|
|
Středověká společnost a krajina, jejich vzájemné vztahy a působení
Horák, Jan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent) ; Gojda, Martin (oponent)
1 Jan Horák Středověká společnost a krajina, jejich vzájemné vztahy a působení Disertační práce Český abstrakt Úvod Archeologie je vědou o člověku, a přestože v jejím rámci nalezneme mnohé specializace, může jimi být například zaměření se na středověké období, nebo na environmentální archeologii, neměli bychom zapomínat na možnosti, které nám dává překlenutí a spojování těchto specializací, ani na zrcadlo, které si prostřednictvím archeologie můžeme nastavit tváři naší vlastní společnosti. Způsoby potkávání se středověkého člověka s přírodou nabízí mnohá zajímavá témata i mnohé inspirující myšlenky či koncepty - aplikovatelné nejen na archeologické metody obecně, ale i schopné poskytnut podklad pro reflexi metod samotných. Předkládaná práce se snaží ilustrovat problematiku vztahu středověké společnosti a krajiny na příkladu vztahu k půdám. Tento výběr je dán nejen významem půd pro historickou společnost jako takovým, ale je ovlivněn i postavením půd v archeologii. Půdy jsou totiž nejen nositelem a archivem významné části informací, s nimiž archeologie pracuje, ale jsou i výrazným faktorem v rámci interpretací, které si archeologie při pohledu na historické společnosti vytváří. Jak se ale ukazuje, tyto interpretace mohou snadno vést k nesprávným závěrům. V tomto směru se tak tato práce, na základě příkladů...
|
|
|
Metodika zpracování a evidence dat leteckého průzkumu v archeologii
Gojda, Martin ; Novák, David ; Kuna, Martin ; Vavřín, P. ; Bíšková, J.
Metodika zpracování a archivace dat leteckého průzkumu v archeologii je jedním z výstupů, kterými se uzavírá nejen výzkumný projekt Archeologie z nebe, ale svým způsobem i jedna z etap letecké archeologie a digitalizace archeologických dat v ČR. Obě tyto oblasti se u nás začaly rozvíjet na počátku 90. let minulého století, a to zprvu samostatně, postupem času ve stále užší spolupráci. Tato odvětví archeologické práce prošla v Česku v uplynulém desetiletí hlubší proměnou, která pro oblast digitální dokumentace znamenala vznik institucionalizované výzkumné infrastruktury Archeologický informační systém ČR a pro leteckou archeologii plný příklon k digitálním technologiím sběru, uchovávání, analýzy a prezentace dat. V současné době si lze již těžko představit letecký průzkum bez digitálních technologií a zároveň obraz archeologického dědictví země bez atraktivních a odborně cenných leteckých snímků. Poučeni živelními pohromami v Archeologických ústavech AV ČR v letech 2002 a 2008 dnes víme i to, že digitalizace je jedinou cestou záchrany starších dat, jejich zajištění před budoucí ztrátou a také cestou k jejich plnému využití (díky zpřístupnění širokému okruhu odborníků i dalších zájemců). Necháme-li stranou rozvoj vlastních technologií, který bude vždy úkolem pro užší okruh specialistů, přináší rozvoj digitalizace v letecké archeologii dva hlavní úkoly pro většinu archeologů, kteří v této oblasti pracují. Prvním z nich je převod a popis starších, analogových dokumentů do digitální podoby, protože staré snímky mohou obsahovat nenahraditelné informace, které by byla škoda nechat pohřbené v archivech a vystavené postupnému úbytku jejich informační hodnoty. Druhým úkolem je uznat nároky, jež s sebou nástup informační společnosti obecně přináší, tedy nutnost širší spolupráce mezi odborníky, sdílení informací a koordinace odborných postupů. Zatímco celý projekt Archeologie z nebe se zaměřoval na úkol první, pomoc s druhým úkolem nabízí tato metodika. Metodiky tohoto typu dnes vznikají v celé Evropě, ale není jich zatím mnoho a zdaleka nepokrývají všechny oblasti archeologické práce. Přímo k našemu tématu byla dosud publikována jen metodika („Guide to Good Practice“), kterou v roce 1999 připravila přední britská instituce Archaeology Data Service, avšak už z data jejího vydání je patrné, že nemůže plně pokrývat potřeby dnešní doby, nemluvě o specifické situaci české archeologie a jejích postupech. Na archivaci archeologických dat se zaměřuje příručka Evropské archeologické rady z roku 2014, která vyšla i v českém překladu – je ovšem obecná a neřeší specifické otázky letecké archeologie. Z českých příruček se našeho tématu dotýká okrajově jen metodika identifikace nemovitých archeologických památek z roku 2017. Autoři předložené příručky a členové odborného týmu projektu Archeologie z nebe jsou přesvědčeni, že tato metodika přispěje k ochraně specifické části archeologického dědictví v Česku. Věříme také, že k tisícům leteckých archeologických snímků, které jsou již dnes zpřístupněny prostřednictvím Digitálního archivu AMČR, přibudou brzy další fondy, a že tento fakt přispěje k rozvoji odborného výzkumu i zájmu o archeologii ze strany veřejnosti.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Dálkový průzkum a jeho proměny v oblasti detekce a mapování archeologického dědictví
Gojda, Martin
Současný dynamický vývoj dálkového průzkumu Země významně obohacuje také archeologický výzkum pravěkého a historického osídlení z výšky, a to především v heuristice (detekce a fotografická dokumentace dosud neevidovaných ploch s nemovitými archeologickými prameny v případě aktivního přístupu, analýzy a interpretace leteckých měřických snímků a družicových dat v případě využívání na internetu veřejně dostupných ortofotomap) a v navazujícím mapování a tvorbě plánů nově identifikovaných dokladů minulých sídelních aktivit. Příspěvek přináší stručný přehled o technických inovacích a možnostech v obou uvedených krocích výzkumného procesu a informuje o tom, jak je v pražském Archeologickém ústavu AV ČR v současnosti realizováno zpracování leteckých fotografií (pořizovaných v letech 1992–2016 během aktivního leteckého průzkumu) do podoby digitálních ortorektifikovaných a georeferencovaných map (plošně rozsáhlá území se stopami minulých sídelních aktivit zviditelněných převážně prostřednictvím nepřímých – vegetačních – indikátorů) a podrobných plánů jednotlivých lokalit (tj. kumulací zahloubených antropogenních objektů pravěkého a historického původu na malém prostoru).
|
|
|
Tělo - chůze- krajina: Pravěké zemědělské kultury v rovinatých terénech Čech
Pauknerová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Gojda, Martin (oponent) ; Pleinerová, Ivana (oponent)
Krajina není pouze materiální svět tam někde venku, ale představuje zároveň i specifický způsob vidění a rozumění světu kolem sebe. Vycházím z představy, že budu-li zkoumat krajiny lidí dávno zmizelých kultur, mohu se tak přiblížit jejich (žitému) světu. V pozadí celého projektu je představa, že jak lidé bydlí v krajině, tak rozumí světu. Ve výzkumu používám metodu fenomenologie krajiny. Fenomenologický výzkum krajin, které obývali lidé v pravěku, se zabývá sběrem a zpracováním smyslových dat míst a krajin a ty pak dále analyzuje spolu s daty z archeologických výzkumů. Smyslová data jsou údaje o výhledu z lokality, barvě, pachu, textuře atd. daného místa. Jako výzkumný nástroj je používáno lidské tělo a jeho nejběžnější aktivita - chůze. Na třech rovinatých terénech v Čechách (Kladenská tabule, území na jih od Plzně a území na jih a jihozápad od Kolína) zkoumám usídlení čtyř pravěkých zemědělských kultur, konkrétně kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou, kultury s nálevkovitými poháry a kultury únětické. Na Kolínsku a v Kladenské tabuli porovnávám distribuci sídlišť dvou kultur: na Kolínsku se zaměřuji na kulturu únětickou a kulturu s vypíchanou keramikou, v Kladenské tabuli pak na kulturu s nálevkovitými poháry a kulturu únětickou. Na Plzeňsku se zaměřuji pouze na kulturu s lineární...
|
|
|
Tělo - chůze- krajina: Pravěké zemědělské kultury v rovinatých terénech Čech
Pauknerová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Gojda, Martin (oponent) ; Pleinerová, Ivana (oponent)
Krajina není pouze materiální svět tam někde venku, ale představuje zároveň i specifický způsob vidění a rozumění světu kolem sebe. Vycházím z představy, že budu-li zkoumat krajiny lidí dávno zmizelých kultur, mohu se tak přiblížit jejich (žitému) světu. V pozadí celého projektu je představa, že jak lidé bydlí v krajině, tak rozumí světu. Ve výzkumu používám metodu fenomenologie krajiny. Fenomenologický výzkum krajin, které obývali lidé v pravěku, se zabývá sběrem a zpracováním smyslových dat míst a krajin a ty pak dále analyzuje spolu s daty z archeologických výzkumů. Smyslová data jsou údaje o výhledu z lokality, barvě, pachu, textuře atd. daného místa. Jako výzkumný nástroj je používáno lidské tělo a jeho nejběžnější aktivita - chůze. Na třech rovinatých terénech v Čechách (Kladenská tabule, území na jih od Plzně a území na jih a jihozápad od Kolína) zkoumám usídlení čtyř pravěkých zemědělských kultur, konkrétně kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou, kultury s nálevkovitými poháry a kultury únětické. Na Kolínsku a v Kladenské tabuli porovnávám distribuci sídlišť dvou kultur: na Kolínsku se zaměřuji na kulturu únětickou a kulturu s vypíchanou keramikou, v Kladenské tabuli pak na kulturu s nálevkovitými poháry a kulturu únětickou. Na Plzeňsku se zaměřuji pouze na kulturu s lineární...
|
|
| |
host ::
RSS.