|
|
Vliv výživy kojící matky na kvalitu mateřského mléka
Rolková, Julia ; Schneidrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Fauknerová Matějčková, Jana (oponent)
SOUHRN Cíl Cílem této práce bylo přehled poznatků dané problematice teoretické části práce praktické části prozkoumat úroveň znalostí kojících žen výživě období kojení vlivu výživy kojící matky na kvalitu mateřského mléka Pro praktickou část práce bylo využito dotazníkové šetření. Data byla sbírána na přelomu dubna května 2024 prostřednictvím anonymního online dotazníku vytvořeného pomocí Google Forms distribuovaného prostřednictvím sociálních sítí diskusních fór. Dotazník byl určen výhradně pro plnoleté kojící ženy. získán odpovědí Výsledky Průzkum ukázal, že 55 % žen využívá internet jako hlavní zdroj informací o výživě kojící matky. Dále se zjistilo, že 91 % respondentek ví o vlivu výživy kojící matky na kvalitu MM. Méně než 50 % kojících matek správně odpovědělo na alespoň 80 % otázek. Bylo také potvrzeno, že matky s vyšším vzděláním (VOŠ a VŠ) mají lepší znalosti o výživě kojící matky a jejím vlivu na kvalitu MM než matky s nižším vzděláním (ZŠ a SŠ) (p = 0,008) Závěr Kvůli problematické spolehlivosti informací na internetu je vhodné poskytovat matkám ověřené zdroje podporovat je ve vyhledávání pomoci lékařských nelékařských odborníků. Jelikož většina matek ví vlivu výživy kojící matky na kvalitu MM, ale méně než 50 % žen správně odpovědělo na 80 % otázek týkajících se této problematiky, je zřejmé, že...
|
|
|
Konzumace mléka a mléčných výrobků a jejich vliv na organismus žáků základních škol
Vrabcová, Anna ; Fauknerová Matějčková, Jana (vedoucí práce) ; Boďo, Mário (oponent)
Shrnutí Bakalářská práce se věnuje analýze mléka a mléčných výrobků a jejich vlivu na zdraví žáků základních škol. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje na složení mléka a mléčných výrobků, jejich kategorizaci, rozdíly mezi jednotlivými mléčnými výrobky, požadavky na jejich skladování a limity jejich konzumace. Dále zkoumá význam mléčných výrobků ve stravě žáků a jejich roli v prevenci různých onemocnění. Praktická část shrnuje výsledky dotazníkového šetření provedeného mezi žáky základních škol. Dotazník obsahoval 23 otázek a byl distribuován jak v tištěné, tak v online formě. Cílem bylo posoudit úroveň znalostí žáků o mléčných výrobcích, jejich vztah k těmto výrobkům a případné problémy spojené s jejich konzumací. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že žáci mají základní povědomí o mléčných výrobcích, vědí, komu jsou určeny a jaké zdravotní problémy jsou spojeny s jejich konzumací. Pravidelně konzumují mléčné výrobky několikrát týdně, přičemž preferují neslazené varianty.
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití elektroforetických a chromatografických metod pro klinický výzkum
Fauknerová Matějčková, Jana ; Samcová, Eva (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Křepela, Evžen (oponent)
disertační práce Řešitel: RNDr. Jana Fauknerová Matějčková Téma: Využití elektroforetických a chromatografických metod pro klinický výzkum Malondialdehyd (MDA) je považován za hlavní biomarker oxidativního poškození biomembrán a jeho zvýšená hladina se projevuje u různých onemocnění. Pro stanovení MDA byla použita HPLC metoda s derivatizací vzorku krevní plazmy 2,4-dinitrofenylhydrazinem. Vzniklý derivát MDA lze snadno oddělit pomocí HPLC od ostatních komponent krevní plazmy a detekovat jej při 307 nm. Doba analýzy MDA nepřesahuje 4,5 min. Citlivost (limit detekce 0,27 mol l-1 ) a opakovatelnost stanovení je dostatečná pro monitorování hladiny MDA v reálných vzorcích krevní plazmy. Ve své práci jsem dále sledovala hladiny nízkomolekulárního sekundárního antioxidantu kyseliny močové, jejíž koncentrace v krvi dosahuje 140 až 340 µmol l-1 a sekundárního enzymatického antioxidantu superoxiddismutázy (SOD). Analýza hladin kyseliny močové byla prováděna metodou kapilární elektroforézy a spektrofotometrickou metodou, přičemž obě metody vykazovaly srovnatelné výsledky. Analýza SOD byla prováděna pomocí spektrofotometrického kitu. Hladiny MDA byly proměřovány u veganů (odmítání jakékoliv živočišné stravy, vegani nekonzumují žádné maso ani vejce a mléčné výrobky) s průměrnou hodnotou MDA 5 mol l-1 , což je...
|
|
|
Využití elektroforetických a chromatografických metod pro klinický výzkum
Fauknerová Matějčková, Jana ; Samcová, Eva (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Křepela, Evžen (oponent)
disertační práce Řešitel: RNDr. Jana Fauknerová Matějčková Téma: Využití elektroforetických a chromatografických metod pro klinický výzkum Malondialdehyd (MDA) je považován za hlavní biomarker oxidativního poškození biomembrán a jeho zvýšená hladina se projevuje u různých onemocnění. Pro stanovení MDA byla použita HPLC metoda s derivatizací vzorku krevní plazmy 2,4-dinitrofenylhydrazinem. Vzniklý derivát MDA lze snadno oddělit pomocí HPLC od ostatních komponent krevní plazmy a detekovat jej při 307 nm. Doba analýzy MDA nepřesahuje 4,5 min. Citlivost (limit detekce 0,27 mol l-1 ) a opakovatelnost stanovení je dostatečná pro monitorování hladiny MDA v reálných vzorcích krevní plazmy. Ve své práci jsem dále sledovala hladiny nízkomolekulárního sekundárního antioxidantu kyseliny močové, jejíž koncentrace v krvi dosahuje 140 až 340 µmol l-1 a sekundárního enzymatického antioxidantu superoxiddismutázy (SOD). Analýza hladin kyseliny močové byla prováděna metodou kapilární elektroforézy a spektrofotometrickou metodou, přičemž obě metody vykazovaly srovnatelné výsledky. Analýza SOD byla prováděna pomocí spektrofotometrického kitu. Hladiny MDA byly proměřovány u veganů (odmítání jakékoliv živočišné stravy, vegani nekonzumují žádné maso ani vejce a mléčné výrobky) s průměrnou hodnotou MDA 5 mol l-1 , což je...
|
|
|
Jan Zahradníček a jeho tvorba v období 40. a 50. let 20. století
Fauknerová, Jana ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tvorbou Jana Zahradníčka v období 40. a 50. let 20. stol., konkrétně sbírkami Rouška Veroničina, La Saletta, Znamení moci, Dům strach a Čtyři léta. Cílem diplomové práce je ukázat výlučnost a specifika těchto sbírek. Práce rozebírá uvedené sbírky po stránce kompoziční, rytmické a motivistické a sleduje jejich jednotlivé transformace. To vše s přihlédnutím k historickému kontextu doby, ve které tato díla vznikala. Na závěr představuje Zahradníčkovu vězeňskou poezii jako specifický, nekontextový žánr, který nemá v české literatuře obdoby. Klíčová slova Jan Zahradníček, spirituální poezie, kompozice, čas, prostor, motiv, historický kontext
|
host ::
RSS.