Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Evaluace mateřské školy - dvoutřídní mateřské školy z pohledu rodičů
Frühaufová, Hana ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Závěrečná práce se zabývá evaluací mateřských škol. Cílem práce je analýza současného stavu několika vybraných malých /dvoutřídních/ mateřských škol v Praze, zjištěním toho, v čem jsou tyto školy silné a v čem by bylo dobré se zlepšit. Teoretická část bakalářské práce vychází z dostupné literatury zabývající se evaluací, která je součástí pedagogické a řídící práce, mateřskou školou a její historií, podmínkami předškolního vzdělávání, kulturou školy, klimatem školy a jejich vlivy na rodiče. Výzkumná část vychází z empirického výzkumu provedeného na základě dotazníku pro rodiče dětí z vybraných dvoutřídních mateřských škol v Praze. Zabývá se ověřením tvrzení vycházejících z vlastní praxe autorky. Přináší podnětné zamyšlení nad tím, v čem jsou mateřské školy silné a co je u nich ještě potřeba do budoucna zlepšit.
Evaluace mateřské školy - dvoutřídní mateřské školy z pohledu rodičů
Frühaufová, Hana ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Závěrečná práce se zabývá evaluací mateřských škol. Cílem práce je analýza současného stavu několika vybraných malých /dvoutřídních/ mateřských škol v Praze, zjištěním toho, v čem jsou tyto školy silné a v čem by bylo dobré se zlepšit. Teoretická část bakalářské práce vychází z dostupné literatury zabývající se evaluací, která je součástí pedagogické a řídící práce, mateřskou školou a její historií, podmínkami předškolního vzdělávání, kulturou školy, klimatem školy a jejich vlivy na rodiče. Výzkumná část vychází z empirického výzkumu provedeného na základě dotazníku pro rodiče dětí z vybraných dvoutřídních mateřských škol v Praze. Zabývá se ověřením tvrzení vycházejících z vlastní praxe autorky. Přináší podnětné zamyšlení nad tím, v čem jsou mateřské školy silné a co je u nich ještě potřeba do budoucna zlepšit.
Zavádění konceptu Bazální stimulace na chirurgické oddělení
FRÜHAUFOVÁ, Hana
Koncept Bazální stimulace v současné době patří k nejpopulárnějším konceptům v rámci ošetřovatelství. Bazální stimulace je určena lidem se změnou v oblasti vnímání a komunikace. Cílem práce bylo zmapování používání prvků Bazální stimulace na chirurgickém oddělení okresní nemocnice Jihočeského kraje. Dále jsme zjišťovali, jaké jsou možnosti využití tohoto konceptu u neklidného klienta hospitalizovaného na standardním chirurgickém oddělení. Posledním cílem bylo zjišťování, zda má Bazální stimulace vliv na medikamentózní léčbu. Téma diplomové práce je vypracováno na podkladě odborných zdrojů. Ve výzkumné části byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkum proběhl ve čtyřech fázích. Z výzkumného šetření vyplynulo, že respondentky mají malé znalosti o konceptu Bazální stimulace, ale v průběhu zavádění prvků konceptu do péče, projevily o tento koncept zájem. Na chirurgickém oddělní, kde došlo k realizaci výzkumného šetření, v současné době nevyužívají žádné prvky z konceptu Bazální stimulace a ani v nemocnici jako takové se s konceptem nepracuje. Při působení na chirurgickém oddělení v rámci výzkumného šetření byly aplikovány pouze dva prvky Bazální stimulace, jejichž aplikaci shrnují tabulky s výsledky stimulace u jednotlivých kazuistik. Pacientky v průběhu stimulace vykazovaly verbálně i neverbálně uspokojení, klid, úlevu a pohodu. Sestry, které se zapojily do výzkumného šetření a sledovaly pacientky, tento názor zastávaly také. K třetímu cíli nevyplývají z výzkumu jednoznačná data. Zaměřili jsme se pouze na léčbu bolesti, kde se ukázala data jako nedostačující. K tomuto zjištění by bylo vhodné ve výzkumu pokračovat. Vhodným se nám jeví jak kvalitativní tak i kvantitativní výzkum.
Ošetřovatelský proces a jeho význam pro seniora z pohledu sester v domovech seniorů
FRÜHAUFOVÁ, Hana
Moderní ošetřovatelství je charakterizováno vyhledáváním, plánováním a uspokojováním potřeb zdravého i nemocného člověka. To vše se uskutečňuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelský proces je považován za základní vědeckou metodu vyspělého ošetřovatelství vedoucí k vyřešení problémů. Dnes je již neodmyslitelnou formou plánování individuální péče. Díky ošetřovatelskému procesu sestra na pacienta pohlíží holisticky a je schopna mu poskytnout kvalitní péči. V domovech pro seniory je poskytována ošetřovatelská péče v souladu se zásadami ošetřovatelského procesu s ohledem na specifika geriatrického ošetřovatelství. Sestra v domově seniorů zohledňuje specifika jednotlivých fází ošetřovatelského procesu u seniorů. Domovy pro seniory poskytují pobytové služby osobám se sníženou soběstačností zejména z důvodu vyššího věku a těm, kteří potřebují pravidelnou pomoc v oblastech soběstačnosti a osobní péče. Těmto osobám nedovoluje jejich nepříznivá sociální situace žít ve svém domácím prostředí. V domovech pro seniory je poskytována komplexní péče a pobyt zde nahrazuje domácí prostředí. Seniorům je zde poskytována také zdravotní péče zprostředkovaná všeobecnými sestrami. Cílem práce bylo zjistit využití ošetřovatelského procesu v domově pro seniory a zjistit význam ošetřovatelského procesu z pohledu sester v domově seniorů. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Které fáze ošetřovatelského procesu využívají sestry v péči o seniora v domově seniorů? Jaký význam má podle sester v domově seniorů ošetřovatelský proces pro seniory? K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru a dotazování se sestrami ve vybraném domově seniorů v Jihočeském kraji. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze, pomocí metody papír a tužka otevřeným kódováním. Z analýzy dat vznikly celkem čtyři kategorie: Ošetřovatelský proces, Ošetřovatelský proces v praxi, Fáze ošetřovatelského procesu a Sestavení ošetřovatelské diagnózy a vedení ošetřovatelské dokumentace. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data, vše je znázorněno v přehledných schématech jednotlivých kategorií. Z výzkumu vyplývá, že dotazované sestry mají všeobecné znalosti o ošetřovatelském procesu. Dokázaly ošetřovatelský proces definovat, vyjmenovat jednotlivé fáze procesu a vyjádřit svůj postoj k této metodě. Aktivně s ním pracují, ale uvádějí, že je pro ně časově a administrativně náročný. Zarážejícím je fakt, že dotazované sestry mají velmi malé znalosti o tvorbě ošetřovatelských diagnóz. Vzhledem k malému povědomí o ošetřovatelských diagnózách navrhuji seminář s objasněním této problematiky.

Viz též: podobná jména autorů
4 FRÜHAUFOVÁ, Hana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.