|
| |
|
|
Ocenění podniku GASTRO Vaizová s. r. o.
Gruberová, Michaela ; Maříková, Pavla (vedoucí práce) ; Hejduková, Markéta (oponent)
Cílem diplomové práce je odhad tržní a investiční hodnoty GASTRO Vaizová, s.r.o. k 31. 12. 2011 a zjeména pak porovnání rozdílů v metodice při hledáný výše jmenovaných bází hodnoty. Hodnota byla kalkulována pomocí metody DCF Entity a metody srovnatelných podniků. Samotnému ocenění předchází strategická analýza, která mapuje relevantní trh velkoobchodu s potravinami a postavení oceňovaného podniku na tomto trhu a končí prognózou tržeb a tržního podílu podniku GASTRO Vaizová s.r.o. pro první fázi plánu. Následuje finanční analýza, jejímž úkolem je ověření finančního zdraví podniku. Posledním krokem před oceněním podniku byla analýza a prognóza generátorů hodnoty a sestavení finančního plánu. Samotné ocenění je provedeno ve třech variantních scénářích pro hodnotu tržní a v jediném scénáři pro hodnotu investiční. V poslední kapitole je provedena analýza rozdílů v metodice při hledání výše jmenovaných kategorií hodnoty a sestavena určitá doporučení pro znaleckou praxi.
|
|
|
Možnosti dodržení doporučeného příjmu sodíku dle výživových doporučení u zdravých dospělých osob
GRUBEROVÁ, Michaela
Bakalářská práce na téma ?Možnosti dodržení doporučeného příjmu sodíku dle výživových doporučení u zdravých dospělých osob? se zabývá problematikou sodíku a jodu ve výživě člověka. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda příjem sodíku ve stravě studentů vysokých škol odpovídá současným výživovým doporučením, a zda obsah sodíku v pokrmech připravovaných menzami vysokých škol odpovídá současným výživovým doporučením. Dalším cílem bylo zjistit, zda při plnění výživových doporučení pro příjem sodíku lze zároveň dodržet výživová doporučení pro příjem jodu. Výzkum byl zpracován kvalitativní metodou. Ke sběru dat byla použita technika analýzy dokumentů, tj. záznamů stravovacích zvyklostí vysokoškolských studentů, frekvenčních dotazníků a jídelních lístků univerzitních menz. K odhadu obsahu sodíku a jodu ve stravě studentů a v pokrmech připravovaných menzami byl použit nutriční software Nutriservis, Dietní systém pro nemocnice II, Kompilovaná online databáze nutričního složení potravin a On-line databáze složení potravin ČR, verze 2.11. Odhadovaný průměrný denní obsah sodíku se ve stravě českobudějovických studentů pohyboval v rozsahu 1 993-4 807 mg a v rozmezí 1 227-5 806 mg ve stravě ostravských studentů. Odhadované průměrné denní množství jodu se ve stravě českobudějovických studentů pohybovalo v rozsahu 26-795 ?g a v rozmezí 25-523 ?g ve stravě ostravských studentů. Nejčastějšími zdroji sodíku a jodu ve stravě studentů byly běžné pečivo, mléko a mléčné výrobky, uzeniny, vejce, minerální vody a jedlá sůl. Odhadovaný průměrný denní obsah sodíku v pokrmech českobudějovické menzy se pohyboval v rozmezí 2 909-4 037 mg a v rozsahu 4 397-6 259 mg v pokrmech ostravské menzy. Odhadované průměrné denní množství jodu se v pokrmech českobudějovické menzy pohybovalo v rozsahu 73-338 ?g a v rozmezí 62-584 ?g v pokrmech ostravské menzy. Výživová doporučení pro příjem jodu byla při plnění výživových doporučení pro příjem sodíku dodržena jen v několika málo případech. Doporučena byla výchova k racionálnímu stravování, která by měla probíhat po celý život jedince a dále změna normování soli při přípravě pokrmů menzami.
|
|
|
Rizika chemických škodlivin v pracovním ovzduší kovovýroby, měření a hodnocení.
GRUBEROVÁ, Michaela
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit riziko chemických škodlivin a prachu v pracovním ovzduší kovovýroby. Byly položeny čtyři výzkumné otázky: {\clqq}Jaké škodliviny jsou stanovovány v pracovním ovzduší kovovýroby?``, {\clqq}Jsou dodrženy hygienické limity chemických látek a prachu v pracovním ovzduší kovovýroby?``, {\clqq}Jaká opatření uplatnil zaměstnavatel za účelem ochrany zdraví zaměstnanců?`` a {\clqq}Jsou opatření uplatněná zaměstnavatelem za účelem ochrany zdraví zaměstnanců účinná?`` Diplomová práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Sledovaný soubor tvořily tři jihočeské firmy, zabývající se kovovýrobou. Ke sběru dat byla použita technika přímého, nezúčastněného a zjevného pozorování, dále studium dokumentů {--} zkušebních protokolů. Byla provedena sekundární analýza dat. Výsledky měření byly porovnány s hygienickými limity, které stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Hodnocené profese byly zařazeny do kategorií podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. V pracovním ovzduší kovovýroby byly sledovány koncentrace celkového prachu, chromu, šestimocného chromu, oxidu uhelnatého a ozonu. Poslední měření ve sledovaných provozovnách prokázala, že hygienické limity byly dodrženy, s výjimkou dvou případů, kdy došlo k překročení jednak nejvyšší přípustné koncentrace stanovené pro chrom a sloučeniny chromu (II, III) jako Cr, jednak hygienického limitu pro svářečské dýmy. Nejvýznamnějším ochranným opatřením, které zaměstnavatelé na svých pracovištích uplatnili, byla rekonstrukce vzduchotechniky, respektive instalace místního odsávání. Vzhledem k postupnému snižování koncentrací škodlivin v pracovním ovzduší v návaznosti na přijatá opatření lze konstatovat, že daná opatření byla účinná. Z výzkumu byla též vyvozena hypotéza: {\clqq}Modernizace provozů v kovovýrobě zlepšuje pracovní prostředí zaměstnanců zejména tím, že v moderních provozech nejsou zjišťovány nadlimitní hodnoty u většiny sledovaných škodlivin.``
|
host ::
RSS.