|
|
Tematicko-rematické členění výpovědi a amplituda řečového signálu v českých narativech
Hapka, Haštal ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Problematika aktuálního větného členění (funkční větné perspektivy) rozděluje každou výpověď na téma (složku kontextově zapojenou, známou již z předešlého kontextu či situace) a réma (složku kontextově nezapojenou, která je ve výpovědi nová). Vymezuje se tak proti formální syntaxi, která řeší pouze skladebné vztahy mezi jednotlivými větnými členy, a zaměřuje se na informační strukturu věty. Cílem této práce bylo zaměřit se na akustický parametr amplitudy řečového signálu pro každou z těchto složek zvlášť a zjistit, zda některá z nich nevykazuje se statistickou významností vyšší nebo nižší hodnoty než ta druhá. S přihlédnutím k tomu, že v toku mluvené řeči mluvčí užívají různé prostředky k vytvoření prominence (zdůraznění určitých slov či slabik), které ovlivňují akustické parametry (frekvenci, trvání i právě amplitudu), vyvstala domněnka, že by kontextově nezapojená (tedy nová) informace mohla vykazovat vyšší hodnoty amplitudy než složka kontextově zapojená z důvodu potřeby jejího zdůraznění. Zároveň v průběhu každé výpovědi hodnoty amplitudy postupně klesají a nové informace bývají v nepříznakovém slovosledu na jejím konci. Na korpusu 100 nahrávek od deseti mluvčích byly zvoleny tři způsoby měření: jeden z nich (průměrná amplituda) potvrdil převahu složky tematické, druhý (amplituda slova násobena...
|
|
|
Harmonizace melodických kroků v mluvené češtině a její percepční dopad
Hapka, Haštal ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Hlavním tématem této práce je zjistit, zda by se percepce lidské řeči změnila, pokud by řeč vycházela pouze z určitého inventáře použitelných intonačních kroků. Z jednoho takového intervalového inventáře totiž vychází téměř veškerá evropská hudba, a vzhledem k tomu, že hudba s řečí sdílí mnoho jevů a vlastností, lze stanovit hypotézu, zda se po takových úpravách nahrávek řeči, kde se základní hlasivková frekvence každého slabičného jádra zarovná do určité půltónové škály, nestane tato percepce příjemnější nebo naopak méně příjemnou. V teoretické části budou napřed shrnuty analogie mezi řečí a hudbou a funkce melodie řeči a její percepce, v metodické části pak budou popsány jak samotný percepční test, tak i několik názorných statistik týkajících se distribuce intonačních kroků v mluvené češtině. V závěru práce, ve výsledcích, vyjde najevo, že se zde žádná statisticky významná korelace podle stanovené hypotézy nevyskytuje, z testu nicméně vyplývá, že čím méně je mluvčí respondentům příjemný v neupravené nahrávce, tím většího zlepšení docílí po úpravě.
|
host ::
RSS.