|
|
Výstavba lehkého opevnění v Orlických horách
Formánek, Ivo ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Opevnění provází lidstvo takřka od jeho počátku. Ať se již jednalo o hradby středověkých měst, mohutné valy barokních pevností či impozantní betonové sruby stavěné ve 20. století, vždy budilo velký zájem lidí, neboť koncentrovalo jejich ohromné úsilí, které představovalo důležitou investici pro budoucnost a skýtalo v nejistých dobách aspoň základní pocit jistoty a bezpečí. Vojska odešla, pole rozrytá zásahy dělostřeleckých koulí či granátů se znovu osila a z ohořelých sutin opět brzy vyrostla nová města či vesnice. Opevnění však většinou zůstala a stávala se mementem připomínajícím mnohdy pohnutou minulost kraje, velké prohry i slavná vítězství. Po mnoho staletí neodmyslitelně patřila k lidskému osídlení. Mnohá z nich ovšem bránila dalšímu rozvoji civilizace, a proto mu v mnoha případech dříve či později padla za oběť. I přesto, že první světová válka důvěru v mohutné fortifikace narušila, staly se pevnosti jedním z fenoménů vojenských meziválečných dějin a toto období zakončené dosud nejkrvavějším konfliktem v historii lidstva znamenalo také vrchol fortifikačního stavitelství. Jednou ze zemí, která se rozhodla pojistit si svou bezpečnost vybudováním "neprůchodného betonového valu", se v polovině třicátých let stala i mladá Československá republika. Během několika málo let byly pohraniční hory, ale i...
|
|
|
Vojenské a politické souvislosti výstavby Maginotovy linie
Formánek, Ivo ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Maginotova linie patří neodmyslitelně k vojenským dějinám meziválečného období. Tato diplomová práce usazuje tento fenomén do širších politických a vojenských souvislostí. Zkoumané období lze vymezit koncem 1. světové a začátkem 2. světové války, avšak pro vysvětlení všech souvislostí bylo občas nutné tento rámec opustit. Hlavním objektem zájmu nejsou dějiny Maginotovy linie samotné, ale vše, co nějakým způsobem formovalo názory vojáků a politiků na její výstavbu. Zodpovězeny jsou otázky, proč k jejímu zbudování přistoupili, co si od tohoto kroku slibovali a jaké v něm spatřovali výhody či nevýhody. Analyzovány jsou také zřetelně negativní postoje, jaké k výstavbě opevnění zaujímala především politická levice. Prostor dostala také analýza francouzské meziválečné fortifikační školy. Velká pozornost je věnována reflexi Maginotovy linie v dobovém denním i odborném vojenském tisku, což spolu s rozborem postojů vojáků a politiků umožnilo alespoň z části odpovědět na otázku, zda je možno mluvit o mýtu Maginotovy linie. Tato práce ukazuje, že je to minimálně velmi problematické, neboť tato pevnostní soustava zásadnějším způsobem dobové myšlení neovlivnila, ani nebyla důsledkem mylných představ o budoucí válce.
|
|
|
Výstavba lehkého opevnění v Orlických horách
Formánek, Ivo ; Kuklík, Jan (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
Opevnění provází lidstvo takřka od jeho počátku. Ať se již jednalo o hradby středověkých měst, mohutné valy barokních pevností či impozantní betonové sruby stavěné ve 20. století, vždy budilo velký zájem lidí, neboť koncentrovalo jejich ohromné úsilí, které představovalo důležitou investici pro budoucnost a skýtalo v nejistých dobách aspoň základní pocit jistoty a bezpečí. Vojska odešla, pole rozrytá zásahy dělostřeleckých koulí či granátů se znovu osila a z ohořelých sutin opět brzy vyrostla nová města či vesnice. Opevnění však většinou zůstala a stávala se mementem připomínajícím mnohdy pohnutou minulost kraje, velké prohry i slavná vítězství. Po mnoho staletí neodmyslitelně patřila k lidskému osídlení. Mnohá z nich ovšem bránila dalšímu rozvoji civilizace, a proto mu v mnoha případech dříve či později padla za oběť. I přesto, že první světová válka důvěru v mohutné fortifikace narušila, staly se pevnosti jedním z fenoménů vojenských meziválečných dějin a toto období zakončené dosud nejkrvavějším konfliktem v historii lidstva znamenalo také vrchol fortifikačního stavitelství. Jednou ze zemí, která se rozhodla pojistit si svou bezpečnost vybudováním "neprůchodného betonového valu", se v polovině třicátých let stala i mladá Československá republika. Během několika málo let byly pohraniční hory, ale i...
|
host ::
RSS.