|
|
In search of tragical effect during Regency: the birth of philosophical tragedy
Očenáš, Marek ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Frantz, Pierre (oponent)
1 Hledání tragického účinku v období Regentství: vznik filozofické tragédie V rámci zkoumání inovace francouzské klasicistní tragédie v období Regentství (1715-1723) práce blíže studuje způsob, jakým hledání tragického účinku vede ke vzniku filozofické tragédie. Tato práce se opírá o analýzy her hraných v Comédie- Française během tohoto období, přičemž věnuje zvláštní pozornost jejich soudobé recepci v periodickém tisku a brožurách. Nejdříve se zamýšlí nad obnovou tragédie z hlediska dvou polemik, Sporu Starých a Nových a sporu o morálnosti divadla, přičemž ukazuje, jak myšlení o divadle vede autory k hledání lépe uzpůsobeného dramatického účinku vzhledem k očekáváním publika, jehož senzibilita se na počátku XVIII. století vyvíjí. Posléze práce vymezuje, jak je vytváření většího účinku spojeno jednak s intenzívněním dojmu velkého strachu prostřednictvím záporné postavy, jednak s hledáním větší dějovosti prostřednictvím posvátných prvků (proroctví, kněží a chór). Nakonec práce ukazuje, že i když rouhání nalezená v několika tragédiích nemají za cíl víc, než vyvolat větší účinek, Voltairův Oidipus může být pokládán za první filo- zofickou tragédii, protože dramatik vytváří skutečnou kritickou strategii a také útoky proti náboženství jsou zřetelně vnímány tehdejším publikem. Práce tedy analyzuje, jakým způsobem...
|
|
|
In search of tragical effect during Regency: the birth of philosophical tragedy
Očenáš, Marek ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Frantz, Pierre (oponent)
1 Hledání tragického účinku v období Regentství: vznik filozofické tragédie V rámci zkoumání inovace francouzské klasicistní tragédie v období Regentství (1715-1723) práce blíže studuje způsob, jakým hledání tragického účinku vede ke vzniku filozofické tragédie. Tato práce se opírá o analýzy her hraných v Comédie- Française během tohoto období, přičemž věnuje zvláštní pozornost jejich soudobé recepci v periodickém tisku a brožurách. Nejdříve se zamýšlí nad obnovou tragédie z hlediska dvou polemik, Sporu Starých a Nových a sporu o morálnosti divadla, přičemž ukazuje, jak myšlení o divadle vede autory k hledání lépe uzpůsobeného dramatického účinku vzhledem k očekáváním publika, jehož senzibilita se na počátku XVIII. století vyvíjí. Posléze práce vymezuje, jak je vytváření většího účinku spojeno jednak s intenzívněním dojmu velkého strachu prostřednictvím záporné postavy, jednak s hledáním větší dějovosti prostřednictvím posvátných prvků (proroctví, kněží a chór). Nakonec práce ukazuje, že i když rouhání nalezená v několika tragédiích nemají za cíl víc, než vyvolat větší účinek, Voltairův Oidipus může být pokládán za první filo- zofickou tragédii, protože dramatik vytváří skutečnou kritickou strategii a také útoky proti náboženství jsou zřetelně vnímány tehdejším publikem. Práce tedy analyzuje, jakým způsobem...
|
host ::
RSS.