|
|
Vnímání změny klimatu a enviromentální migrace v Keni: analýza dat Afrobarometeru
Přikryl, Šimon ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Masná, Eliška (oponent)
Klimatická migrace je jedním z nejskloňovanějších témat jak v politickém, mediálním tak v obecně veřejném diskurzu. Ve výzkumu klimatické migrace dochází v posledních letech k zásadní proměně paradigmatu. Čím dál více se ustupuje od "top-down" přístupů využívajících klimatologická a meteorologická data s tím, že predikce těchto analýz často přeceňovaly význam klimatu v procesu migračního rozhodování. Naopak čím dál častěji se začíná využívat takzvaný "bottom-up" přístup zabývající se klimatickou percepcí a subjektivními faktory vstupujícími do procesu migračního rozhodování. Tato bakalářská práce vychází zejména z druhého zmíněného paradigmatu a zabývá se vzájemnými vztahy mezi klíčovými faktory (proměnnými) vstupujícími do procesu individuálního migračního rozhodování. Rovněž zkoumá regionální rozdíly těchto proměnných v rámci keňských provincií. K tomu je využito statistické analýzy dat za 1600 respondentů z organizace Afrobarometer. Závěry výzkumu potvrzují teze, že zkoumání subjektivního vnímání environmentálních změn má význam ve výzkumu environmentální a klimatické migrace, rovněž že do procesu migračního rozhodování v kontextu klimatické migrace vstupuje řada socioekonomických proměnných. Klíčová slova: Keňa; klimatická percepce; klimatická změna; migrace; subsaharská Afrika
|
|
|
Stereotypizace Afriky a její podmiňující faktory u žáků pražských gymnázií
Kofroňová, Jana ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Frajer, Václav (oponent)
Stereotypizace Afriky v poslední době nerezonuje jen ve vědeckých kruzích, ale pomalu se dostává i do širšího povědomí veřejnosti. S růstem počtu obyvatel Afriky se bude postupně zvětšovat i význam kontinentu na poli globální scény. Je na čase si uvědomit, nakolik jsou naše představy ovlivněny zakořeněnými stereotypy, a poznat, jaká Afrika ve skutečnosti je. Tato práce se zaměřuje na stereotypizaci Afriky u žáků pražských gymnázií. V teoretické části diskutuje problematiku stereotypů a faktory, které míru stereotypního myšlení podmiňují. Specifická pozornost je věnována tématu stereotypizace Afriky s důrazem na rozdíly zažitých představ a reality. Práce si klade dvě hlavní výzkumné otázky: identifikovat nejčastější stereotypy o Africe a určit význam jejich podmiňujících faktorů. K tomu byla využita vlastní data z dotazníkového šetření mezi žáky, která byla doplněna o rozhovory s jejich učiteli. Pomocí kategorizace pojmů užívaných žáky v souvislosti s Afrikou byly identifikovány tři hlavní skupiny stereotypů: divoká příroda, chudá Afrika a primitivní a zaostalá Afrika. K popisu Afričanů žáci používali slova jako negramotný, chudý či negroidní. Na míře stereotypizace Afriky se podílely všechny zkoumané faktory: rodina, učitelé, přátelé, média i vlastní zkušenost, z nichž na základě získaných výsledků...
|
|
|
Opomenutá místa a prostorové aspekty voleb: nativismus, populismus a geografie nespokojenosti
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Téma migrace se po uprchlické vlně v letech 2015 a 2016 dostává do popředí evropského mediálního a politického diskurzu a spolu s ním také anti-imigrační a nativistické narativy. Populistické radikálně pravicové strany v následujících letech v mnoha zemích dosáhly na svá volební maxima a po výhře Donalda Trumpa v prezidentských volbách 2016 a po referendu Brexit rovněž v akademické sféře enormně narostl zájem o studium populismu. Jedním z hlavních konceptuálních přístupů, který významně přispěl do akademické debaty zkoumající příčiny radikalizace a polarizace společnosti a z nich plynoucí volebních manifestací, bylo kontextuální pojetí specifických periferních oblastí skrze optiku takzvaných opomenutých míst, potažmo skrze geografii nespokojenosti. Navzdory tomuto kontextuálnímu chápání volebních procesů ale dané výzkumy jen zřídka využívají moderní prostorové metody a navíc se z valné většiny zaměřují primárně na Spojené státy americké a země západní a severní Evropy. Tato disertační práce tak přináší do disciplíny volební geografie důkladnou časoprostorovou analýzu českého (a slovenského) volebního prostoru na detailní úrovni obcí, což umožňuje ověřit validitu výše zmíněných konceptů, jež nachází uplatnění v jiných zemích. Kromě identifikace volebních vzorců radikální pravice a jejich stability...
|
|
|
Analýza studijních výsledků žáků zahraničního původu ve vybraných státech Evropy
Čakovská, Hana ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Kostelecká, Yvona (oponent)
Cílem diplomové práce je kvantitativně hodnotit postavení žáků zahraničního původu na školách. To je analyzováno prostřednictvím velikosti rozdílů studijních výsledků mezi žáky-přistěhovalci a rodilými žáky v osmi odlišných vzdělávacích systémech. Hlavní snahou je zachytit heterogenitu mezi vybranými státy, které byly zvoleny z důvodu rozdílů v integračních strategiích, velikosti objemu financí směřovaných do vzdělávání a organizaci vzdělávacích systémů. Pro účel analýzy byla využita mezinárodní databáze šetření PISA o rozsahu 49 687 respondentů. Vliv zahraničního původu je analyzován společně s dalšími determinanty za účelem odhalit jeho relevanci na vysvětlení úspěšnosti výkonů žáků ve škole. Autorce není známo, že by byly rozdíly studijních výsledků žáků-přistěhovalců a rodilých žáků uchopeny v jiném podobném komparativním výzkumu. Na základě literatury byly jednotlivé faktory rozděleny do tří úrovní - úrovně žáků, škol a států. Pro tento účel je využit víceúrovňový lineární model, který dokáže očistit vliv úrovně škol od role individuálních charakteristik jedince. Vliv přistěhovaleckého původu byl prokázán, je však ovlivněn dalšími faktory jako je ekonomický, sociální a kulturní kapitál, vzdělávací aspirace žáků či kázeňské...
|
|
|
Postoje žáků českých základních škol vůči ukrajinským uprchlíkům
Obořilová, Tereza ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Volný, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání postojů žáků českých základních škol vůči ukrajinským uprchlíkům. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké postoje mají žáci vůči této skupině a co jejich postoje vůči nim může ovlivňovat. Téma je velmi aktuální vzhledem k probíhající válce na Ukrajině. Práce by mohla být nápomocná pedagogům pracující s mládeží a organizacím, které se zabývají začleňováním válečných uprchlíků do české společnosti. Teoretická část se věnuje faktorům ovlivňující tvorbu předsudků. Tyto faktory jsou rozděleny na kontextuální (regionální a školní kontext) a individuální (kontaktní hypotéza, teorie skupinové hrozby, média, náboženství a socioekonomický status rodiny). Na základě těchto faktorů bylo stanoveno sedm hypotéz a podle nich byly sestaveny otázky do dotazníkového šetření, které sloužilo jako podklad pro praktickou část bakalářské práce. Podařilo se získat data z 18 tříd od 349 žáků ze sedmi okresů České republiky. Pomocí Pearsonova korelačního koeficientu bylo zjištěno, že postoje souvisejí nejvíce s vnímanou hrozbou vnější skupiny a s kontaktem se členy vnější skupiny. Naopak překvapivým zjištěním bylo, že téměř žádný vliv na tvorbu předsudků nemá víra respondentů a média, která využívají pro zisk informací o ukrajinské problematice. Zároveň se ukázalo, že v České...
|
|
|
Dlouhodobé tendence časoprostorové diferenciace nezaměstnanosti v Česku s důrazem na sezónnost
Havej, Petr ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Hasman, Jiří (oponent)
Diplomová práce patří tematicky k výzkumu dlouhodobých tendencí časoprostorové diferenciace v Česku. V rámci tohoto se tématu se zaměřuje na několik cílů. První z nich se týká hledání vhodných způsobů vymezení regionů pro časoprostorové analýzy nezaměstnanosti v Česku a vymezení co nejvíce homogenních regionů z hlediska míry nezaměstnanosti. Následně se práce na takto vymezené vhodné úrovni zaměřuje na další cíl a tím je odhalit a popsat vývoj sezónnosti v nezaměstnanosti v Česku. V rámci tohoto cíle je snaha zjistit významnost fenoménu sezónnosti v nezaměstnanosti, jeho vývoj v prostoru a čase a vymezit skupiny regionů, které jsou tímto jevem více či méně ovlivněny. Jedním z dílčích cílů je také odhalení vývoje prostorové diferenciace v nezaměstnanosti v posledních několika letech. Práce využívá podrobná měsíční data o míře nezaměstnanosti v Česku na úrovni obcí za roky 2002-2021 vydávaná MPSV. Metody využívané v této práci jsou veskrze kvantitativní povahy, pocházejí ze skupiny (časo)prostorových analýz, kam patří např. LISA, i neprostorových statistických metod, z nichž je využit např. Theilův index (a jeho rozklad) nebo shluková analýza. Klíčová slova: prostorová analýza, nezaměstnanost, sezónnost
|
|
|
Analýza efektu strany uvnitř koaličních kandidátek ve volbách do PS PČR 2021
Křivohlávek, Tomáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Pink, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce je představit nový teoretický koncept s názvem efekt strany. Efekt strany popisuje situaci u koaličních kandidátek, kdy volič uděluje preferenční hlasy podle toho, jakou stranou byl daný kandidát navržen. Tento efekt je zkoumán na případu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021. Tyto volby, díky úspěchu dvou předvolebních koalic, představují ideální příležitost pro analýzu efektu strany uvnitř koaličních kandidátek. Autorovi není známo, že by se tímto aspektem preferenčního hlasování uvnitř předvolebních koalic doposud někdo nezabýval. Cílem práce je kromě představení konceptu také navržení metodiky jeho měření. Tato metodika je následně aplikována pro empirické ověření přítomnosti a síly efektu strany u jednotlivých stran koalice SPOLU a u kolice PIRÁTI a STAROSTOVÉ. V rámci analytické části práce bylo zjištěno, že efekt strany je přítomný u všech zkoumaných stran. Síla efektu se liší nejen napříč stranami, ale i v prostoru. Jedná se primárně o metodickou práci, jejíž cílem není detailní analýza každého jednotlivého zjištění.
|
|
|
Analýza migračních toků v subsaharské Africe v roce 2019
Petřek, Martin ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Pavelková, Lenka (oponent)
Analýza migračních toků v subsaharské Africe v roce 2019 Abstrakt Cílem této práce bude analýza migračních toků v subsaharské Africe v roce 2019. Na základě výzkumu můžeme konstatovat, jaké faktory nejvíce ovlivňují prostorovou migraci v subsaharské Africe. Základní faktory jsou stanovené na základě studia literatury a jsou přehledně rozděleny na kulturní, politické, socioekonomické a geografické faktory. Následně je analýze podrobeno padesát čtyři nejintenzivnějších migračních toků v tomto regionu. Na základě charakteristik zdrojových a cílových zemí dostaneme odpověď na otázky, jaké faktory nejvíce ovlivňují migrační toky, a jaké je ovlivňují nejméně. Výsledkem je potvrzení důležitosti převážně kulturních a geografických faktorů, například společného náboženství, úředního jazyku nebo společných hranic a vzdálenosti. Menší vliv byl prokázán u socioekonomických a politických faktorů, zejména u míry svobody nebo indexu chudoby a nejmenší vliv se ukázal u společných historických vazeb. Klíčová slova: cílová země, geografie migrace, migrační toky, zdrojová země
|
|
|
Populistická radikální pravice a její vliv na prezidentské volby v USA v letech 2012, 2016 a 2020
Šusta, Filip ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Solik, Martin (oponent)
Diplomová práce zkoumá volební chování v prezidentských volbách ve Spojených státech amerických mezi lety 2012 a 2020. Zaměřuje se hlavně na to, jak jejich výsledky ovlivnila populistická radikální pravice. Srovnávány jsou proto výsledky voleb v roce 2012, kdy kandidoval Mitt Romney, který je považován za tradičního republikána, s těmi v letech 2016 a 2020, kdy kandidoval představitel populistické radikální pravice Donald Trump. Práce vychází zejména z konceptů národní nostalgie, teorie konfliktních linií a popisuje i charakteristiku amerického nativismu. Prostřednictvím dvouúrovňové binární logistické regrese je posuzován vliv jednotlivých proměnných na individuální a kontextuální úrovni, za kterou jsou považovány státy USA. Výsledky odhalují velmi důležitý vliv postojů k neoprávněné migraci na podporu zejména Donalda Trumpa. I na základě tohoto výzkumu se podařilo zjistit, že americká společnost se během Trumpova prezidentství výrazně zradikalizovala. Demografické charakteristiky voličů se projektovaly do postojových otázek ohledně imigrace a ty pak podmiňovaly náklonnost k Donaldu Trumpovi. Prostřednictvím modelů se také podařilo potvrdit, že jeho podpora odpovídá obecné podpoře populistické radikální pravice. Klíčová slova: nativismus; národní nostalgie; populistická radikální pravice;...
|
|
|
Zhodnocení plnění Cílů udržitelného rozvoje zaměřených na zdraví v zemích s nízkým příjmem
Ratajová, Natalie ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Preis, Jiří (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost naplňování Cílů udržitelného rozvoje (dále SDGs) na příkladu 46 států skupiny Nejméně rozvinutých zemí světa. Konkrétně se práce zabývá SDGs věnovaným zdraví - SDG 3.1. a SDG 3.2. a jejich indikátorům. Na základě výzkumných otázek jsou představeny klíčové strategie pro dosažení cílů ve sledované skupině zemí. Následuje hodnocení vybraných ukazatelů a jejich indikátorů, ze kterých je v rámci poslední výzkumné otázky vybráno šest nejúspěšnějších zemí (zemí s největším pokrokem v rámci nejhůře naplňovaného indikátoru). Na jejich příkladu jsou představeny zavedené intervence, které zemím nejvíce pomohly. Motivací k tomuto zaměření práce je aktuálnost a nezpracovanost tohoto tématu. SDGs jsou nyní ve své polovině a málokterá literatura se věnuje analýze mnou zvoleného SDG 3 ve vybrané skupině Nejméně rozvinutých zemí světa. Text vychází z poznatků představených SDGs a jejich kontextu ve sledovaných zemích. Pro potřeby práce bylo zpracováno množství dat z různých datových zdrojů, z nichž byly vyhodnocovány výzkumné otázky. Práce potvrdila zlepšení hodnot ve sledovaných indikátorech SDGs v Nejméně rozvinutých zemích světa. Byl však zaznamenán velký rozdíl v plnění SDGs v rámci vybrané skupiny a rozdílný přístup v zaváděných intervencích indikátoru mateřské úmrtnosti v šesti...
|
host ::
RSS.