|
| |
|
| |
|
|
Suárezova metafyzika. Od pojmu jsoucna přes transcendentální jednotu k druhům transcendentální jednoty
Heider, Daniel ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Herold, Vilém (oponent) ; Mráz, Milan (oponent)
Cílem disertační práce je představit metafyziku předního zástupce tzv. druhé scholastiky Františka Suáreze (1548-1617), a to v jejích systematických počátcích. Tyto počátky představují čtyři základní témata, která figurují v názvech jednotlivých oddílů této práce: Předmět a povaha metafyziky, pojem jsoucna, transcendentálie a transcendentální jednota, a druhy transcendentální jednoty. V I. oddíle se autor věnuje především koncepci předmětu metafyziky, který je tím, co vymezuje povahu Suárezovy metafyziky jako takové. Ontologická povaha metafyziky je dána tvrzením, že předmětem metafyziky je jsoucno, nakolik je jsoucnem reálným. Takto ontologicky vymezený formální předmět metafyziky souvisí s aristotelskou abstrakcí třetího stupně, podle níž specifikem metafyzického zkoumání je abstrakce od veškeré látky co do bytí. Autor ukazuje, že právě prostřednictvím tohoto momentu metafyzik přistupuje ke svému formálnímu předmětu. Tento přístup, který ve svých různých aplikacích implikuje odlišný typ abstrakce, však nemá za důsledek disciplinární rozštěpení metafyziky. Pojem reálného jsoucna, respektive pojem reálné esence, se stává hlavním tématem II. oddílu. Rozlišuje se tu dvojí kontext dané problematiky, totiž kontext formální a kontext obsahový. V rámci okruhu obsahového autor tvrdí, že pojem reálné esence...
|
|
|
Apokalyptické vize husitského věku
Libichová Cermanová, Pavlína ; Šmahel, František (vedoucí práce) ; Rejchrtová, Noemi (oponent) ; Herold, Vilém (oponent)
The presented thesis is concemed with the problem of the form and the function of the apocalyptic prophecies and their explanations during the Hussite period. The apocalyptic prophecies, biblical and non biblical too, are handled as a medium of the symbolic communication and as the instrument of the interpretation of temporary events as a part of the world eschatology and the history of salvation. The prophecies provided the answers to the questions conceming the sense of history, they offered the possibility to put the partem into the past, present and future events. They performed a means how to foresee the future and how to understand the real sense of the presence and of the past. The medieval apocalyptic tradition fumished authors with the flexible hermeneutic system - a set of ideas adaptable to nearly any historical circumstance, which could be interpreted through the frame of apocalyptic partems. The John's Revelation provided the metanarrative, which structured, interpreted and legitimized the historical events. the main source for discovering the hussite apocalyptic ideology is the latin Postil on the Revelation, which was composed in about 1430 by the head of Tabor' s theologians, Nicholas of Pelhřimov (Expositio super Apocalypsim, Ms. ONB 4520). Nicholas put the events of the period into the...
|
|
|
České reformní proudy 14. století a devotio moderna
Smrčka, Jakub ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Herold, Vilém (oponent) ; Kejř, Jiří (oponent)
Jakub Smrčka České reformní proudy 14. století a devotio moderna The Bohemian Reform Currents of the 14th Cent. and the Devotio Moderna Období konce středověku je v českých zemích spojeno s mnoha změnami ve vývoji církevní správy, společenského uspořádání, kultury a vzdělání. Období vzestupu Českého království od poloviny 13. stol. umožnilo konsolidaci církevní organizace a její farní sítě a vedle toho také rozvoj ekonomické sociální struktury městského prostředí a vznik patriciátu jako sebevědomé a konkurenceschopné společenské skupiny. Spolu s vývojem vnějších struktur je patrná i změna struktur duchovních, tedy posuny v myšlení, v křesťanské sebereflexi a vnímání skutečnosti světa. Začíná se formovat vědomí národní. Zvláště v městském prostředí se objevuje u laiků vědomí odpovědnosti za svůj náboženský život. Typickým a specifickým projevem evropské nové zbožnosti a raného humanismu je nizozemské hnutí devotio moderna.
|
|
|
Reformní kazatelství v pozdněstředověkých Čechách. Studie o nejstarších kázáních Jakoubka ze Stříbra
Soukup, Pavel ; Šmahel, František (vedoucí práce) ; Herold, Vilém (oponent) ; Krmíčková, Helena (oponent)
Reformní kazatelství tvoří tradiční výkladovou osu historických pojednání o předehře husitské revoluce. Tato práce podrobuje detailní analýze techniky užívané pro formulaci a šíření reformního programu. Jejím jádrem je rozbor nejstarších dochovaných kázání mistra Jakoubka ze Stříbra. Tomuto dosud téměř neznámému prameni se věnuje centrální oddíl práce. Oba krajní oddíly se snaží o širší rozhled a hlouběji založenou komparaci, a berou tak v potaz další vydané i nevydané prameny. To umožňuje formulovat některé závěry, o nichž se domnívám, že jejich platnost přesahuje význam zkoumaného rukopisu. Reformní kazatelství v Čechách chápu jako jeden z důsledků šířící se nelibosti nad morálním stavem viditelné církve a jako součást množících se pokusů o novou, adekvátní definici vztahu k posvátnu na osobní i společenské rovině. První část práce se snaží vzájemně typologicky odlišit jednotlivé opravné proudy. Hlavním kritériem přitom není jejich učení, ale spíše strategie jeho uskutečňování. Z tohoto pohledu srovnávám kazatelské hnutí v Čechách po polovině 14. století s valdenskými a tzv. novou zbožností. Přenášení pojmu devotio moderna do Čech nepovažuji za vhodné, navzdory analogiím v životopisech Groteho a Milíče i navzdory významu roudnické augustiniánské reformy pro vývoj zbožnosti ve střední Evropě. Rozhodující...
|
|
| |
|
|
Suárezova metafyzika. Od pojmu jsoucna přes transcendentální jednotu k druhům transcendentální jednoty
Heider, Daniel ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Herold, Vilém (oponent) ; Mráz, Milan (oponent)
Cílem disertační práce je představit metafyziku předního zástupce tzv. druhé scholastiky Františka Suáreze (1548-1617), a to v jejích systematických počátcích. Tyto počátky představují čtyři základní témata, která figurují v názvech jednotlivých oddílů této práce: Předmět a povaha metafyziky, pojem jsoucna, transcendentálie a transcendentální jednota, a druhy transcendentální jednoty. V I. oddíle se autor věnuje především koncepci předmětu metafyziky, který je tím, co vymezuje povahu Suárezovy metafyziky jako takové. Ontologická povaha metafyziky je dána tvrzením, že předmětem metafyziky je jsoucno, nakolik je jsoucnem reálným. Takto ontologicky vymezený formální předmět metafyziky souvisí s aristotelskou abstrakcí třetího stupně, podle níž specifikem metafyzického zkoumání je abstrakce od veškeré látky co do bytí. Autor ukazuje, že právě prostřednictvím tohoto momentu metafyzik přistupuje ke svému formálnímu předmětu. Tento přístup, který ve svých různých aplikacích implikuje odlišný typ abstrakce, však nemá za důsledek disciplinární rozštěpení metafyziky. Pojem reálného jsoucna, respektive pojem reálné esence, se stává hlavním tématem II. oddílu. Rozlišuje se tu dvojí kontext dané problematiky, totiž kontext formální a kontext obsahový. V rámci okruhu obsahového autor tvrdí, že pojem reálné esence...
|
|
| |
|
|
Štěpán z Pálče a pravzorový svět idejí
Herold, Vilém
Ve své kvestii Utrum Deus super mundum archetypum seu multitudinem idearum, quae sunt rationes vel concausae rerum mundi sensibilis, aeternaliter dominetur, přednesené Mistrem Štěpánem z Pálče na artistické fakultě pražské univerzity před r. 1407-1408, autor zastává učení Johna Wyclifa o platonských ideách.
|
host ::
RSS.