|
|
Vliv omamných látek na centrální nervovou soustavu
HRUBEŠOVÁ, Tereza
Mezi omamné látky patří látky různého původu, které primárně působí na centrální nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobují dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. V této bakalářské práci je rešeršním způsobem zpracováno téma především halucinogenních látek. Intoxikace těmito látkami připomíná stavy transu, snění nebo meditace, kterých je využíváno k rekreačním i rituálním a náboženským účelům po celém světě. Klasifikovat omamné látky je možné z nejrůznějších hledisek, například původu a chemického složení, účinku na centrální nervovou soustavu, legislativy a další. K užívání omamných látek dochází již od období paleolitu (2 500 000 př. n. l. - 8 000 př. n. l.). Užívání se liší v různých kulturách, omamná látka běžně užívána v jedné kultuře, může být v jiné kultuře zcela neznámá či neužívána. Využití a obliba v rituálních zvycích se liší v rámci jednotlivých kultur i napříč kontinenty. V bakalářské práci je podrobně popsán a vysvětlen mechanismus účinku a projevy intoxikace šesti látkami s halucinogenními účinky ibogainu, tropanových alkaloidů, alkaloidů Harmaly mnohodílné, psilocybinu, dimethyltryptaminu a meskalinu. Poznatky o halucinogenních látkách jsou doplněny o kulturní a historické souvislosti.
|
|
|
Polotělesa a planární funkce
Hrubešová, Tereza ; Drápal, Aleš (vedoucí práce) ; Krýsl, Svatopluk (oponent)
Cílem této diplomové práce je uvedení do problematiky polotěles a vysvětlení spojitosti s planárními funkcemi. Práce od začátku směřuje k formulaci vztahu mezi komutativními polotělesy lichého řádu a planárními Dembowského-Ostromovými polynomy, který ve svém článku z roku 2008 uvádějí R. S. Coulter a M. Henderson. Na začátku práce je krátké sezná- mení s projektivními a afinními rovinami. Dále je popsáno zavedení sou- řadnic do projektivní roviny pomocí ternárního okruhu. Jsou studovány vlastnosti ternárního okruhu v závislosti na množství perspektivit v pro- jektivní rovině. Jedna z kapitol práce je věnována izotopii lup, která se dá přímo aplikovat na izotopii polotěles. Těžištěm práce je pak samotný dů- kaz zmíněné korespondence mezi komutativními polotělesy lichého řádu a planárními Dembowského-Ostromovými polynomy. Na závěr jsou uvedeny některé důsledky plynoucí z tohoto vztahu a izotopie polotěles. 1
|
|
| |
|
|
Klasický strukturální útok na Niederreiterův kryptosystém vytvořený nad GRS kódy
Hrubešová, Tereza ; Drápal, Aleš (vedoucí práce) ; Žemlička, Jan (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je popis útoku na Niederreiterův kryptosystém vytvořený nad GRS kódy. Tento útok byl zveřejněn v roce 1992 Sidelnikovem a Šestakovem. Na začátku práce je uvedena problematika působení grupy na množině, která je použita v samotném útoku. Následuje stručný úvod do teorie samoopravných kódů, jsou popsány GRS kódy a představeny McEliecův a Niederreiterův kryptosystém, oba jako zástupci post-kvantové kryptografie. Další část práce je věnována samotnému útoku. Je ukázáno, jakým způsobem využijeme působení grupy na množině, dále je podrobně popsán průběh útoku a zmíněna jeho časová složitost. Vše je také ilustrováno na příkladech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.