|
|
Nemoci způsobené ionizujícím zářením
Gronychová, Soňa ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce Nemoci způsobené ionizujicím zářením jsem si vybrala na základě svého zájmu o tuto problematiku. Poznatek, že expozice ionizujícím záření je spojena se zdravotními riziky, spadá do doby bezprostředně po objevu rentgenového záření a radioaktivity v letech 1895 a 1896. Již v následujícím roce bylo referováno o erytému a ekzémových změnách na kůži. Samotný objevitel radioaktivity pan Becquerel se v r. 1901 přesvědčil o negativních účincích vlastního objevu, když nosil 14 dní v kapsičce u vesty radiový preparát, který mu předali manželé Curieovi. Objevil se u něj ekzém a zdlouhavě se hojící vřed, což navíc potvrdil a na vlastním předloktí vyzkoušel P.Curie. Již v roce 1902, tedy šest let po objevení rentgenového záření, předvedl Frieben v Hamburku první nádor vyvolaný zářením. V letech 1927 a 1928 genetik H. J. Muller referoval o vyvolání mutací rentgenovým zářením a o genetických následcích vyplývajících z radiačních expozic. Jednorázová jakož i opakovaná radiační zatížení o příslušně vysokých dávkách způsobují radiační syndrom s typickými somatickými symptomy a následným úmrtím, jehož pravděpodobnost roste se zvyšující se dávkou. V prvních desetiletích používaní ionizujícího záření v diagnostice a terapii se tak mnozí rentgenologové a radiologové stali prokazatelně obětí zpočátku...
|
host ::
RSS.