|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Lachman, Pavel ; Havelka, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Při hledání genia loci - ducha místa lze využít principů fenomenologie aplikovaných na krajinu, architekturu. Tímto přístupem jsme schopni popsat i abstraktní jevy a procesy v krajině. Hledáme charakter míst, místa utváří krajinu. Pokusem o ohraničení, definování charakteru místa jsme schopni uchopit krajinu, svět. Krajinu lze rozdělit na tři druhy, posouzením charakteru, srozumitelnosti, měřítka, přítomnosti vody, struktury, identity: romantická, klasická, kosmická. Na základě analytické předdiplomní práce vybírám lokalitu „trojúhelníka“ mezi hrázemi jako vhodnou pro drobný zásah ve formě novostavby objektu kulturního i turistického významu pro obec Strachotín a okolí. Funkce reagují na potřeby posílení identity a jedinečnosti místa, vesnice v krajině, postavení obce v širokém okolí. Právě v tomto místě je obsaženo napětí, potenciál, síla, kterou je potřeba využít. Na hrázi se stýkají dvě krajiny, kosmická a klasická. Dochází zde ke změně měřítka. Krajina vody je ryze technickou záležitostí, přehrada je výtvorem člověka, hráz je technologie umožňující zadržet vodu. Na druhé straně je přirozená, klasická krajina, která obděláváním dává obživu lidem, kteří se v ní usadili před lety a postavili sobě vesnici. Na hraně se střetávají fenomény vody-vodní plochy nádrže, země-krajiny a vzduchu-oblohy. Samotné přicházení k vesnici je symbolické, po hrázi, po silnici, výrazná je křivka kopců uzavírající pohled v zadním plánu, střední plán dotváří hradba stromů skrývající vesnici. Dominantním prvkem je vertikála věže kostela. Ve snaze využít potenciálu hráze jako rozhraní krajiny je možné vytvořit objekt nebo upravit místo samotné. Nelze však ideově soupeřit s již vytvořeným. Kostelní věž bude vždy symbolizovat vztah duchovního a pozemského, pomyslné propojení s nebem, není cílem snažit se přebít tuto dominantnost. Cílem je organicky se zapojit, ale nesplynout, využít unikátního okamžiku spatření, uvědomění si místa.
|
|
|
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Podpleská, Jana ; Havelka, Pavel (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Funkce - tři patra podzemního parkování, parter s obchody a dvě patra urená pro bydlení Architektonický výraz - dům sahá do hloubky tří podzemních podlaží a nad zem vystupuje do výšky jedenácti metrů - tří pater, čím navazuje na římsu přilehlého domu. Na severní straně částečně kopíruje tvar ulice, na jižní vybíhá do prostoru třemi konzolovitými hmotami, jimiž utváří dojem tří samostatných bloků nad parterem.
|
|
| |
|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Lachman, Pavel ; Havelka, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Při hledání genia loci - ducha místa lze využít principů fenomenologie aplikovaných na krajinu, architekturu. Tímto přístupem jsme schopni popsat i abstraktní jevy a procesy v krajině. Hledáme charakter míst, místa utváří krajinu. Pokusem o ohraničení, definování charakteru místa jsme schopni uchopit krajinu, svět. Krajinu lze rozdělit na tři druhy, posouzením charakteru, srozumitelnosti, měřítka, přítomnosti vody, struktury, identity: romantická, klasická, kosmická. Na základě analytické předdiplomní práce vybírám lokalitu „trojúhelníka“ mezi hrázemi jako vhodnou pro drobný zásah ve formě novostavby objektu kulturního i turistického významu pro obec Strachotín a okolí. Funkce reagují na potřeby posílení identity a jedinečnosti místa, vesnice v krajině, postavení obce v širokém okolí. Právě v tomto místě je obsaženo napětí, potenciál, síla, kterou je potřeba využít. Na hrázi se stýkají dvě krajiny, kosmická a klasická. Dochází zde ke změně měřítka. Krajina vody je ryze technickou záležitostí, přehrada je výtvorem člověka, hráz je technologie umožňující zadržet vodu. Na druhé straně je přirozená, klasická krajina, která obděláváním dává obživu lidem, kteří se v ní usadili před lety a postavili sobě vesnici. Na hraně se střetávají fenomény vody-vodní plochy nádrže, země-krajiny a vzduchu-oblohy. Samotné přicházení k vesnici je symbolické, po hrázi, po silnici, výrazná je křivka kopců uzavírající pohled v zadním plánu, střední plán dotváří hradba stromů skrývající vesnici. Dominantním prvkem je vertikála věže kostela. Ve snaze využít potenciálu hráze jako rozhraní krajiny je možné vytvořit objekt nebo upravit místo samotné. Nelze však ideově soupeřit s již vytvořeným. Kostelní věž bude vždy symbolizovat vztah duchovního a pozemského, pomyslné propojení s nebem, není cílem snažit se přebít tuto dominantnost. Cílem je organicky se zapojit, ale nesplynout, využít unikátního okamžiku spatření, uvědomění si místa.
|
|
|
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Podpleská, Jana ; Havelka, Pavel (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Funkce - tři patra podzemního parkování, parter s obchody a dvě patra urená pro bydlení Architektonický výraz - dům sahá do hloubky tří podzemních podlaží a nad zem vystupuje do výšky jedenácti metrů - tří pater, čím navazuje na římsu přilehlého domu. Na severní straně částečně kopíruje tvar ulice, na jižní vybíhá do prostoru třemi konzolovitými hmotami, jimiž utváří dojem tří samostatných bloků nad parterem.
|
|
| |
host ::
RSS.