|
|
Interpretační analýza různých nahrávek Symfonie Antonína Dvořáka č.8, op. 88
Šalšová, Kristina ; SVÁROVSKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; FARKAČ, Hynek (oponent)
Osmá symfonie Antonína Dvořáka s často uváděným podtitulem „Anglická“ a opusovým číslem 88 je jedním ze stěžejních děl nejen českého symfonického repertoáru. V této práci se zabývám srovnáním pěti různých nahrávek tohoto díla. Nahrávky jsou zvoleny tak, aby reprezentovaly nejen jednotlivé epochy 20. století, ale i současnou estetiku uvádění této symfonie. Porovnávám zde nahrávky Rafaela Kubelíka, Karla Ančerla, Libora Peška, Vladimíra Válka a Jiřího Bělohlávka. Pro tyto dirigenty byla v době nahrávání Dvořákova symfonie jedním ze základních děl v repertoáru. To stejné ale neplatilo pro všechny orchestry, některé z nich hrály skladbu vůbec poprvé. U každé nahrávky jsou posouzeny její zvukové vlastnosti s přihlédnutím k dobovým možnostem. Nahrávacím týmům se i v dobách dřívějších podařilo dosáhnout pozoruhodných snímků, na kterých měly samozřejmě svůj nemalý podíl i velké dirigentské osobnosti, na něž dodnes v interpretaci stěžejních českých symfonických děl navazujeme. Následují dynamické, tempové či agogické rozdíly, a to včetně působnosti díla a hudební logičnosti. Opakovaným poslechem jsem docházela ke stále větším detailům a ke zjištění, že jedna a tatáž skladba se dá interpretovat zcela odlišně, aniž bychom ale některou z interpretací museli označit za nejzdařilejší. Je také nutné poukázat na to, že ne zcela stejné hudební prostředky ocení posluchač na živém koncertě a na studiové nahrávce. Zajímavou kategorií jsou proto tzv. live nahrávky z koncertů.
|
|
|
Dirigent - partner
Mimrová, Jana ; KOUTNÍK, Tomáš (vedoucí práce) ; FARKAČ, Hynek (oponent)
Spolupráce dirigenta se sólisty je podstatná a neodmyslitelná součást povolání dirigenta a to nejen v oblasti operního dirigování, ale také a především v oblasti dirigování symfonického orchestru. Druhému odvětví se věnuje tato práce se speciálním zaměřením na konkrétní rozbor díla z koncertu, kde autorka zúročila vlastní zkušenosti spočívající ve spolupráci se sólisty.
|
|
|
Opera Bouře od Zdeňka Fibicha
Šedivý, Marek ; FARKAČ, Hynek (vedoucí práce) ; PAŘÍK, Ivan (oponent)
Tématem diplomové práce je opera Bouře, op. 40 od Zdeňka Fibicha. Jejím úkolem je objasnit příčiny vzniku díla, jeho genezi, zařazení do kontextu operní tvorby skladatele. Dále zmapování provádění opery Bouře v Čechách a na Slovensku, které je doplněno obrazovou přílohou z vybraných inscenací. Hlavnim těžištěm práce je dramatická analýza opery, kde jsou popsány základní rozdíly mezi Vrchlického libretem a původní předlohou Williama Shakespeara. Práce se zabývá také základní charakteristikou postav a obsahuje seznam příznačných motivů s ukázkami. V závěru diplomové práce nalezneme hudebně-dramatický rozbor třech vybraných míst opery Bouře.
|
|
|
Orchestrální díla Wojciecha Kilara se zaměřením na dílo Orawa
Erlebachová, Marie ; FARKAČ, Hynek (vedoucí práce) ; BOGUNIA, Stanislav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na orchestrální dílo polského hudebního skladatele Wojciecha Kilara a především na jeho kompozici s názvem Orawa. První část práce je věnována osobnosti autora a jeho tvůrčím obdobím. Druhá část se zabývá všemi ryze orchestrálními skladbami Wojciecha Kilara, a to skladbami Choralvorspiel, Générique, Kościelec 1909, Krzesany, Mała uwertura, Przygrywka i kolęda, Ricordanza per archi, Riff 62, Springfield Sonnet, III. Symfonia „September Symphony” a Uwertura uroczysta. Poslední a hlavní část práce se věnuje skladbě Orawa. Jsou zde zaznamenány nejen inspirace a okolnosti vzniku skladby, ale také formální, harmonický a tektonický rozbor. Jsou zde přiloženy i přehledné grafy znázorňující fakturu, formu, harmonii a tektoniku skladby.
|
|
|
Italská komická opera 18.století
Galanis, Georgios ; FARKAČ, Hynek (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Tématem této bakalářské práce je ucelený pohled na Italskou komickou operu 18. století , jak se ve stejné době rozvíjela v Neapoli, Benátkách a v Římě a dalších italských městech. Obsahuje životopisy nejvýznamnějších skladatelů a libretistů tohoto žánru a poskytuje ucelený pohled na její vývoj během tohoto století. Italská opera buffa je nejpůvodnější a nejzajímavější téma v dějinách hudby, proto bylo pro mě jeho objevování velmi přitažlivé.
|
|
| |
|
|
Dirigenti - skladatelé
Šindelářová Shuklina, Valentina ; Farkač, Hynek (vedoucí práce) ; Koutník, Tomáš (oponent) ; Baxa, Norbert (oponent)
Ve své diplomové práci na téma "Dirigenti - skladatelé" jsem se pokiusila udělat přehledný a podrobný soupis životů významných skládajících dirigentů anebo dirigujících skladatelů a rozebrat některá z jejich děl. Zajímaly mně časové a historické podmínky formování těchto osobností, důvody a příčiny jejich působení v obou oborech, to čeho tito lidé dosáhli jako dirigenti a jako skladatelé. U každého jednotlivého dirigenta jsem se snažila shrnout jeho zásluhy na dirigentském postu, jeho vliv na rozvoj hudební scény v zemi, kde působil a přínos o který se zasloužil v institucích a tělesech, kde pracoval. Rozebírám skladatelský styl a techniky, které autoři používali a možná provedení těchto skladeb.Soudobé české dirigenty, které v této práci uvádím, jsem požádala o odpovědi na otázky, jak vnímají sebe a skloubení těchto dvou povolání.
|
|
|
Dirigent jako propagátor
Krausová, Andrea ; Koutník, Tomáš (vedoucí práce) ; Farkač, Hynek (oponent)
Práce vymezuje jednotlivé kategorie hudby vhodné k propagování, zabývá se jednotlivými faktory, které mohou mít vliv na výběr repertoáru. Dále se dotýká problematiky obecenstva a jeho požadavků na uvádění hudby. Na závěr autorka navrhuje další možné postupy v propagování hudby a úlohu dirigenta v této oblasti.
|
|
|
Symfonická tvorba Zdeňka Fibicha
Židek, Tomáš ; Farkač, Hynek (vedoucí práce) ; Farkač, Hynek (vedoucí práce) ; Svárovský, Leoš (oponent)
Práce Symfonická tvorba Zdeňka Fibicha pojednává analyticky i synteticky o velmi pozoruhodné a dnes téměř zapomenuté kapitole české romantické orchestrální tvorby. Vedle formálních a obsahových rozborů jednotlivých děl a kontextu jejich vzniku se zabývá i aspekty a možnostmi jejich dramaturgické použitelnosti v současné době.
|
|
|
Zákonitosti orchestrální hry a jejich význam pro dirigenta v procesu studování díla
Vrabec, Ondřej ; Bělohlávek, Jiří (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Jiří (vedoucí práce) ; Farkač, Hynek (oponent)
Studie se zabývá problematikou specifických zákonitostí orchestrální hry. Jejich znalost je pro dirigenta prvořadým předpokladem pro dosažení uměleckého cíle rychlou a efektivní cestou. Zkoumané pole zasahuje do tří hlavních tématických okruhů. První je věnován zákonitostem tvorby orchestrálních barev. Přibližuje význam zvukové barvy jako indikátoru správnosti postupů herní techniky a souhry skupiny stejnorodých nástrojů v časových mikro ? intervalech. Pojednává o specifické schopnosti některých nástrojů zahušťovat orchestrální zvuk, včetně návrhu řešení. Zamýšlí se nad otázkou účelného využití vibrata coby výrazového prostředku ve vztahu k barevné kvalitě zvuku. Popisuje techniky přesvědčivého spojování instrumentálních barev. Okrajově se dotýká i vlivu rozsazení orchestru na výsledné zvukové podání a principů chování zvuku v akustickém prostoru.
Druhý okruh je věnován intonaci. Akcentuje neoddělitelnost tónové barvy od přesvědčivého intonačního výsledku, zevrubně analyzuje problematiku kolísavosti orchestrální intonace, střetu temperovaného a přírodního ladění, sdružené intonace nástrojových sekcí, vlivu rozsazení na intonační orientaci hráčů, vyvážení a ladění souzvuků a dalších zákonitostí.
Třetí okruh shrnuje zákonitosti herní psychologie. Zabývá se vzájemnými vztahy dirigenta
a orchestru a hledá cesty, jimiž může dirigent být hráčům v této oblasti při hře nápomocen.
|
host ::
RSS.