|
| |
|
| |
|
|
Formování bezpečnostní politiky dánského království ve 20. století
Sedláková, Barbara ; Fidler, Jiří (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá dánskou zahraniční a bezpečnostní politikou ve 20. století. Dánsko bylo ve středověku hlavní skandinávskou mocností, ale po sérii porážek se jeho území výrazně zmenšilo. Proto začalo vést politiku neutrality jako prostředek k zajištění své bezpečnosti. Slavila úspěch během první světové války, ale naprosto selhala za druhé světové války. Ta se stala zlomovým bodem změny v dánské bezpečnostní politice, neboť po skončení této války země definitivně opustila svou politiku neutrality a radikálně změnila chápání zajištění své bezpečnosti. Politika neutrality vycházela z předpokladu, že pokud Dánsko nebude nikoho ohrožovat, nikdo jiný ani nebude mít důvod vnímat zemi jako nebezpečí a proto ji chtít napadnout. Toto pojetí bylo především možné v období multipolárního uspořádání světa. Po skončení druhé světové války se toto uspořádání změnilo v bipolární, kdy zbyly pouze dvě znepřátelené supervelmoci. Vzhledem ke geostrategické poloze země v této nové situaci již nebyla politika neutrality jako prostředek jištění bezpečnosti možná a tak bylo Dánsko nuceno přiklonit se na jednu stranu velmocenského soupeření. Země si vybrala USA a vstoupila do jimi založené kolektivní obranné aliance -NATO. V době studené války se Dánsko především snažilo zmírňovat mezinárodní napětí mezi velmocemi a vedlo spíše...
|
|
| |
|
| |
|
|
Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968
Fidler, Jiří ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů "geopolitika" či "životní zájmy", se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.