|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945-1948 - činnost mimořádných lidových soudů v jednotlivých regionech
Filarová, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Závěr I po více než šedesáti letech od konce druhé světové války jsou důsledky dekretální normotvorby v Československu nejen předmětem diskuzí historiků, ale v důsledku restitučních opatření a nároků se staly problematikou současného platného práva a také politiky. Největší spory o platnost se týkají hlavně těch dekretů, které zasáhly do vlastnických vztahů.K zániku vlastnických práv určitých osob a ke vzniku vlastnického práva jiného subjektu došlo například na základě dekretu č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa a dekretu č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.Proměny vlastnických vztahů se uskutečnily také dekrety č. 100-103/1945 Sb., na jejichž základě byla provedena první etapa znárodnění.Nutno zde podotknout, že tyto akty byly vydány formou právního předpisu s mocí zákona. Všechny výše zmiňované dekrety podléhaly dodatečnému schválení, ratihabici, která byla provedena zákonem 57/1946 Sb.Jejím uskutečněním bylo stanoveno, že všechny dekrety je třeba považovat za zákon a ústavní dekrety za ústavní zákon.Dekrety tak tvoří nedílnou součást českého právního řádu a v české právní soustavě zaujímají stejné místo jako předválečné ale i poválečné právní předpisy. Z výše...
|
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945-1948 - činnost mimořádných lidových soudů v jednotlivých regionech
Filarová, Petra ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
Závěr I po více než šedesáti letech od konce druhé světové války jsou důsledky dekretální normotvorby v Československu nejen předmětem diskuzí historiků, ale v důsledku restitučních opatření a nároků se staly problematikou současného platného práva a také politiky. Největší spory o platnost se týkají hlavně těch dekretů, které zasáhly do vlastnických vztahů.K zániku vlastnických práv určitých osob a ke vzniku vlastnického práva jiného subjektu došlo například na základě dekretu č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa a dekretu č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.Proměny vlastnických vztahů se uskutečnily také dekrety č. 100-103/1945 Sb., na jejichž základě byla provedena první etapa znárodnění.Nutno zde podotknout, že tyto akty byly vydány formou právního předpisu s mocí zákona. Všechny výše zmiňované dekrety podléhaly dodatečnému schválení, ratihabici, která byla provedena zákonem 57/1946 Sb.Jejím uskutečněním bylo stanoveno, že všechny dekrety je třeba považovat za zákon a ústavní dekrety za ústavní zákon.Dekrety tak tvoří nedílnou součást českého právního řádu a v české právní soustavě zaujímají stejné místo jako předválečné ale i poválečné právní předpisy. Z výše...
|
host ::
RSS.