|
|
Antifosfolipidový syndrom a předčasné těhotenské ztráty
Hoftová, Kateřina ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Antifosfolipidový syndrom (APS) je zajímavá nosologická jednotka, při jejíž diagnostice a terapii se prolíná mnoho lékařských oborů, nejčastěji vnitřní lékařství, gynekologie, neurologie a imunologie. Je to dáno rozmanitostí příznaků, jimiž se toto autoimunitní onemocnění projevuje. Podkladem těchto příznaků bývají trombózy, arteriální i venózní, které mohou postihovat kterýkoli orgán nebo tkáň v těle. APS není časté onemocnění a jeho diagnostika je problematická. Přesto ale je důležité na tento syndrom myslet, neboť je často terapeuticky ovlivnitelný. Zjistilo se, že APS může být příčinou opakovaných těhotenských ztrát u jinak zdravých žen (primární APS) i u žen s jiným onemocněním (sekundární APS). Těhotenské ztráty zahrnují časné aborty (do 10. týdne gestace), pozdní aborty (nad 10. týden gestace), předčasné porody, to vše u morfologicky i geneticky normálních embryí a plodů. Zároveň se s APS pojí vyšší výskyt těhotenských komplikací jako preeklampsie, placentární insuficience, intrauterinní růstová retardace apod. Pokud je APS jako příčina těhotenských ztrát identifikován a léčen podle současných odborných doporučení, výsledkem je značné procento úspěšných těhotenství.
|
|
|
Antifosfolipidový syndrom a předčasné těhotenské ztráty
Hoftová, Kateřina ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Antifosfolipidový syndrom (APS) je zajímavá nosologická jednotka, při jejíž diagnostice a terapii se prolíná mnoho lékařských oborů, nejčastěji vnitřní lékařství, gynekologie, neurologie a imunologie. Je to dáno rozmanitostí příznaků, jimiž se toto autoimunitní onemocnění projevuje. Podkladem těchto příznaků bývají trombózy, arteriální i venózní, které mohou postihovat kterýkoli orgán nebo tkáň v těle. APS není časté onemocnění a jeho diagnostika je problematická. Přesto ale je důležité na tento syndrom myslet, neboť je často terapeuticky ovlivnitelný. Zjistilo se, že APS může být příčinou opakovaných těhotenských ztrát u jinak zdravých žen (primární APS) i u žen s jiným onemocněním (sekundární APS). Těhotenské ztráty zahrnují časné aborty (do 10. týdne gestace), pozdní aborty (nad 10. týden gestace), předčasné porody, to vše u morfologicky i geneticky normálních embryí a plodů. Zároveň se s APS pojí vyšší výskyt těhotenských komplikací jako preeklampsie, placentární insuficience, intrauterinní růstová retardace apod. Pokud je APS jako příčina těhotenských ztrát identifikován a léčen podle současných odborných doporučení, výsledkem je značné procento úspěšných těhotenství.
|
host ::
RSS.