|
|
Perspektivy a úskalí fytoenergetiky
Eršil, Lukáš ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Fytoenergetika vzbuzuje zájem nejen zastánců trvale udržitelného rozvoje, ale i zemědělců, investorů, politiků a ekonomů. Z tohoto odvětví se tak stává byznys a ten zřídkakdy bere ohled na ochranu životního prostředí. Proto je třeba činnosti na poli fytoenergetiky korigovat a usměrňovat. Tak jak jsme toho byli svědky v případě fotovoltaických elektráren, i ohledně biomasy aplikace zákonů zaostává za novými poznatky. Fytoenergetika má své nezastupitelné místo ve skladbě energetických zdrojů. Otázkou zůstává jaké procento může reálně zaujmout aniž by tím nebylo ohrožováno životní prostředí. To je dáno především plochou zemědělského půdního fondu, klimatem v daném místě a možnostmi zpracovatelské infrastruktury. V mé bakalářské práci se zabývám druhy energetických plodin, bilancí životního cyklu biopaliv a motorovými biopalivy, o které je vysoký zájem vzhledem k orientaci západní civilizace na automobilový průmysl. Došel jsem ale k závěru, že za současných možností je zbytečné omezené výnosy biomasy se ztrátami energie přeměňovat na kapalná paliva. Mnohem přínosnější je zaměřit se na ty energetické plodiny, které představují menší zátěž pro životní prostředí a které jsme schopni lépe využít přímým spalováním. Omezení rozlohy řepkových polí, tak zmírní negativní dopady na zvěř i půdu. V bakalářské...
|
|
|
Vliv lesních pasek na ptačí populace
Eršil, Lukáš ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Nejrozšířenějším způsobem těžby je dnes stále holoseč. Paseku lze vnímat jako určitý specifický prvek v zapojeném lese. Ve své práci se snažím zjistit jaký vliv má tato disturbance v lese na ptačí společenstvo a jaké konkrétní ekologické či vegetační parametry mají významný vliv. Dále také, jak významný vliv budou paseky mít v různých typech lesa. V sedmi lokalitách byly bodovou sčítací metodou zaznamenány počty ptáků a soubor ekologických a vegetačních proměnných. V lokalitách byli zastoupeny jak listnaté a smíšené lesy tak i jehličnaté monokultury. Sběr dat byl prováděn v hnízdící sezóně 2011 a 2012. Předpokládal jsem, že paseky zajišťující určitou heterogenitu v lesním prostředí zvýší počet druhů ptáků. Tento vliv jsem čekal významnější v jehličnatých monokulturách nežli ve smíšených a listnatých lesích. Tento předpoklad se částečně potvrdil. Větší vliv mají paseky v jehličnatých lesích, ovšem zde bude záležet na celkové rozloze lesa. V rozlehlých jehličnatých monokulturách je význam pasek větší. V ostatních případech smíšených a listnatých lesů rozloha vliv neměla. Větší vliv měla druhová bohatost stromů se kterou nejvíce koreloval budníček menší, střízlík obecný strnad obecný, pěnice slavíková a černohlavá, datel černý a drozd zpěvný. Další významnou proměnnou bylo bylinné patro. Ptáci na...
|
|
|
Perspektivy a úskalí fytoenergetiky
Eršil, Lukáš ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Fytoenergetika vzbuzuje zájem nejen zastánců trvale udržitelného rozvoje, ale i zemědělců, investorů, politiků a ekonomů. Z tohoto odvětví se tak stává byznys a ten zřídkakdy bere ohled na ochranu životního prostředí. Proto je třeba činnosti na poli fytoenergetiky korigovat a usměrňovat. Tak jak jsme toho byli svědky v případě fotovoltaických elektráren, i ohledně biomasy aplikace zákonů zaostává za novými poznatky. Fytoenergetika má své nezastupitelné místo ve skladbě energetických zdrojů. Otázkou zůstává jaké procento může reálně zaujmout aniž by tím nebylo ohrožováno životní prostředí. To je dáno především plochou zemědělského půdního fondu, klimatem v daném místě a možnostmi zpracovatelské infrastruktury. V mé bakalářské práci se zabývám druhy energetických plodin, bilancí životního cyklu biopaliv a motorovými biopalivy, o které je vysoký zájem vzhledem k orientaci západní civilizace na automobilový průmysl. Došel jsem ale k závěru, že za současných možností je zbytečné omezené výnosy biomasy se ztrátami energie přeměňovat na kapalná paliva. Mnohem přínosnější je zaměřit se na ty energetické plodiny, které představují menší zátěž pro životní prostředí a které jsme schopni lépe využít přímým spalováním. Omezení rozlohy řepkových polí, tak zmírní negativní dopady na zvěř i půdu. V bakalářské...
|
host ::
RSS.