|
|
Velká hra. Írán v mezinárodních vztazích 1798-1907
Girgle, Patrik ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Mendel, Miloš (oponent) ; Marek, Jan (oponent)
Cílem předkládané doktorské disertační práce Je celková analýza dějin velmocenského soupeření Ruska a Velké Británie o vliv v Íránu a s ním sousedících oblastí v průběhu 19. stoletL jež vešlo do historie pod názvem "Velká hra". Práce je založena na chronologicky uspořádaném výklad u klíčových událostí, které tuto problematiku vytvářely a kterých si všímá rovněž v širším kontextu mezinárodně politického vývoje doby, či naopak vnitropolitického vývoje Íránu v daném období. Jedná se nejen o události v rámci tzv. velké politiky (válečné konflikty, diplomatická jednání), ale rovněž o sociokulturní a především ekonomické tendence vývoje regionu v probírané periodě. Jak napovídá název, jednoznačným těžištěm práce je problematika Velké hry v Íránu a nikoli ve Střední Asii, Tibetu a Afghánistánu. Těmto regionům je věnována pouze taková míra pozornosti. která je dle autorova nutná pro pochopení vývoje událostí v Íránu respektive vývoje britské a ruské politiky vůči ní. V první kapitole JSOU podrobně prozkoumány historické předpoklady Velké hry do konce 18. století. Jedná se na prvním místě o analýzu vývoje událostí v samotném Íránu, kde se po více než pt'Jlstoletí anarchie a nestability etablovala mladá qádžárovská dynastie a ruku v ruce s úsilím o vybudování státu zahájila i boj za obnovení jeho plné teritoriální...
|
|
|
Kosovská otázka 1981-1999
Girgle, Patrik ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Štěpánek, Václav (oponent)
Do devadesátých let dvacátého století zůstávala tzv. Kosovská otázka známá pouze úzkému okruhu specialistů zabývajících se problematikou bývalé SFRJ či Balkánu obecně. Ačkoli v Jugoslávii Kosovo představovalo potenciálně a dlouhodobě nejnebezpečnější a nejkrizovější ohnisko napětí, nestability a konfliktu, do roku 1998 mu světová veřejnost, šokovaná brutalitou rozpadu Jugoslávie, nevěnovala pozornost. Původně nejvyspělejší a nejliberálnější socialistická země s největšími šancemi na vstup do evropských struktur se propadla do víru krvavých válek připomínající temná období zmatku během pomalého úpadku Osmanské říše na Balkáně. Ukončení bojů v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině v roce 1995 na okamžik uchlácholilo mezinárodní společenství, aby je s ještě větší intenzitou probudilo v roce 1998, kdy vypukla neméně krutá válka v dosud přehlíženém Kosovu. Této malé a ztracené provincii se tak dostalo smutného vyznamenání stát se nejzávažnějším mezinárodně politickým problémem končícího dvacátého století. V této práci se zaměřuji na, pokud možno, komplexní analýzu Kosovské otázky v rámci soudobých a aktuálních děj in. Těžiště zkoumaného problému leží v letech 1981 až 1999. Výchozí datum jsem zvolil z titulu hmatatelného předělu, jímž je možno vymezit začátek současné krize. Rok 1999, kdy byla z Kosova odstraněna...
|
host ::
RSS.