|
|
Odívání ve středověkých latinských bohemikálních kronikách ve 12. až 14. století
Šaldová, Zuzana ; Falátková, Michaela (vedoucí práce) ; Martinek, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou a překladem textů věnujících se odívání v latinských přemyslovských kronikách ve 12. až 14. století, konkrétně byla vybrána Kosmova kronika, První pokračovatelé Kosmovi, Letopisy Vincencia a Jarlocha, Druzí pokračovatelé Kosmovi a Zbraslavská kronika. Středověký oděv vznikl z antického a postupně se z převážně aranžovaných látek vytvořily šité a v mnoha případech složitě střihově řešené šaty a doplňky. Tento vývoj nám částečně dokládají nástěnné malby, iluminace, sochy, z nichž jde rekonstruovat barevnost a částečně střihové řešení, z archeologických nálezů lze poznat materiál a jeho složení. Pro kompletní vytvoření dějin módy však potřebujeme mít i názvy, a to nejlépe původní, s čímž nám může pomoci dobová literatura, například "romány", tematická díla zaměřená na odívání či kroniky. Jejich autoři nepopsali vždy, jak přesně oděv vypadal nebo z jaké látky byl ušitý, i když i zde jsou samozřejmě výjimky, ale zmiňují například různé zvyky, jež s oděvem souvisejí, či různé přestupky duchovních.
|
|
|
Digitální edice barokních životů svatých vdov
Kráčmarová, Alena ; Falátková, Michaela (vedoucí práce) ; Čepelák, Jiří Augustin (oponent)
Diplomová práce se zabývá tvorbou digitálních edic, jedním z nejprogresivnějších odvětví digitálních humanitních věd. Skládá se ze dvou částí, a to (a) teoretické části, tj. úvodní studie a (b) praktické části, tj. webově publikované digitální edice kapitoly obsahující životy dvanácti svatých vdov z díla Jiřího Fera Plachého Dvanáctero řádu rytířův Božích obojího pohlaví v rozličných stavích jmenovitě: apoštolským, mučedlníckým, biskupským, kazatelským, královským, knížetcím, řeholním, poustevníckým, kajícím, světským, manželským, vdovským [...]. Digitální edice je k diplomové práci přiložena formou persistentního URL odkazu a XML v. 1 souboru s kódem edice. Teoretická část představuje digitální edice a digitální vědecké edice, jejich definici, přínosy i problémy, dále představuje rozmanité ediční přístupy a technologie i nástroje, jež se pro tvorbu digitálních edic využívají. Je zde také představen hagiografický soubor Dvanáctero řádu rytířův Božích [...] a jeho editor/kompilátor, Jiří Ferus Plachý.
|
|
|
Využití 3D digitalizace v památkové péči
Plánková, Dominika ; Falátková, Michaela (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá využitím 3D technologií na poli památkové péče. V teoretické části se věnuje úvodu do problematiky památkové péče a následně světu inovativních technologií, konkrétně 3D skenování a softwarů používaných k tvorbě modelů, s důrazem na fotogrammetrii. Na základě těchto poznatků představuje základní metodické postupy pro snímání pomocí 3D scanneru a zpracování získaných dat v příslušných softwarech. V praktické části jsou tyto kroky aplikovány na konkrétní historickou budovu a její dějinný kontext. V neposlední řadě se práce zabývá různými způsoby využití 3D modelů. Kdy zohledňuje i jejich přínos pro veřejnost, edukaci a další zkoumání historické skutečnosti. V souladu s tím práce uvádí též použití technologií virtuální reality (VR), rozšířené reality (AR), 3D tisku a virtuálních výstav.
|
|
|
Překlad, výklad a analýza latinského textu Liber Sancti Jacobi (V. kniha)
Falátková, Michaela ; Adámková, Iva (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá latinským průvodcem (nadále Průvodce) pro poutníky do Santiaga de Compostela z první poloviny 12. století, který se nachází v páté knize Codexu Calixtinus, známého též jako Liber Sancti Jacobi. Průvodce je považován za první středověký itinerář obsahující informace o cestě do Santiaga de Compostela. Jeho autorství je připisováno francouzskému poutníkovi Aymericu Picaudovi. Je rozdělen do jedenácti nestejně dlouhých kapitol. Obsahuje informace, kudy vedou čtyři hlavní poutní cesty z Francie do Santiaga, jak dlouhé a náročné jsou jednotlivé etapy a kde se nalézají nejdůležitější hospice pro poutníky. Vedle těchto praktických informací upozorňuje také na nejdůležitější poutní místa a kostely, jejichž návštěvu by neměl poutník vynechat. Rozsáhlá část Průvodce je věnována také Santiagu de Compostela a podrobnému popisu katedrály sv. Jakuba. Cílem práce je vypracovat překlad Průvodce doplněný o výkladový komentář, ve kterém budou vysvětleny především obsahové zvláštnosti textu týkající se zejména topografie, poutních kostelů a historického kontextu. Pozornost bude věnována také lexiku. K překladu bude připojena úvodní studie, která se bude skládat ze tří částí. V první z nich bude Průvodce zasazen do širšího kontextu poutnictví a poutních příruček ve středověku,...
|
|
|
Obraz Svaté země v Adomnánově De locis sanctis
Falátková, Michaela ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Nechutová, Jana (oponent) ; Bláhová, Marie (oponent)
Předmětem předkládané disertační práce je raně středověký latinský spis De locis sanctis (čes. O svatých místech), jehož autorem je irský mnich a opat Adomnán z Iony (624-704). V tomto jedinečném prameni, obsahujícím záznam cesty do Svaté země neznámého galského poutníka Arkulfa, nám Adomnán zanechal vzácné informace o charakteru raně středověkého putování v druhé polovině 7. století a dobové topografii svatých míst spojených s životem, umučením a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Osobnost Adomnána z Iony je tradičně spojována s nejstaršími křesťanskými dějinami v iroskotské oblasti. V jeho literárním odkazu lze kromě uvedených zpráv o Svaté zemi nalézt z historického hlediska důležité informace o počátcích monasticismu na Britských ostrovech a každodenním životě v iroskotských klášterech v 7. století. Adomnánovo dílo je však důležité i pro dějiny evropské latinské literatury, a to i přes skutečnost, že vzniklo mimo kontinentální Evropu. Reprezentuje totiž jeden ze spojujících článků mezi písemnictvím období konce římsko-křesťanské společnosti nesoucí odkaz antiky a společnosti germánsko-křesťanské. Pro Adomnánovu dobu je příznačný přesun hlavních ohnisek literární tvorby z oblastí bývalého římského impéria, kde panovaly díky komplikované politické situaci nepříznivé podmínky pro kulturní rozvoj, na...
|
|
|
Překlad, výklad a analýza latinského textu Liber Sancti Jacobi (V. kniha)
Falátková, Michaela ; Adámková, Iva (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá latinským průvodcem (nadále Průvodce) pro poutníky do Santiaga de Compostela z první poloviny 12. století, který se nachází v páté knize Codexu Calixtinus, známého též jako Liber Sancti Jacobi. Průvodce je považován za první středověký itinerář obsahující informace o cestě do Santiaga de Compostela. Jeho autorství je připisováno francouzskému poutníkovi Aymericu Picaudovi. Je rozdělen do jedenácti nestejně dlouhých kapitol. Obsahuje informace, kudy vedou čtyři hlavní poutní cesty z Francie do Santiaga, jak dlouhé a náročné jsou jednotlivé etapy a kde se nalézají nejdůležitější hospice pro poutníky. Vedle těchto praktických informací upozorňuje také na nejdůležitější poutní místa a kostely, jejichž návštěvu by neměl poutník vynechat. Rozsáhlá část Průvodce je věnována také Santiagu de Compostela a podrobnému popisu katedrály sv. Jakuba. Cílem práce je vypracovat překlad Průvodce doplněný o výkladový komentář, ve kterém budou vysvětleny především obsahové zvláštnosti textu týkající se zejména topografie, poutních kostelů a historického kontextu. Pozornost bude věnována také lexiku. K překladu bude připojena úvodní studie, která se bude skládat ze tří částí. V první z nich bude Průvodce zasazen do širšího kontextu poutnictví a poutních příruček ve středověku,...
|
host ::
RSS.