|
|
Mělnický Sokol v milnících českých dějin první poloviny 20. století
Zmek, Vojtěch ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Diplomová práce nahlíží na dějiny první poloviny 20. století prostřednictvím vývoje a činnosti Tělocvičné jednoty Sokol Mělník. Práce sleduje a analyzuje, jak se promítaly klíčové milníky dějin posledních let monarchie, válečného období a rodícího se československého státu do organizace a činnosti Sokola a jaký vliv měl tento spolek na užší region Mělnicka spolu s dalšími "konkurenčními" organizacemi (Orel, DTJ, S.K. Mělník) i vzhledem k jejímu celostátnímu významu. Práce se snaží zachytit nejen každodenní život Sokola se zaměřením na jeho praktické fungování (správa majetku, spolková činnost), ale také výjimečné momenty festivit (příprava na všesokolské slety) a dalších společenských událostí. Velký důraz je kladen na úlohu Sokola jako významné státotvorné instituce a posuny tohoto postavení v souvislosti s proměnami situace ve společnosti. Sledované období je zakončeno poslední etapou meziválečného Československa, kdy se z republiky stává protektorát, který představuje násilné přerušení slibně se rozvíjející činnosti Sokola. Klíčová slova Sokol, Mělník, regionální dějiny, tělovýchova, Československo, 20. století, první světová válka
|
|
|
Šťastné dětství v nešťastné době?: Každodenní život dětí za druhé světové války
Kubáčová, Anežka ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá dětstvím v období Protektorátu Čechy a Morava. Konkrétně se zaměřuje na každodenní životy dětí, které vyrůstaly během probíhající druhé světové války. Práce si pokládá otázku, nakolik okupace a protektorátní režim ovlivnily podobu dětství, zejména v několika sledovaných rovinách: ve školství, trávení volného času, materiálního zázemí a vlivu nacistické propagandy. Ústřední otázkou prostupující celým textem je, jestli bylo možné i v době probíhajícího konfliktu prožít šťastné dětství. Práce využívá ego- dokumenty uložené v Databázi dějin všedního dne k analyzování pohledu dětských aktérů na toto historické období.
|
|
|
Retrospektiva v historickém myšlení se zaměřením na výuku dějepisu
Novotná, Ester ; Fapšo, Marek (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem retrospektivy, retrospektivní reflexe v historickém myšlení a možnostmi jejího využití v dějepisném vzdělávání. Definuje pojem retrospektivy a popisuje ho v kontextu historického myšlení jako jeden z možných způsobů poznávání minulosti. Diplomantka v práci analyzuje, do jaké míry a v jaké formě se retrospektiva promítá do jednotlivých konceptů historického myšlení, jak ho popsali Peter Seixas a Tom Morton. Diplomová práce se na základě takové analýzy snaží odpovědět na otázku, jaký potenciál má retrospektivní reflexe v praxi dějepisného vzdělávání. Klíčová slova: Retrospektiva, historické vzdělávání, historické myšlení, poznávání minulosti.
|
|
|
Koncept občanské gramotnosti v mezinárodní perspektivě. Česká republika, Austrálie, Anglie
Pilousková, Ivana ; Fapšo, Marek (vedoucí práce) ; Šíp, Radim (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem občanské gramotnosti. V první řadě práce reflektuje teoretické pojetí občanské gramotnosti, a to nejen v kontextu českého vzdělávání, ale i zahraničního, přičemž se práce soustřeďuje výhradně na práci s anglofonními zdroji. Pro tyto účely je provedena literární rešerše s oporou relevantní odborné literatury. Druhá část práce se soustřeďuje na práci s českým, anglickým a australským kurikulem. Nejprve jsou kurikula představena obecně, včetně jejich pojetí občanského vzdělávání, a následně jsou v těchto kurikulech pomocí metody obsahové analýzy reflektovány vybrané aspekty občanského vzdělávání. Dílčím cílem této diplomové práce je také adekvátní vymezení klíčových pojmů souvisejících s tématem, např. občan a občanství anebo gramotnost a kompetence. Výsledkem této práce je jednak teoretická reflexe občanské gramotnosti v České republice a zahraničí, a jednak komparace pojetí občanského vzdělávání ve vybraných kurikulech, se zaměřením na tyto aspekty: míra zastoupení společenskovědních oborů, koncept aktivního občanství a práce s termínem kompetence. KLÍČOVÁ SLOVA gramotnost; občanská gramotnost; občanství; občanské vzdělávání; vzdělávací kurikula
|
|
|
Hodnocení v hodinách Výchovy k občanství
Kubrová, Barbora ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Cílem práce je zdokumentovat problematiku hodnocení ve výuce OV na ZŠ prostřednictvím případové studie. Studie byla uskutečněna pomocí hloubkového rozhovoru s učitelem, ohniskové skupiny s žáky a zúčastněného pozorování. Získaná data byla následně analyzována pomocí otevřeného kódování a dále interpretovaná metodou "vyložení karet". Výsledkem je pohled na hodnocení z hlediska učitele i žáků v porovnání s pozorováním konkrétních vyučovacích hodin. Výsledky této studie byly vyhodnoceny a dále diskutovány z pohledu specifik občanského vzdělávání a byly navržené další potenciální možnosti využití metod, nástrojů a technik hodnocení s ohledem na možnosti a cíle daného učitele. Tuto práci lze považovat za přínosnou pro další učitele, protože přispívá k lepšímu porozumění problematice hodnocení ve výuce občanské výchovy a poskytuje konkrétní návrhy a doporučení pro zlepšení této oblasti. Tím přispívá k posílení kvality výuky a podpoře dalšího profesního rozvoje nejen autorce, ale i dalším učitelům. KLÍČOVÁ SLOVA hodnocení, Výchova k občanství, formativní hodnocení, sumativní hodnocení, specifika hodnocení OV, nástroje hodnocení, metody hodnocení, případová studie
|
|
|
Vyjednávání identity: Druhá generace litevských imigrantů ve Velké Británii
Dacys, Lucie ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vyjednáváním identity u druhé generace litevských imigrantů ve Velké Británii a klade si za cíl zjistit, jak děti migrantů reflektují život mezi dvěma světy a kulturami - zda se ztotožňují spíše s kulturou a stylem života cílové země, udržují kvůli členům rodiny identitu litevskou, anebo u nich dochází k vytvoření tzv. třetí kultury. První část práce slouží jako teoretický rámec a zaměřuje se na několik stěžejních témat - představena je teorie migrace, ve které je kladen důraz na historii a současnost emigrace litevské a také na teorii migrace transnacionální, dále je diskutován koncept identity, který je nahlížen z více perspektiv - představeny jsou identity národní, transnacionální, sociální či etnické a v neposlední řadě také teorie dětí třetí kultury a jejich identity. Rozebírán je zde také proces socializace a jeho specifika. Analytická část je pak případovou studií členů druhé generace litevských migrantů ve Velké Británii a představuje rozbor vnímání jejich vlastní identity. KLÍČOVÁ SLOVA Migrace, identita, sebepojetí, socializace, Litva, Velká Británie
|
|
|
Obrazy holokaustu v současné literatuře pro děti
Kupcová, Markéta ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obrazem holokaustu v současné české literatuře pro děti coby souborem reprezentací české paměti holokaustu uzpůsobených specificky dětskému publiku. V první kapitole práce představuje svá metodologická východiska z oblasti paměťových studií a literární vědy. Zejména se jedná o koncept vůle k paměti Gila Eyala, jejíž čtyři rozměry - příkaz pamatovat si, mnemonická substance, mnemonická operace a funkce paměti - inspirovaly zaměření následujících čtyř kapitol. Druhá kapitola na základě rozhovorů a autorských webů představuje osobnosti, cíle a motivace těch, kteří realizují příkaz pamatovat si. Kromě autorů*ek jednotlivých děl sleduje rovněž práci příslušných ilustrátorů*ek. Zároveň identifikuje dva mechanismy, jež ovlivňují šíři recepce vzniklých reprezentací holokaustu Třetí kapitola přibližuje v návaznosti na Eyalův koncept tu obsahovou stránku děl s tematikou holokaustu pro děti, která se týká předmětné reality - historických osobnostní a událostí. Kromě toho identifikuje v korpusu děl některé ustálené motivy a témata. Čtvrtá kapitola zkoumá způsoby nakládání s prvně vybranými obsahy s ohledem na přítomnost faktoru implicitního dětského čtenáře*ky. Pozornost se upírá ke čtyřem různým prostředkům zpřístupnění látky dětskému publiku - médiu, autorově*čině práci s prameny a...
|
|
|
(Ne)Zájem studentů pražských středních škol o politické dění v ČR.
Libová, Gabriela ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaký postoj mají studenti středních škol v Praze k politickému dění v České republice. V teoretické části jsem se mj. zaměřila na dotazníková šetření zpracovaná organizací Jeden svět na školách, dále na vykreslený obraz mladé generace v médiích a nastínila jsem několik možností, jak by se ve výuce dala zatraktivnit výuka politologie, a tím pádem lépe motivovat studenty k většímu zájmu o dané téma. V praktické části jsem využila metodu dotazníku a získaná data jsem porovnala se svými hypotézami. Dalšími použitými metodami byl rozbor, analýza a komparace zdrojů a získaných dat.
|
|
|
Památky nás učí. Zámek Valtice a jeho využití ve výuce dějepisu
Formáčková, Anna ; Fapšo, Marek (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jednou konkrétní památkou a jejím využitím ve výuce dějepisu. V teoretické části se autorka věnuje úloze památek ve vzdělávání, způsobům, jakým památky vystavují, a také obsahu, který je vystavován. Praktická část se zaměřuje na výukový projekt, jenž bude realizován na zámku Valtice. Hlavním cílem práce je rozvoj konceptů historické gramotnosti u dané skupiny studentů.
|
|
|
Didaktické zpracování problémů současné demokracie pro výuku základů společenských věd
Záleský, František ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problémům současné demokracie a jejich didaktickému zpracování pro výuku předmětu základy společenských věd na gymnáziích. Nejprve je rozebráno téma demokracie z několika různých úhlů pohledu a ty jsou vzájemně porovnávány, přičemž je částečně vycházeno i z učebnic, vzhledem k didaktickému zacílení práce. Následně je velký prostor věnován čtyřem vybraným problémům současné demokracie a několika různým pohledům na ně, přičemž vybranými problémy jsou nerovnosti, vzdělávání, populismus a epistemické znetvoření. Následuje analýza uchopení tématu v rámcových vzdělávacích programech pro gymnázia a na ni poté navazuje analýza zpracování tématu ve vybraných školních vzdělávacích programech čtyřech gymnázií, které jsou poté také z tohoto hlediska porovnány. V další podkapitole je rozebíráno, v jaké míře dostávají problémy současné demokracie prostor v učebnicích základů společenských věd pro střední školy a učebnice jsou mezi sebou porovnány. Bylo zjištěno, že v rámcových i školních vzdělávacích programech chybí kritický přístup, pojmenování problémů a jejich vtažení k současnosti. Druhá část práce obsahuje popsané návrhy čtyř vyučovacích hodin, které jsou zacíleny na zmíněné čtyři vybrané problémy a měly by částečně nahrazovat vzdělávací obsahy, které byly vyhodnoceny jako...
|
host ::
RSS.