Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Cytotoxicity of mycotoxins in vitro methods using CHO-K1 cells
Franzová, Pavla ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
I. SOUHRN Účelem této práce bylo určit, zda mykotoxiny produkované plísní rodu Fusarium, mohou působit cytotoxicky na savčí buňky CHO-K1. V této studii byly testovány tři mykotoxiny produkované rodem Fusarium: beauvericin (BEA), deoxynivalenol (DON) a T-2 toxin. Jejich schopnost působit cytotoxicky byla hodnocena zkouškou s neutrální červení. Buňky CHO-K1 byly vystaveny různým koncentracím mykotoxinů BEA, DON a T-2 v různých inkubačních časech. Rozsah poškození buňky byl hodnocen testem s neurální červení po 24, 48 a 72 hodinové inkubaci s danými mykotoxiny. Současně byla sledována životnost buněk, které byly vystaveny směsím dvou nebo tří jmenovaných mykotoxinů. V této práci byly zaznamenány významné rozdíly mezi testovanými směsmi. Bylo námi prokázáno, že všechny jednotlivě testované mykotoxiny (BEA, DON, T-2 toxin) redukují životnost buněk CHO-K1. Jednotlivé mykotoxiny snižují životashopnost ve zvyšujícím se pořadí: BEA<DON<T-2 toxin. Naše výsledky ukazují, že buňky CHO-K1 jsou velmi citlivé k T-2 toxinu. T-2 vykazuje nejsilnější cytotoxickou odpověd vůči testované buňečné linii. Získané výsledky signalizují, že buněčná linie CHO-K1, vykazuje závislot cytotoxicity na expozičním čase a koncentraci mykotoxinu. Naše výsledky demonstrují, že T-2 toxin byl shledán více cytotoxickým v průběhu času, což je v...
Cytotoxicity of mycotoxins in vitro methods using CHO-K1 cells
Franzová, Pavla ; Herink, Josef (oponent) ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce)
I. SOUHRN Účelem této práce bylo určit, zda mykotoxiny produkované plísní rodu Fusarium, mohou působit cytotoxicky na savčí buňky CHO-K1. V této studii byly testovány tři mykotoxiny produkované rodem Fusarium: beauvericin (BEA), deoxynivalenol (DON) a T-2 toxin. Jejich schopnost působit cytotoxicky byla hodnocena zkouškou s neutrální červení. Buňky CHO-K1 byly vystaveny různým koncentracím mykotoxinů BEA, DON a T-2 v různých inkubačních časech. Rozsah poškození buňky byl hodnocen testem s neurální červení po 24, 48 a 72 hodinové inkubaci s danými mykotoxiny. Současně byla sledována životnost buněk, které byly vystaveny směsím dvou nebo tří jmenovaných mykotoxinů. V této práci byly zaznamenány významné rozdíly mezi testovanými směsmi. Bylo námi prokázáno, že všechny jednotlivě testované mykotoxiny (BEA, DON, T-2 toxin) redukují životnost buněk CHO-K1. Jednotlivé mykotoxiny snižují životashopnost ve zvyšujícím se pořadí: BEA<DON<T-2 toxin. Naše výsledky ukazují, že buňky CHO-K1 jsou velmi citlivé k T-2 toxinu. T-2 vykazuje nejsilnější cytotoxickou odpověd vůči testované buňečné linii. Získané výsledky signalizují, že buněčná linie CHO-K1, vykazuje závislot cytotoxicity na expozičním čase a koncentraci mykotoxinu. Naše výsledky demonstrují, že T-2 toxin byl shledán více cytotoxickým v průběhu času, což je v...
Studium faktorů ovlivňujících hmotnost perorálních kapek
Franzová, Pavla ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Řehula, Milan (oponent)
9 SOUHRN V této diplomové práci byly zkoumány faktory ovlivňující hmotnost perorálních kapek. Kapáním modelových směsí hydrofilních rozpouštědel ze šesti komerčně dostupných plastových kapacích vložek pro perorální kapky bylo zjištěno, že pro testování kapacích vlastností je nejvhodnější směs ethanolu 96% 5 dílu a čištěné vody 95 dílů nebo směs glycerolu 85% 60dílů a čištěné vody 40 dílů v závislosti na designu kapátka. Hmotnost kapky byla ovlivněna průměrem vnějšího obvodu odkapávací části kapátka, na výsledné hmotnosti kapky se však podílí i ostatní charakteristiky-průměr vnitřního obvodu odkapávací části, průměr vnitřního otvoru odkapávací kapiláry, design vyrovnávací kapiláry. Hmotnost kapky směsí vody s glycerolem stoupala s klesající hustotou směsi. Snížení úhlu kapání z 90ř (svislé) na 45ř (šikmé) vedlo k významnému snížení hmotnosti kapek. V některých případech došlo také k nekontrolovatelnému smáčení povrchu kapátka kapalinou. Z hlediska optimálního dávkování perorálních kapek je, proto možné doporučit výrobci, aby nedílnou součástí informačního letáku byl pokyn o nutnosti kapání převrácením lahvičky dnem vzhůru (svislé kapání při 90ř).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.