Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Does the 2022 Russian Invasion of Ukraine accelerate Italy's green energy transition? Analysing the impacts of the war on Italy's natural gas security of supply and green energy transition
Zanna, Giordano ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
V souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou v roce 2022 se bezpečnost Itálie v oblasti zemního plynu a ekologický přechod dostaly pod drobnohled. Tato práce zkoumá dopad konfliktu na italskou energetiku se zaměřením na její dodávky zemního plynu, cenovou dostupnost a strategie diverzifikace zdrojů energie. Zjištění ukazují, že konflikt významně ovlivnil bezpečnost Itálie v oblasti zemního plynu tím, že vyvolal proaktivní opatření vlády k diverzifikaci zdrojů plynu a zvýšení cenové dostupnosti energie. V oblasti ekologického přechodu však krátkodobé priority kladly důraz na energetickou bezpečnost před okamžitým urychlením přechodu na obnovitelné zdroje energie. Studie přispívá k oboru tím, že osvětluje vzájemné působení geopolitických událostí a energetické bezpečnosti a nabízí poznatky pro tvůrce politik a výzkumné pracovníky.
Akkuyu Nuclear Power Plant and Energy Diplomacy: How Construction of the Akkuyu Power Plant affected Energy Diplomacy between Turkey and Russia? A Process Tracing Approach.
Kolay, Bengi ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
V roce 2010 byla podepsána smlouva mezi ruským Rosatomem a Tureckem o výstavbě první jaderné elektrárny (JE) v Turecku s názvem JE Akkuyu. Cílem této práce je analyzovat energetickou diplomacii mezi Tureckem a Ruskem v souvislosti s výstavbou Akkuyu. Analýza energetické diplomacie v kontextu JE Akkuyu umožňuje lépe pochopit bilaterální vztahy, národní zájmy, ekonomické úvahy a bezpečnostní zájmy. Ke studiu bylo použito vysvětlení výsledku typu Process Tracing (PT), protože umožňuje analýzy v rámci případu. JE Akkuyu je sama o sobě jedinečná, neboť je první JE postavenou na principu Build Operate and Own (BOO), která je technicky ve vlastnictví Ruské federace. Byly formulovány a testovány tři hypotézy. Výsledkem bylo, že dvě ze tří hypotéz byly prokázány. První hypotéza, která tvrdila, že výstavba JE Akkuyu byla Ruskem použita jako nástroj energetické diplomacie k prosazování národních zájmů, nebyla jednoznačně prokázána, ale měla některé věrohodné indicie. Druhá a třetí hypotéza dokazovaly, že výstavba JE Akkuyu byla ovlivněna energetickou diplomacií a ekonomickými hledisky a že JE Akkuyu negativně ovlivnila energetickou diplomacii mezi Tureckem a Ruskem. Na základě kombinace výsledků PT a přehledu literatury lze dále věrohodně tvrdit následující argumenty. Rusko s pomocí projektu JE Akkuyu zvýšilo...
Anglicism in the language of young Quebecois
HOLUBCOVÁ, Jitka
Práce pojednává o výpůjčkách z angličtiny používaných v mluvě mladých Québečanů. V teoretické části se diplomandka zabývá tradicí lexikologie v Kanadě a vývojem francouzštiny, jako i vymezením pojmu výpůjčka a popisem procesu integrace výpůjček do cílového jazyka. Zmiňuje se také o sociolingvistickém zkoumání v této oblasti. V praktické části pak diplomandka analyzuje vyplněné dotazníky sestavené na základě interakcí s rodilými mluvčími, sledování médií a četby odborné literatury. Dotazníky se týkají používání anglicismů a postojů respondentů ke zkoumanému jevu.
Vliv odstavení jaderných elektráren na energetickou bezpečnost: komparace Německa a ČR
Myslivcová, Kateřina ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce zkoumá vliv odstavení jaderných elektráren na energetickou bezpečnost dvou evropských zemí - Německa a České republiky. V práci se autorka nejdříve zaměřuje na teoretické ukotvení energetické bezpečnosti. V praktické části jsou následně zkoumány obě země z pohledu jejich energetických mixů, politik a infrastrukturního propojení. To je také výchozím bodem pro komparaci vlivu odstavení jaderných elektráren. Autorka představuje celkem tři scénáře, jak nahradit jadernou energii, přičemž zkoumá, jak se německá a česká energetická bezpečnost změní. Prvním scénářem je využití pouze energie z obnovitelných zdrojů. Druhou variantu představuje kombinace obnovitelných zdrojů energie a uhlí. Třetí možností je opět určitý podíl obnovitelných zdrojů energie spolu se zemním plynem. Autorka dochází v předkládané práci k závěru, že i přes existenci různých možných kombinací jak nahradit jadernou energii, si obě země v rámci energetické bezpečnosti pohorší.
Aktuální diverzifikační scénáře Ruské federace na jedné straně a zemí V4 na straně druhé v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie vzájemné asymetrické závislosti
Záhradníková, Lea ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku aktuálních diverzifikačních scénářů v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie asymetrické vzájemné závislosti zemí Visegrádské skupiny (V4) a Ruské federace. Hlavním dodavatelem zemního plynu do tohoto regionu je historicky Ruská federace, která ale v důsledku plynových válek s Ukrajinou v roce 2006 a 2009, které negativně ovlivnily zásobování zemí EU zemním plynem, ztratila status důvěryhodného partnera. Výzkum je zaměřen na aktuální možnosti zemí V4 diverzifikovat dodavatele a trasy zemního plynu s ohledem na vztah s Ruskou federací a analyzovány jsou rovněž možnosti diverzifikace odběratelských trhů Ruské federace. Autorka mj. potvrzuje hypotézu, že energetické vztahy zemí Visegrádské skupiny a Ruské federace v oblasti dodávek zemního plynu jsou do velké míry řízeny asymetrickou vzájemnou závislostí, která v současné době zhoršuje napětí mezi aktéry. V práci jsou dále představeny a zhodnoceny aktuální diverzifikační scénáře, přičemž cílem bude posouzení významu zkoumaných projektů pro zvýšení energetické bezpečnosti jednotlivých aktérů. Klíčová slova: vzájemná závislost, energetická bezpečnost, diverzifikace, dodávky zemního plynu, přeshraniční propojení, V4, energetická unie, Ruská federace, Nord Stream II, LNG
A comprehensive analysis of integration of EU energy markets and aspects affecting the process of integration between 2000 and 2019
Mocák, Filip ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Mazač, Jan (oponent)
Tato diplomová práce analyzovala integrační proces národních trhů s energetikou skrze evropské legislativní a nelegislativní dokumenty. Cílem této práce bylo skrze interpretační obsahovou analýzu zkoumat integraci národních trhů s energetikou a aspekty, které mají vliv na integrační proces. Taktéž byla obohacena samotná definice vnitřního energetického trhu. Vnitřní trh s energiemi vyžaduje nejen konkurenceschopnost, tržní přístup, orientaci na zákazníka a flexibilitu, ale je také nutné zajistit bezpečnost dodávek, diverzifikaci dodavatelů, udržitelnost a transparentnost. Čtyři aspekty byly analyzovány. Jako první byl potvrzen fakt, že většina iniciativ a návrhů Evropské komise byla implementována do Evropské legislativy (energetické balíčky) v období mezi roky 2000 až 2019. Avšak, Evropská komise několikrát identifikovala ve svých publikacích, že progres členských státu v implementaci evropské legislativy do zákonů byl pomalý, co ovlivnilo i samotný proces integrace. Mezi hlavní problémy se řadí deregulace cen plynu pro konečné uživatele, proces rozdělování vlastnictví a nezávislost národních regulátorů. Geopolitika uvnitř EU se ukázala jako další aspekt, který způsobuje značné problémy při formulací jednotné evropské energetické politiky, což se projevilo i během konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou...
Securitising Nuclear Energy: Analysis of speech acts related to the possible construction of a new reactor at the existing Dukovany Nuclear Power Station
Dytrych, Simon ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se týká pokusů o sekuritizaci v souvislosti s plánovanou výstavbou nového reaktoru v JE Dukovany. Jejím cílem proto bylo najít, analyzovat a vysvětlit řečové akty spojené se sekuritizací plánovaného reaktoru v období od léta 2015 do prosince 2020 s využitím kritické analýzy diskurzu. Výsledky ukazují, že projevy sekuritizace v české veřejné sféře existují. Formulují je zejména čtyři skupiny aktérů: zástupci Rakouska, české nevládní environmentální organizace, vládní představitelé a politická opozice. Tito aktéři sledují různé cíle: zastavit stavbu reaktoru, realizovat stavbu reaktoru, nebo ovlivnit způsob, jakým stavba proběhne. Ve výsledku byl nalezen jeden případ úspěšné sekuritizace: Česká vláda dokázala pomocí bezpečnostních argumentů vynutit mimořádná opatření, která se odchylují od standardních demokratických procesů. Jejich cílem bylo realizovat výstavbu reaktoru. Zbývá jen dodat, že výzkum odhalil i tři důležité funkcionální aktéry, kteří se podíleli na tvorbě rzu: tajná služba BIS, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a společnost ČEZ.
Vliv odstavení jaderných elektráren na energetickou bezpečnost: komparace Německa a ČR
Myslivcová, Kateřina ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce zkoumá vliv odstavení jaderných elektráren na energetickou bezpečnost dvou evropských zemí - Německa a České republiky. V práci se autorka nejdříve zaměřuje na teoretické ukotvení energetické bezpečnosti. V praktické části jsou následně zkoumány obě země z pohledu jejich energetických mixů, politik a infrastrukturního propojení. To je také výchozím bodem pro komparaci vlivu odstavení jaderných elektráren. Autorka představuje celkem tři scénáře, jak nahradit jadernou energii, přičemž zkoumá, jak se německá a česká energetická bezpečnost změní. Prvním scénářem je využití pouze energie z obnovitelných zdrojů. Druhou variantu představuje kombinace obnovitelných zdrojů energie a uhlí. Třetí možností je opět určitý podíl obnovitelných zdrojů energie spolu se zemním plynem. Autorka dochází v předkládané práci k závěru, že i přes existenci různých možných kombinací jak nahradit jadernou energii, si obě země v rámci energetické bezpečnosti pohorší.
Aktuální diverzifikační scénáře Ruské federace na jedné straně a zemí V4 na straně druhé v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie vzájemné asymetrické závislosti
Záhradníková, Lea ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku aktuálních diverzifikačních scénářů v oblasti dodávek zemního plynu na pozadí teorie asymetrické vzájemné závislosti zemí Visegrádské skupiny (V4) a Ruské federace. Hlavním dodavatelem zemního plynu do tohoto regionu je historicky Ruská federace, která ale v důsledku plynových válek s Ukrajinou v roce 2006 a 2009, které negativně ovlivnily zásobování zemí EU zemním plynem, ztratila status důvěryhodného partnera. Výzkum je zaměřen na aktuální možnosti zemí V4 diverzifikovat dodavatele a trasy zemního plynu s ohledem na vztah s Ruskou federací a analyzovány jsou rovněž možnosti diverzifikace odběratelských trhů Ruské federace. Autorka mj. potvrzuje hypotézu, že energetické vztahy zemí Visegrádské skupiny a Ruské federace v oblasti dodávek zemního plynu jsou do velké míry řízeny asymetrickou vzájemnou závislostí, která v současné době zhoršuje napětí mezi aktéry. V práci jsou dále představeny a zhodnoceny aktuální diverzifikační scénáře, přičemž cílem bude posouzení významu zkoumaných projektů pro zvýšení energetické bezpečnosti jednotlivých aktérů. Klíčová slova: vzájemná závislost, energetická bezpečnost, diverzifikace, dodávky zemního plynu, přeshraniční propojení, V4, energetická unie, Ruská federace, Nord Stream II, LNG

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.