Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
K užití vybraných prepozic v současné češtině z perspektivy češtiny jako cizího jazyka
Hejlová, Tereza ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
česky: Diplomová práce se zabývá problematikou prezentace předložek ve výuce češtiny pro cizince. Toto téma nebylo doposud podrobně zpracováno, proto je jejím hlavním cílem především upozornit na některé problémové momenty ve zpracování předložek v učebních materiálech češtiny pro cizince. Práce stručně mapuje historii výukových metod z hlediska prezentace a významu gramatiky a zpracovává základní charakteristiku českých předložek na podkladě jejich výkladu ve vybraných příručkách a studiích. Na vzorku učebnic češtiny pro cizince dále zkoumá, jakou formou jsou předložky studentům prezentovány. Zároveň se také pokouší přiblížit význam vybraných předložek způsobu a na jejich příkladě formulovat některá obecně platná lingvodidaktická doporučení pro prezentaci předložek ve výuce češtiny pro cizince.
Recepce díla Františka Gellnera v kontextu české literární historie
Hejlová, Tereza ; Wiendl, Jan (oponent) ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce)
Ve své práci bych chtěla nejprve přiblížit a shrnout základní teze dosavadní recepce poezie Františka Gellnera a následně je konfrontovat s vlastními poznatky o jeho díle získanými četbou. Stranou ponechávám básníkovu prózu (především povídky a eseje) i jeho jediné drama. Jde o zcela specifickou oblast tvorby, proto se raději zaměřím pouze na poezii, kterou pokládám z celého Gellnerova díla za dodnes nejživější. Práci jsem rozdělila do dvou částí. V první z nich se budu věnovat, jak již bylo naznačeno, recepci Gellnerova díla jinými autory nebo literárními kritiky. Budu se tedy zabývat literárními studiemi, recenzemi, kritikami apod. Protože se postoj ke Gellnerově dílu v průběhu let výrazně měnil, hodlám se věnovat vybraným etapám 20. století zvlášť. První část práce by tedy měla chronologicky zobrazit vývoj recepce Gellnerovy poezie v literárních kruzích (změny v interpretaci a celkovém pohledu na básníkovo dílo). Vycházet budu z raných recenzí, které vyšly okamžitě po vydání sbírek Po nás ať přijde potopa! (1901), Radosti života (1903) a Nové verše (1919), dále ze studií v literárněvědných časopisech, z předmluv kjednotlivým vydáním Gellnerových prací či výborů z díla, ale i ze vzpomínkových souborů spisovatelů, kteří se s básníkem osobně znali a přátelili. Posledně jmenované prameny pokládám za důležité...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.