Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Transparentnost měnové politiky a kredibilita centrální banky
Holinka, Tomáš ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Brůna, Karel (oponent) ; Filáček, Jan (oponent)
Disertační práce se pokouší analyzovat vliv transparentnosti a kredibility centrální banky na finanční trh. Jakkoli je téma transparentnosti centrální banky v literatuře hojně rozpracováno, propojení institucionálního rámce s její empiricko/ekonometrickou charakteristikou doposud nebylo dostatečně popsáno. Motivací této studie je překlenout absenci této vazby a pokusit se kvantifikovat transparentnost a kredibilitu centrální banky, stejně jako analyzovat vliv mezi nimi. Analýza transparentnosti je provedena u Sveriges Riksbank, Bank of England, European Central Bank, Reserve Bank of New Zealand, Bank of Australia, Bank of Canada, Federal Reserve System, Bank of Japan a Swiss National Bank, National Bank of Poland a Hungarian National Bank a České národní banky, zatímco analýza kredibility je provedena pouze u ECB, Fedu a ČNB. V poslední části studie je analyzován vliv transparentnosti a kredibility ČNB na úrokové sazby a inflační očekávání soukromých subjektů. Výsledky analýzy ukazují, že u centrálních bank v posledním desetiletí došlo ke zvýšení jejich transparentnosti. Mezi dvě nejvíce transparentní centrální banky lze zařadit Sveriges Riksbank a ČNB. Rozsah používaných komunikačních kanálů, které zvyšují transparentnost měnové politiky, však pravděpodobně mají minimální dopad na kredibilitu centrální banky. Jsou to především verbální komentáře centrálních bankéřů, jejich naplňování či srozumitelnost, které ovlivňují čitelnost měnové politiky a nejvíce přispívají ke zvýšení její predikovatelnosti. Matoucí komunikace tak nemůže být eliminována ani maximální otevřeností dané centrální banky, a je tak hlavním viníkem její nízké kredibility. Transparentní a důvěryhodná měnová politika České národní banky rovněž v období dluhové krize snižuje nejistotu na trhu a přispívá k racionální tvorbě inflačních očekávání soukromých subjektů. Je tedy patrné, že soukromé subjekty svá očekávání formují spíše racionálně, kdy jejich inflační očekávání závisí na prognóze inflace ČNB a nikoli na aktuální inflaci.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.