Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Metamorphosis of the feminine body in the contemporary French literature
Grochol, Jana ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Práce pojednává o odrazu vnímání ženského těla v literárním korpusu složeném z ženami psaných děl. Proměny ženského těla byly sledovány ve třech francouzských románech současnosti: Biogmphie de Za faim od Amélie Nothomb, Truismes od Marie Darrieussecq a Rosie Carpe od Marie NDiaye. Mladé autorky podobného věku v nich sdělují svúj pohled na postavení ženy v postmoderním světě. Výhradně ženské hrdinky se vyrovnávají s vlastním tělesným já ve společnosti, která je zatížena dlouhotrvající nadvládou mužú. Jejich svědectví zahrnují líčení rúznorodých tělesných prožitkú i obtížných vztahú s okolním světem, a přispívají tak k vytvoření ženské identity. Hrdinky všech tří románú se vydávají na cestu hledání sebe sama. Bojují se zavedeným upořádáním a hledají své místo ve společnosti. Vypravěčka Amélie Nothomb se brání přerodu milovaného dětského těla v nenáviděné tělo ženy, které s sebou přináší rozkol těla a duše. Dospívání je vnímáno jako ztráta a Nothomb se mu brání uzavřením vlastního těla. Nechuť k rodícímu se ženskému tělu vyústí v anorexii, která se stane prostředkem boje proti abjekci. Oproti tomu Darrieussecq zobrazuje přetékající ženské tělo bez hranic. Autorka v neuvěřitelném příběhu ženy, která se postupně mění v prasnici, zveličuje ty projevy ženského těla, které byly dlouhou dobu tabuizovány a které...
Metamorphosis of the feminine body in the contemporary French literature
Grochol, Jana ; Jamek, Václav (oponent) ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce)
Práce pojednává o odrazu vnímání ženského těla v literárním korpusu složeném z ženami psaných děl. Proměny ženského těla byly sledovány ve třech francouzských románech současnosti: Biogmphie de Za faim od Amélie Nothomb, Truismes od Marie Darrieussecq a Rosie Carpe od Marie NDiaye. Mladé autorky podobného věku v nich sdělují svúj pohled na postavení ženy v postmoderním světě. Výhradně ženské hrdinky se vyrovnávají s vlastním tělesným já ve společnosti, která je zatížena dlouhotrvající nadvládou mužú. Jejich svědectví zahrnují líčení rúznorodých tělesných prožitkú i obtížných vztahú s okolním světem, a přispívají tak k vytvoření ženské identity. Hrdinky všech tří románú se vydávají na cestu hledání sebe sama. Bojují se zavedeným upořádáním a hledají své místo ve společnosti. Vypravěčka Amélie Nothomb se brání přerodu milovaného dětského těla v nenáviděné tělo ženy, které s sebou přináší rozkol těla a duše. Dospívání je vnímáno jako ztráta a Nothomb se mu brání uzavřením vlastního těla. Nechuť k rodícímu se ženskému tělu vyústí v anorexii, která se stane prostředkem boje proti abjekci. Oproti tomu Darrieussecq zobrazuje přetékající ženské tělo bez hranic. Autorka v neuvěřitelném příběhu ženy, která se postupně mění v prasnici, zveličuje ty projevy ženského těla, které byly dlouhou dobu tabuizovány a které...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.