|
|
Analýza parametrů, u nichž se předpokládá souvislost se suchovzdorností, u různých genotypů čiroku
Panchártek, Daniel ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Cílem práce bylo 1) zjistit možnosti pěstování a hodnocení genotypů čiroku dvoubarevného (Sorghum bicolor (L.) Moench) pocházejících z Indie v klimatu střední Evropy a 2) zhodnotit možnosti využití vybraných nedestruktivních a destruktivních metod založených především na měření fluorescence chlorofylu a a stanovení obsahu fotosyntetických pigmentů pro rozlišení genotypů čiroku na základě jejich předpokládané suchovzdornosti. Ve dvouletých polních pokusech bylo analyzováno patnáct genotypů tohoto rostlinného druhu (dvě stay-green rodičovské linie, dvě senescentní rodičovské linie a jedenáct introgresních linií s vnesenými stay-green lokusy), dva genotypy byly dále analyzovány ve skleníkových podmínkách, kde byl stres suchem navozen dvanáctidenním vysazením zálivky. U rostlin pěstovaných v polních podmínkách byly sice pozorovány rozdíly mezi některými genotypy ve všech měřených parametrech, ale pro většinu genotypů tyto rozdíly nebyly statisticky průkazné. Významně se v některých parametrech v obou pokusných sériích lišil pouze rodičovský stay-green genotyp B35, avšak mezi senescentními genotypy a ostatními stay-green genotypy rozdíly většinou nebyly. V podmínkách skleníku průkazné rozdíly mezi oběma genotypy, které se měly lišit svou suchovzdorností, také nebyly nalezeny v žádném z měřených...
|
|
|
Reakce linií a kříženců kukuřice na hypoxický stres v závislosti na vývoji rostlin
Čečetka, Petr ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Hypoxie způsobená zaplavením patří mezi významné abiotické stresové faktory, které ovlivňují vývoj rostlin. Zejména v důsledku probíhajících změn klimatu dochází k změnám distribuce srážek, které způsobují nadměrný výskyt sucha následovaný přívalovými dešti a tedy zaplavením. Významnou roli v trvání sucha nebo zaplavení hrají rovněž nevhodné agronomické postupy, špatná volba a střídání pěstovaných plodin. Těmto podmínkám se rostliny musí umět přizpůsobit, nebo se pro zemědělskou produkci musí zvolit vhodné genotypy, které jsou k těmto podmínkám tolerantní. Cílem mé diplomové práce bylo porovnání reakce 4 genotypů (2023, CE704, 2023xCE704 a CE704x2023) kukuřice seté (Zea mays L.) pěstovaných v podmínkách zaplavení, kterému byly vystaveny v různých fázích ontogenického vývoje ve srovnání s rostlinami pěstovanými v optimálních podmínkách zásobení vodou. Byly měřeny různé parametry charakterizující celkový stav a významné funkce rostlin (morfologické parametry, parametry vodního provozu rostlin, fotosyntetické parametry a parametry poškození buněk). U rostlin vystavených zaplavení se výrazně lišila reakce mladších a starších rostlin. U mladších rostlin docházelo vlivem zaplavení k nárůstu hodnot rychlosti transpirace, stomatální vodivosti, rychlosti čisté fotosyntézy. U zbylých parametrů vedlo...
|
|
|
Vliv 24-epibrassinolidu na vybrané parametry genotypů kukuřice a bobu lišících se citlivostí k suchu
Řehořová, Kateřina ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Brassinosteroidy jsou rostlinné hormony, které jsou známy mimo jiné pro svůj pleiotropní účinek na rostliny vystavené různým biotickým a abiotickým stresovým faktorům. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv 10-8 M 24-epibrassinolidu na rostliny Zea mays L. a Vicia faba L. pěstované v podmínkách stresu suchem (6, 10, 14, 18 dnů) s důrazem na odlišnou odpověď jejich citlivých a odolných genotypů k suchu. U stresovaných rostlin a rostlin pěstovaných v kontrolních podmínkách byla měřena rychlost čisté fotosyntézy (PN) a transpirace (E), stomatální vodivost (gs), osmotický potenciál (ψs), obsah prolinu (Pro) a malondialdehydu (MDA) a index poškození membrán (MI). Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím zmíněné parametry bylo sucho, které vedlo k postupnému snížení PN, E, gs, ψs a zvýšení obsahu Pro, MDA a MI. Efekt 24-epibrassinolidu se průkazně projevil spíše výjimečně a v těchto případech byla pozorována výraznější odpověď rostlin stresovaných suchem ve srovnání s rostlinami pěstovanými v kontrolních podmínkách. V reakci rostlin se projevila vnitrodruhová variabilita, která u citlivých a tolerantních genotypů nebyla jednoznačná a lišila se v závislosti na studovaném parametru a podmínkách pěstování rostlin.
|
|
|
Analýza parametrů, u nichž se předpokládá souvislost se suchovzdorností, u různých genotypů čiroku
Panchártek, Daniel ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Cílem práce bylo 1) zjistit možnosti pěstování a hodnocení genotypů čiroku dvoubarevného (Sorghum bicolor (L.) Moench) pocházejících z Indie v klimatu střední Evropy a 2) zhodnotit možnosti využití vybraných nedestruktivních a destruktivních metod založených především na měření fluorescence chlorofylu a a stanovení obsahu fotosyntetických pigmentů pro rozlišení genotypů čiroku na základě jejich předpokládané suchovzdornosti. Ve dvouletých polních pokusech bylo analyzováno patnáct genotypů tohoto rostlinného druhu (dvě stay-green rodičovské linie, dvě senescentní rodičovské linie a jedenáct introgresních linií s vnesenými stay-green lokusy), dva genotypy byly dále analyzovány ve skleníkových podmínkách, kde byl stres suchem navozen dvanáctidenním vysazením zálivky. U rostlin pěstovaných v polních podmínkách byly sice pozorovány rozdíly mezi některými genotypy ve všech měřených parametrech, ale pro většinu genotypů tyto rozdíly nebyly statisticky průkazné. Významně se v některých parametrech v obou pokusných sériích lišil pouze rodičovský stay-green genotyp B35, avšak mezi senescentními genotypy a ostatními stay-green genotypy rozdíly většinou nebyly. V podmínkách skleníku průkazné rozdíly mezi oběma genotypy, které se měly lišit svou suchovzdorností, také nebyly nalezeny v žádném z měřených...
|
|
|
Rodinná farma a její pozice ve venkovském prostoru: Historie a současnost.
Fellnerová, Petra ; Hniličková, Helena (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Rodinné farmy mají v historii naší společnosti nezastupitelné místo. Cílem práce bylo zjistit, jak se pozice vybraných rodinných farem měnila ve venkovském prostoru v průběhu historického vývoje. Zároveň měla práce doplnit teoretické poznatky týkající se rodinných farem.
Práce je rozdělena do dvou částí. První část obsahuje literární přehled vztahující se k venkovskému prostoru, zemědělství a rodinným farmám. Empirická část práce je založena na polostrukturovaných rozhovorech s majiteli vybraných rodinných farem. Získané informace jsou doplněny o data z dotazníkového šetření, které probíhalo v rámci prodejních akcí pořádaných rodinnými farmami. Respondenti odpovídali na otázky týkající se jejich vztahu ke konkrétní rodinné farmě a vyjadřovali názor na rodinné farmy obecně.
Na základě získaných dat diplomová práce potvrdila stanovené hypotézy, a to, že rodinné farmy mají stabilní pozici ve venkovském prostoru, aktivně se zapojují do ochrany přírody a krajiny a jejich činnost vnímá veřejnost pozitivně. Nebyla potvrzena hypotéza, která předpokládala, že majitelé rodinných farem reflektují zlepšení postavení rodinných farem ve venkovském prostoru v porovnání s minulostí.
|
|
|
Fenolický komplex u léčivých rostlin
Vaníčková, Klára ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá léčivými rostlinami, které obsahují fenolický komplex. Klade důraz na mezipředmětové vztahy s chemií a využití teorie v praktickém životě. Na úvod jsem se zaměřila také na charakteristiku pojmů zdraví a životní styl, které k tomuto tématu neodmyslitelně patří. Obsahem je dále využití léčivých rostlin, obecný popis rostliny a důležitá charakteristika fenolických látek obsažených v rostlinách. V rámci teoretické části práce je sestaven přehled vybraných druhů léčivých rostlin s cílem upozornit především na obsahové látky, zejména s fenolickým komplexem, specifické účinky a jejich široké využití.
|
|
|
Vliv ontogeneze na rychlosti fotosyntézy a transpirace u vybraných genotypů máku setého (Papaver somniferum L.)
Vorobkalo, Nikita ; Hniličková, Helena (vedoucí práce) ; Cihlář, Pavel (oponent)
Předmětem zkoumáni bakalářské práci bylo sledování vlivu ontogeneze na rychlosti fotosyntézy a transpirace u vybraných genotypů máku setého (Papaver somniferum L.).
Fotosyntéza je velmi důležitý proces s hlediska produkce biomasy a produkce výnosu. Je to jeden s nejdůležitějších procesu na Země, který umožnuje existence všech heterotrofních organizmů.
Transpirace je proces dějící v rostlině, který vede vodu s minerálními látkami od kořenu přes všichni organy rostliny a přes průduchy vydává vodu ven.
První kapitola je věnována obecné charakteristice máku setého, jeho původu, nároků na prostředí a obecné charakteristice fotosyntézy a transpirace. V druhé kapitole jsou výsledky měření a jejich vyjádření.
V rámci bakalářské práci byly sledovány tři odrůdy s různým obsahem alkaloidů: Buddha, HU; Tatranský, SK; Akvarel (CM 112), CZ. Maloparcelkové pokusy byly založeny na výzkumné stanice Červený Újezd v roce 2015. Měření rychlosti fotosyntézy a transpirace bylo prováděno gazometrickou metodou pomocí přístroje LCpro+.
Bylo stanoveno, že během ontogeneze došlo k postupnému nárůstu rychlosti fotosyntézy. Rychlost transpirace nebyla závislá na průběhu vývoje rostliny, ale je závislá na vodním režimu a průběhu počasí.
|
|
|
Stanovení vodního potenciálu vybraných rostlin pěstovaných v podmínkách vodního deficitu
Procházková, Denisa ; Hniličková, Helena (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Bakalářskou práci jsem zpracovala na téma Stanovení vodního potenciálu vybraných rostlin pěstovaných v podmínkách vodního deficitu.
Rajčata a papriky jsou teplomilné rostliny, které jsou velmi náchylné na nedostatek vláhy. Zejména pak paprika, která má menší kořenovou soustavu a sucho snáší hůře. Obě rostliny patří do čeledi Solanaceae.
Tato čeleď je velmi významná z hlediska užitkovosti, díky svým plodům, které se konzumují, potřebují ke svému vývoji dostatek vláhy. Proto je sucho jedním z nejvýznamnějších stresových faktorů. Cílem pokusu bylo sledovat průběh stresové reakce a následné vyhodnocení reakce vybraných druhů.
Pokus probíhal v létě roku 2015 s mladými rostlinami rajčete a papriky. Tyto rostliny byly vystaveny řízenému vodnímu stresu ve skleníku Katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Během pokusu měly rostliny přirozené světelné podmínky a byly pěstovány v nádobách se zahradním substrátem. Pokusné rostliny byly rozděleny na dvě varianty a to na kontrolní a stresovanou. U kontrolní varianty probíhala pravidelná zálivka, naopak
u varianty stresované byla zálivka během pokusu přerušena. Pokus probíhal po dobu 14 dní
a byl ukončen po 7. odběru, kdy byly rostliny zcela dehydratovány. Vodní potenciál byl mě-řen Dew point meter a hmotnostní vlhkost pomocí přístroje HH2 moisture meter.
Hodnota vodního potenciálu u stresované varianty během pokusu klesala. U rostlin Solanum lycopersicum byly počáteční hodnoty - 1,09 MPa a klesaly až na - 4,07 MPa. K poklesu došlo i u Capsicum annuum, jejíž hodnoty se pohybovaly mezi - 1,02 až - 4,15 MPa . Hodnoty naměřené u rostlin stresovaných vodním deficitem byly nižší než tomu bylo u varianty kontrolní.
Hmotnostní vlhkost se u stresovaných rostlin také měnila. U obou stresovaných druhů rostlin došlo během měření k poklesu půdní vlhkosti. U Solanum lycopersicum se naměřené hodnoty pohybovaly od 0,38 g.g-1 do 0 g.g-1. U rostlin Capsicum annuum se měření pohybovalo v rozmezí od 0,55 g.g-1 do 0,01 g.g-1. Kdy hodnoty naměřené u stresovaných rostlin dosáhly nižších hodnot než u kontrolní varianty. Oba druhy rostlin měly na vodní stres podobnou reakci a nijak zvláště se nelišily.
|
|
|
Nízko- a neenergetická sladidla
Trnková, Lenka ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Nízko- a neenergetická sladidla jsou látky, které zajišťují potravinám sladkou chuť. Již z názvu vyplývá, že mají menší či žádnou energetickou hodnotu a obvykle se vyznačují vyšší sladivostí než sacharóza. Z tohoto důvodu jsou užívána hlavně při onemocnění diabetes mellitus, redukci obsahu energie v potravinách a ochraně před zubním kazem.
Přírodní sladidla byla objevena již v dávné minulosti, při hledání obživy. Za zmínku stojí například stévie, která byla užívána indiány před dobytím Jižní Ameriky. Avšak historie syntetických sladidel není příliš významná, jelikož převážně souvisí s porušováním správného chování v laboratoři. Tímto způsobem byl jako první objeven sacharin v roce 1878.
Sladidla jsou součástí potravinářských přídatných látek, které jsou do potravin přidávány záměrně. V potravinách mohou upravovat senzorické vlastnosti nebo prodloužit trvanlivost. V Evropské unii je ke každému schválenému sladidlu přiřazen tzv. E-kód, který je součástí etiket.
Sladidla lze rozdělit podle původu, nutriční hodnoty a chemické struktury. Tato bakalářská práce pojednává o nízko- a neenergetických sladidlech, která mohou být syntetického i přírodního původu. Pro zmíněná neenergetická syntetická sladidla je typické, že obsahují méně než 21 kJ na porci. Jedná se o vysoce intenzivní látky, které dosahují mnohonásobně vyšší sladivosti než sacharóza. Hlavními zástupci jsou sacharin, cyklamát, acesulfam K, sukralóza, aspartam a jeho deriváty. Z nízko- či neenergetických přírodních sladidel lze zmínit erythritol, D-tagatózu, threalózu, neohesperidin dihydrochalkon, steviosid a thaumatin.
Existuje celá řada omezení, která jsou potvrzena odbornými výzkumy. Například pacienti trpící onemocněním diabetes mellitus by měli užívat zejména synteticky vyrobená sladidla, jelikož zde nemusí připočítávat energetickou hodnotu.
I když v některých státech jsou určitá sladidla zakázána, z hodnocení bezpečnosti vyplývá, že při dodržování doporučeného denního dávkování nedochází k nežádoucím vedlejším účinkům, a proto lze sladidla považovat za bezpečná.
|
|
|
Toxické kovy v potravinách
Klímová, Martina ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Souhrn
Bakalářská práce Toxické kovy v potravinách je zaměřena na toxické kovy, jejich popis, toxicitu a na sledování jejich obsahu v potravinách. Toxické kovy v dnešní době významně kontaminují životní prostředí. Do životního prostředí se dostávají spalováním fosilních paliv, zemědělskou výrobou a výrobou a zpracováním kovů. Vyskytují se v různých formách a objevují se ve sloučeninách, horninách i minerálech. Jejich toxicita pro živočichy a pro lidskou populaci je značná. S jejich toxicitou souvisí jejich forma výskytu, jejich rozpustnost ve vodě a v organických rozpouštědlech a jejich mobilita v organismu a vodě. Toxické kovy se vážou na SH skupiny bílkovin v organismu a působí jako enzymové jedy. Nejvíce toxických účinků bylo nalezeno u kadmia, ale i u ostatních kovů byla zjištěna významná toxicita. Olovo, kadmium a arsen vykazují karcinogenní účinky a způsobují tvorbu zhoubných nádorů. Společně se rtutí vykazují výše zmiňované kovy účinky mutagenní a teratogenní. Významná kontaminace prostředí i potravin toxickými kovy může vést k otravám, které se projevují různými příznaky.
Toxické kovy se přijímají především inhalací a konzumací kontaminovaných potravin. Prostřednictvím kontaminace vody, kontaminace půdy a používáním hnojiv a pesticidů se tyto kovy dostávají do zemědělských plodin. Do masa a živočišných produktů se kovy dostávají především z kontaminovaných rostlin, kterými se živočichové živí. Do masných výrobků se pak mohou dostávat nesprávným technologickým postupem. Obecně se toxické kovy kumulují ve tkáních jednotlivých organismů, především v jejich játrech a ledvinách. Pokud zvíře žije ve znečištěné oblasti, má ve svých tkáních vyšší množství těchto kovů. Například u skotu bylo zjištěno, že se u něj s přibývajícím stářím kumulují více toxické kovy, a proto je limitní věk porážky doporučen maximálně na 3 roky. Závažný problém v dnešní době představuje vysoký obsah rtuti v rybách a to nejvíce v mořských. Čím jsou obecně ryby větší a dravé, tím více dochází k hromadění těchto kovů. Obzvlášť ve více znečištěných mořích, zejména ropnými haváriemi jsou ryby více kontaminované. Prostřednictvím Evropské unie jsou v současné době stanoveny přísné limity na obsahy kovů v potravinách, některé limity byly podle nejnovějších poznatků o obsahu kovů minulý rok aktualizovány či přidány. Dodržování těchto limitů je pravidelně kontrolováno.
|
host ::
RSS.