|
|
Komparace metod nácviku počátečního čtení a psaní ve vztahu k rozvoji specifických poruch učení
Hladká, Jitka ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Teoretickou část diplomové práce tvoří poznatky získané analyzováním dostupné odborné literatury týkající se problematiky specifických poruch učení, metod nácviku počátečního čtení a psaní a Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Praktickou část diplomové práce tvoří výzkum realizovaný metodou dotazníkového šetření zaměřený na komparaci metod nácviku čtení a psaní ve vztahu k rozvoji specifických poruch učení. Cílem výzkumu bylo zjistit názory speciálních pedagogů pracujících v pedagogicko- psychologických poradnách (PPP) na metody počátečního čtení a psaní - jaké metody nácviku počátečního čtení a psaní dle jejich názoru přispívají k předcházení specifickým poruchám učení a jaké metody počátečního čtení a psaní mohou být spojeny s častějším výskytem obtíží při nácviku počátečního čtení. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejrozšířenější a z pohledu oslovených pracovníků PPP také nejlepší metodou pro nácvik počátečního čtení a psaní je stále metoda analyticko-syntetická, která nejlépe podporuje rozvoj dílčích funkcí a respektuje přirozený fonologický vývoj dítěte. Naopak nejrizikovější metodou počátečního nácviku čtení a psaní se pracovníkům PPP jeví metoda genetická. U žáků vyučovaných touto metodou poradenští pracovníci pozorují nejvíce výukových problémů.
|
|
|
Veřejně dostupné virtuální referenční služby knihoven USA
Hladká, Jitka ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Klára (oponent)
Bakalářská práce podává přehled o aktuálním stavu veřejně dostupných virtuálních referenčních služeb, provozovaných knihovnami v USA. V úvodní části jsou virtuální referenční služby (VRS) stručně představeny, je uvedena definice a formy, ve kterých se vyskytují. Druhá část je věnována pravidlům provozování VRS se zaměřením na směrnice Sekce referenčních a informačních služeb mezinárodní federace IFLA a americké asociace RUSA. Třetí část obsahuje výsledky analýzy vybraných příkladů VRS, poskytovaných knihovnami v USA: celostátní floridskou VRS (http://www.askalibrarian.org/), VRS Kongresové knihovny (http://www.loc.gov/rr/askalib/) a VRS knihoven Iowské univerzity (http://www.lib.uiowa.edu/contact/ask/index.html). Jednotlivé služby jsou stručně charakterizovány, popsán je vždy způsob položení referenčního dotazu. Závěrečná část mapuje současný stav problematiky virtuálních referencí, pozornost je věnována také probíhajícímu výzkumu v této oblasti. Nastíněny jsou i trendy jejich dalšího rozvoje.
|
|
|
Komparace metod nácviku počátečního čtení a psaní ve vztahu k rozvoji specifických poruch učení
Hladká, Jitka ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Teoretickou část diplomové práce tvoří poznatky získané analyzováním dostupné odborné literatury týkající se problematiky specifických poruch učení, metod nácviku počátečního čtení a psaní a Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Praktickou část diplomové práce tvoří výzkum realizovaný metodou dotazníkového šetření zaměřený na komparaci metod nácviku čtení a psaní ve vztahu k rozvoji specifických poruch učení. Cílem výzkumu bylo zjistit názory speciálních pedagogů pracujících v pedagogicko- psychologických poradnách (PPP) na metody počátečního čtení a psaní - jaké metody nácviku počátečního čtení a psaní dle jejich názoru přispívají k předcházení specifickým poruchám učení a jaké metody počátečního čtení a psaní mohou být spojeny s častějším výskytem obtíží při nácviku počátečního čtení. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejrozšířenější a z pohledu oslovených pracovníků PPP také nejlepší metodou pro nácvik počátečního čtení a psaní je stále metoda analyticko-syntetická, která nejlépe podporuje rozvoj dílčích funkcí a respektuje přirozený fonologický vývoj dítěte. Naopak nejrizikovější metodou počátečního nácviku čtení a psaní se pracovníkům PPP jeví metoda genetická. U žáků vyučovaných touto metodou poradenští pracovníci pozorují nejvíce výukových problémů.
|
|
|
Veřejně dostupné virtuální referenční služby knihoven USA
Hladká, Jitka ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Klára (oponent)
Bakalářská práce podává přehled o aktuálním stavu veřejně dostupných virtuálních referenčních služeb, provozovaných knihovnami v USA. V úvodní části jsou virtuální referenční služby (VRS) stručně představeny, je uvedena definice a formy, ve kterých se vyskytují. Druhá část je věnována pravidlům provozování VRS se zaměřením na směrnice Sekce referenčních a informačních služeb mezinárodní federace IFLA a americké asociace RUSA. Třetí část obsahuje výsledky analýzy vybraných příkladů VRS, poskytovaných knihovnami v USA: celostátní floridskou VRS (http://www.askalibrarian.org/), VRS Kongresové knihovny (http://www.loc.gov/rr/askalib/) a VRS knihoven Iowské univerzity (http://www.lib.uiowa.edu/contact/ask/index.html). Jednotlivé služby jsou stručně charakterizovány, popsán je vždy způsob položení referenčního dotazu. Závěrečná část mapuje současný stav problematiky virtuálních referencí, pozornost je věnována také probíhajícímu výzkumu v této oblasti. Nastíněny jsou i trendy jejich dalšího rozvoje.
|
|
|
Publikování bibliografických informací v souladu s principy linked data
Hladká, Jitka ; Sklenák, Vilém (vedoucí práce) ; Svátek, Vojtěch (oponent)
Bibliografická data jsou standardním nástrojem popisu informačních zdrojů. V současné době vyvstává potřeba adaptovat je na prostředí webu, kam se soustřeďuje zájem většiny uživatelů hledajících informace. Předkládaným řešením je změna tradičního formátu reprezentace bibliografických dat. Významné postavení ve vývojových tendencích současného webu má iniciativa sémantický web, zaměřující se na zachycení sémantiky (významu) dat ve strojově zpracovatelné formě. Cílem je efektivnější zpracování informací webovými aplikacemi, které přináší mnoho výhod a usnadnění uživatelům webu. Iniciativa linked data představuje praktický prostředek dosažení vize sémantického webu: představuje soubor doporučení, jak publikovat strukturovaná data se zaměřením na jejich efektivní propojování, sdílení a využití nejrůznějšími aplikacemi. Diplomová práce dokumentuje proces převodu formátu bibliografických záznamů Databáze publikační činnosti Vysoké školy ekonomické v Praze (PCVSE). Výhody přijetí publikačního modelu linked data jsou demonstrovány na různých realizovaných projektech. Předloženy jsou zkušenosti získané během implementace datového modelu RDF ve fázích modelování, propojování a zpřístupňování datového souboru. Ústřední myšlenkou je představení linked data jako optimálního způsobu reprezentace bibliografických dat na webu.
|
host ::
RSS.