|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Gorejová, Andrea ; Františák, Luboš (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Mou snahou bylo navázat na uliční zástavbu a na horizontální linie přiléhajících hmot. Na nároží dochází k prolomení a vzniká negativní nároží, které slouží jako vstup do objektu. Zároveň slouží jako veřejný prostor s možností letní zahrádky kavárny a předprostoru pro divadlo Radost. Prostor mezi vzniklými budovami bude dotvořen perforovanou zástěnou. Perforování zajišťuje dostatečnou intimitu vnitřního prostoru, ale zároveň umožňuje kontakt s veřejným prostorem. Zástěna zároveň vynáší schodiště, jehož ramena propojují oba prostory. Záměrem je rozčlenit zástavbu do více hmot, které by chránily vzniklý vnitřní prostor od hluku a průhledům z okolí. Zvýšením vnitřního atria o jedno podlaží je vytvořen intimní prostor zahrady s vodním prvkem. V návaznosti na arch. výraz území jsou jednotlivá podlaží s bytovými jednotkami zpřístupněna pavlačemi umístěnými na vnitřních stranách. Tento prvek oživí vnitřní prostor jako možné místo setkávání. Dům poskytuje oživení ulice skrze polyfunkční parter. V části přiléhající k ulici Stará je umístěno taneční studio a kavárna. Obojí se otevírá do uličního prostoru skrze prosklení. Kavárna využívá veřejného prostoru, vytvořeného negativním nároží, pro provoz v letním období. V části přiléhající k ulici Bratislavská jsou umístěny komerční prostory k pronájmu. Prostory jsou částečně cloněny předstěnou z tahokovu, která se však dá shrnout ke straně. Hmota umístěna na ulici Stará má pravidelný rastr oken podtržený ukládáním lícového zdiva. Rozložení a struktura prozrazují obytné využití budovy. Hmota umístěna na ulici Bratislavská je z jižní fasády kryta zástěnou z tahokovu. Předstěna zcela uzavírá a skrývá rozložení obytné části, však zceluje ji s částí parteru, který je funkčně protažen až do 2.NP
|
|
|
Konverze uvolněných historických objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Gorejová, Andrea ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál byl od svého založení stěžejním bodem nejen blízkého okolí, ale celého kraje. Zakládající řád cisterciáckých mnichů jej založil v polovině 13. století uprostřed divokých žďárských vrchů. Klášter se významně zasadil o rozvoj zemědělství, vzdělanosti a také přinášel nové technologie. Největšímu rozkvětu se areál těšil pod vedením osvíceného opata Václava Vejmluvy, který se zasadil za architektonický unikát. Pozval architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela k navržení přestavby komplexu a navržení poutního kostela Sv.Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Právě tento unikát je dnes zapsán na seznam UNESCO pro svůj jedinečný styl barokní gotiky. Klášter byl zrušen dekretem císaře Josefa II. v roce 1784. Nedlouho po tom byl odkoupen šlechtou. Přes tyto události si komplex uchovával svou pozici kulturně vzdělávacího centra a nadále sloužil lidem.1930 zámek získává do vlastnictví rodina Kinských, avšak 1948 dochází ke znárodňování majetku, který přešel pod správu a vlastnictví státu. Toto období přineslo velký úpadek celého areálu, který po staletích o své výjimečné postavení přišel. Dnešní snaha o nápravu těchto chyb se započala po návratu majetku původním majitelům, rodině Kinských. Současný majitel Konstantin Kinský se snaží o navázání na tradici a osvětu. Velmi výhodná pozice, na spojnici velkých měst Prahy a Brna, architektonické a historické kvality ve spojení s krásou a rozmanitostí okolní přírody napomáhá zámku se stát významným turistickým centrem. Cílem je podtrhnout tuto pozici lukrativním zázemím a nabídkou vlastního zámku, avšak při zachování genia loci místa a podtržení jeho významu. Vzhledem k vytyčenému cíli a architektuře areálu jsem komplex rozčlenila do tří zón, které jsou proměnlivé čím hlouběji do areálu zacházíme. První zóna je veřejná, tvoří ji muzea, galerie a společenské prostory, je nejhlučnější a přístupná jako první. Slouží jak běžným návštěvníkům tak turistům, kteří jsou v areálu ubytovaní. Tato zóna je jakýmsi nárazníkem, chránícím postupné zklidňování. Druhá zóna je poloveřejná, slouží již žákům zdejší školy a návštěvníkům wellness a hostům hotelu. Tato zóna slouží také jako přístup a zklidňující filtr. Poslední zóna je polo-soukromá. Téměř v celém rozsahu ji zabírá park hotelu, který sahá ke břehu rybníku a sousedí se soukromými zahradami kněžny Tamary Kinské. Toto prostředí je oproštěno od veškerého hluku a nežádoucích elementů spojených s rušným provozem silnice a funkcích spojených s prvními zónami. Slouží jako útočiště. Všechny zóny jsou propojeny bezbariérovou krytou lávkou, která začíná v hotelu a končí až na samém kraji komplexu, muzeu ekologie. Tato lávka sloučí jako jakýsi prostředník a propojení mezi funkcemi a navyšuje nabízený komfort. Lávka je plně krytá a poskytuje tak bezpečnou cestu a útočiště před mnohdy syrovým místním počasím. Celý areál je koncipován jako všestranně objímající prostor. Areál slouží především pro potěchu mysli a duše a nechá do sebe prostupovat divokost a rozmanitost žďárské přírody. Měřítko zůstává velmi lidské a zabraňuje tak zahlcení návštěvníka. Slouží jako útočiště v divokosti krajiny a prostředí, jako místo vzdělanosti, kultury a historie.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Gorejová, Andrea ; Františák, Luboš (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Mou snahou bylo navázat na uliční zástavbu a na horizontální linie přiléhajících hmot. Na nároží dochází k prolomení a vzniká negativní nároží, které slouží jako vstup do objektu. Zároveň slouží jako veřejný prostor s možností letní zahrádky kavárny a předprostoru pro divadlo Radost. Prostor mezi vzniklými budovami bude dotvořen perforovanou zástěnou. Perforování zajišťuje dostatečnou intimitu vnitřního prostoru, ale zároveň umožňuje kontakt s veřejným prostorem. Zástěna zároveň vynáší schodiště, jehož ramena propojují oba prostory. Záměrem je rozčlenit zástavbu do více hmot, které by chránily vzniklý vnitřní prostor od hluku a průhledům z okolí. Zvýšením vnitřního atria o jedno podlaží je vytvořen intimní prostor zahrady s vodním prvkem. V návaznosti na arch. výraz území jsou jednotlivá podlaží s bytovými jednotkami zpřístupněna pavlačemi umístěnými na vnitřních stranách. Tento prvek oživí vnitřní prostor jako možné místo setkávání. Dům poskytuje oživení ulice skrze polyfunkční parter. V části přiléhající k ulici Stará je umístěno taneční studio a kavárna. Obojí se otevírá do uličního prostoru skrze prosklení. Kavárna využívá veřejného prostoru, vytvořeného negativním nároží, pro provoz v letním období. V části přiléhající k ulici Bratislavská jsou umístěny komerční prostory k pronájmu. Prostory jsou částečně cloněny předstěnou z tahokovu, která se však dá shrnout ke straně. Hmota umístěna na ulici Stará má pravidelný rastr oken podtržený ukládáním lícového zdiva. Rozložení a struktura prozrazují obytné využití budovy. Hmota umístěna na ulici Bratislavská je z jižní fasády kryta zástěnou z tahokovu. Předstěna zcela uzavírá a skrývá rozložení obytné části, však zceluje ji s částí parteru, který je funkčně protažen až do 2.NP
|
|
|
Konverze uvolněných historických objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Gorejová, Andrea ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál byl od svého založení stěžejním bodem nejen blízkého okolí, ale celého kraje. Zakládající řád cisterciáckých mnichů jej založil v polovině 13. století uprostřed divokých žďárských vrchů. Klášter se významně zasadil o rozvoj zemědělství, vzdělanosti a také přinášel nové technologie. Největšímu rozkvětu se areál těšil pod vedením osvíceného opata Václava Vejmluvy, který se zasadil za architektonický unikát. Pozval architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela k navržení přestavby komplexu a navržení poutního kostela Sv.Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Právě tento unikát je dnes zapsán na seznam UNESCO pro svůj jedinečný styl barokní gotiky. Klášter byl zrušen dekretem císaře Josefa II. v roce 1784. Nedlouho po tom byl odkoupen šlechtou. Přes tyto události si komplex uchovával svou pozici kulturně vzdělávacího centra a nadále sloužil lidem.1930 zámek získává do vlastnictví rodina Kinských, avšak 1948 dochází ke znárodňování majetku, který přešel pod správu a vlastnictví státu. Toto období přineslo velký úpadek celého areálu, který po staletích o své výjimečné postavení přišel. Dnešní snaha o nápravu těchto chyb se započala po návratu majetku původním majitelům, rodině Kinských. Současný majitel Konstantin Kinský se snaží o navázání na tradici a osvětu. Velmi výhodná pozice, na spojnici velkých měst Prahy a Brna, architektonické a historické kvality ve spojení s krásou a rozmanitostí okolní přírody napomáhá zámku se stát významným turistickým centrem. Cílem je podtrhnout tuto pozici lukrativním zázemím a nabídkou vlastního zámku, avšak při zachování genia loci místa a podtržení jeho významu. Vzhledem k vytyčenému cíli a architektuře areálu jsem komplex rozčlenila do tří zón, které jsou proměnlivé čím hlouběji do areálu zacházíme. První zóna je veřejná, tvoří ji muzea, galerie a společenské prostory, je nejhlučnější a přístupná jako první. Slouží jak běžným návštěvníkům tak turistům, kteří jsou v areálu ubytovaní. Tato zóna je jakýmsi nárazníkem, chránícím postupné zklidňování. Druhá zóna je poloveřejná, slouží již žákům zdejší školy a návštěvníkům wellness a hostům hotelu. Tato zóna slouží také jako přístup a zklidňující filtr. Poslední zóna je polo-soukromá. Téměř v celém rozsahu ji zabírá park hotelu, který sahá ke břehu rybníku a sousedí se soukromými zahradami kněžny Tamary Kinské. Toto prostředí je oproštěno od veškerého hluku a nežádoucích elementů spojených s rušným provozem silnice a funkcích spojených s prvními zónami. Slouží jako útočiště. Všechny zóny jsou propojeny bezbariérovou krytou lávkou, která začíná v hotelu a končí až na samém kraji komplexu, muzeu ekologie. Tato lávka sloučí jako jakýsi prostředník a propojení mezi funkcemi a navyšuje nabízený komfort. Lávka je plně krytá a poskytuje tak bezpečnou cestu a útočiště před mnohdy syrovým místním počasím. Celý areál je koncipován jako všestranně objímající prostor. Areál slouží především pro potěchu mysli a duše a nechá do sebe prostupovat divokost a rozmanitost žďárské přírody. Měřítko zůstává velmi lidské a zabraňuje tak zahlcení návštěvníka. Slouží jako útočiště v divokosti krajiny a prostředí, jako místo vzdělanosti, kultury a historie.
|
host ::
RSS.