoucí práce)
Tato práce se především zabývá studiem procesu handoveru a hledáním možností jeho ovlivňování. Práce si klade za úkol vytvořit prostředky pro záznam vytížení jednotlivých přístupových bodů a na základě získaných dat ovlivňovat handover bezdrátových stanic. Pro praktické pokusy bylo nutno získat přístupový bod s dostatečnou otevřeností ?rm-waru, který dovoluje nízkoúrovňové řízení. Proto je v první kapitole proveden průzkum současné nabídky otevřených ?rmwarů pro přístupové body a poté je vybrán vhodný kandidát pro tuto práci – projekt OpenWRT. Druhá kapitola se zabývá kon?gurací systému OpenWRT a základním nastavením vybraného směrovače – TP-Link TL-WR1043ND. Dále je proveden teoretický rozbor procesu handoveru ve WLAN sítích. Informace získané tímto rozborem jsou využity při tvorbě gra?cké aplikace. Ve čtvrté kapitole byly popsány základy Microsoft Native Wi-Fi API včetně rozboru základních funkcí, které byly použity při tvorbě vlastní aplikace. Poslední dvě kapitoly se již věnují samotné gra?cké aplikaci. Pátá kapitola se věnuje návrhu aplikace a rozebírá její funkčnost a jednotlivé použité funkce. Poslední kapitola pak dokumentuje použitelnost aplikace v reálných podmínkách.
Řešení problematiky zajištění kvality služeb v bezdrátových sítích
Hornyak, Tomáš ; Kouřil, Jiří (oponent) ; Hošek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje především možnostem zajištění kvality služeb a realizaci mobility v bezdrátových sítích. Zabývá se především možnostmi standardu IEEE 802.11e, využitelností protokolu Mobile IPv4 a počítačovou simulací jejich vzájemné součinnosti v prostředí OPNET Modeleru 12.0. V první části je představen standard IEEE 802.11e, který je nejprve z teoretického hlediska rozebrán. Následuje podrobný popis standardu IEEE 802.11e, jeho jednotlivých součástí a možností implementace pokročilých technologií přístupu k médiu, které standard obsahuje. V této části jsou stručně nastíněny i jednotlivé výhody a nevýhody původních přístupových metod bezdrátových sítí standardů IEEE 802.11. Další část práce se zabývá teoretickým rozborem zajišťování mobility v IP sítích a implementací mobility v jednotlivých vrstvách modelu ISO/OSI. Dále je zde představen protokol Mobile IPv4, který mobilitu v IP sítích realizuje. Je zde uveden princip tohoto protokolu, představeny jeho jednotlivé součásti a síťová architektura. V další části je na základě teoretických poznatků v prostředí simulačního nástroje OPNET Modeler zkoumán vliv implementace standardu IEEE 802.11e na vybrané statistiky bezdrátové lokální sítě. Dále je sledován vliv zátěže v síti a jsou zde diskutovány modifikace standardu pro dosažení optimálních výsledků. Poslední část se věnuje počítačové simulaci protokolu Mobile IPv4 v bezdrátových sítích. Dále je do funkčního modelu sítě implementována podpora standardu IEEE 802.11e a je zkoumána vzájemná součinnost obou technologií a případný výskyt jakýchkoli problémů. Pro porovnání je zde v prostředí OPNET Modeleru simulována i mobilita založená pouze na linkové vrstvě.
Řešení problematiky zajištění kvality služeb v bezdrátových sítích
Hornyak, Tomáš ; Kouřil, Jiří (oponent) ; Hošek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje především možnostem zajištění kvality služeb a realizaci mobility v bezdrátových sítích. Zabývá se především možnostmi standardu IEEE 802.11e, využitelností protokolu Mobile IPv4 a počítačovou simulací jejich vzájemné součinnosti v prostředí OPNET Modeleru 12.0. V první části je představen standard IEEE 802.11e, který je nejprve z teoretického hlediska rozebrán. Následuje podrobný popis standardu IEEE 802.11e, jeho jednotlivých součástí a možností implementace pokročilých technologií přístupu k médiu, které standard obsahuje. V této části jsou stručně nastíněny i jednotlivé výhody a nevýhody původních přístupových metod bezdrátových sítí standardů IEEE 802.11. Další část práce se zabývá teoretickým rozborem zajišťování mobility v IP sítích a implementací mobility v jednotlivých vrstvách modelu ISO/OSI. Dále je zde představen protokol Mobile IPv4, který mobilitu v IP sítích realizuje. Je zde uveden princip tohoto protokolu, představeny jeho jednotlivé součásti a síťová architektura. V další části je na základě teoretických poznatků v prostředí simulačního nástroje OPNET Modeler zkoumán vliv implementace standardu IEEE 802.11e na vybrané statistiky bezdrátové lokální sítě. Dále je sledován vliv zátěže v síti a jsou zde diskutovány modifikace standardu pro dosažení optimálních výsledků. Poslední část se věnuje počítačové simulaci protokolu Mobile IPv4 v bezdrátových sítích. Dále je do funkčního modelu sítě implementována podpora standardu IEEE 802.11e a je zkoumána vzájemná součinnost obou technologií a případný výskyt jakýchkoli problémů. Pro porovnání je zde v prostředí OPNET Modeleru simulována i mobilita založená pouze na linkové vrstvě.
Optimalizace procesu handoveru v reálném síťovém prostředí
Hornyak, Tomáš ; Skořepa, Michal (oponent) ; Molnár, Karol (vedoucí práce)
Tato práce se především zabývá studiem procesu handoveru a hledáním možností jeho ovlivňování. Práce si klade za úkol vytvořit prostředky pro záznam vytížení jednotlivých přístupových bodů a na základě získaných dat ovlivňovat handover bezdrátových stanic. Pro praktické pokusy bylo nutno získat přístupový bod s dostatečnou otevřeností ?rm-waru, který dovoluje nízkoúrovňové řízení. Proto je v první kapitole proveden průzkum současné nabídky otevřených ?rmwarů pro přístupové body a poté je vybrán vhodný kandidát pro tuto práci – projekt OpenWRT. Druhá kapitola se zabývá kon?gurací systému OpenWRT a základním nastavením vybraného směrovače – TP-Link TL-WR1043ND. Dále je proveden teoretický rozbor procesu handoveru ve WLAN sítích. Informace získané tímto rozborem jsou využity při tvorbě gra?cké aplikace. Ve čtvrté kapitole byly popsány základy Microsoft Native Wi-Fi API včetně rozboru základních funkcí, které byly použity při tvorbě vlastní aplikace. Poslední dvě kapitoly se již věnují samotné gra?cké aplikaci. Pátá kapitola se věnuje návrhu aplikace a rozebírá její funkčnost a jednotlivé použité funkce. Poslední kapitola pak dokumentuje použitelnost aplikace v reálných podmínkách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.