|
|
Sloučení Národního muzea a Náprstkova muzea jako příklad vztahů kulturních institucí a zemských úřadů za první republiky
Egrová, Miroslava ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Cílem práce je přiblížit komplikovaný proces připojování Náprstkova muzea k Národnímu muzeu trvající celé období první Československé republiky. V tomto procesu výraznou roli sehrávaly jak politické reprezentace své doby, tak především velmi sofistikované soudobé vztahy Zemského úřadu jako výkonného orgánu České země a tehdejších kulturních institucí, nehledě na to, zda již byly v majetku zemském, státním či soukromém. Práce se zabývá taktéž vznikem obou institucí a jejich stavem a problémy před vstupem do nového státu. Pro komplexní pohled práce shrnuje i vývoj Náprstkova muzea po roce 1938. Průběh tohoto specifického propojení obou institucí je zajímavou sondou do reálného průběhu soudobé zemské správy se všemi jejími problémy, z nichž nevýraznější byl nedostatek financí. Bakalářská práce čerpá zejména z fondů Archivu Národního muzea a Národního archivu a dosavadní publikované literatury, bohužel nikoliv bohaté. Klíčová slova Národní muzeum, Náprstkovo muzeum, správa, zemská správa, paměťové instituce, zemské úřady, první republika, kulturní instituce
|
|
|
Jan Palacký (1830-1908): Vědec ve stínu slavného otce
Egrová, Miroslava ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Jan Palacký (1830-1908) byl prvním docentem geografie na pražské univerzitě a po jejím rozdělení také prvním profesorem geografie na české Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho vědecká činnost trvala více než padesát let. Byl známý i v zahraničí a vzorným způsobem tak reprezentoval České království. Jeho rodina byla jednou z nejvýznamnějších rodin české historie. Jan Palacký nebyl tolik úspěšným politikem - jako jeho otec František Palacký či švagr František Ladislav Rieger. Také nedokázal udržet rodinný majetek, o který přišel následkem neúspěšných chabrusových voleb roku 1872. Cílem předkládané práce je zmapovat život Jana Palackého v jeho životních rolích. Díky použití dosud nevyužívaných pramenů poukázat na Palackého osobní národnostní identitu. Těžištěm práce je analýza archivních pramenů vztahujících se k Janu Palackému. Práce je zaměřena na Palackého rodinný život, jeho vědecké působení a působení na univerzitě, osvětovou a dobročinnou činnost. Upozorňuje též na obsáhlou vědeckou korespondenci uloženou v Literárním archivu Památníku národního písemnictví. Klíčová slova 19. století, Království české, Jan Palacký, František Palacký, česko-německé vztahy, německo- české vztahy, vztahy osobní, geografie, dějiny Univerzity Karlovy, mecenášství, osvěta, korespondence
|
|
|
Akademie hraběte Straky
Egrová, Miroslava ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Klečacký, Martin (oponent)
Cílem této práce je přiblížit historii nadace hraběte Jana Petra Straky z Nedabylic a Libčan. Práce se věnuje založení nadace, výstavbě budovy, jejímu provozu a následnému zrušení instituce v době první Československé republiky. Práce též pojednává o personálním obsazení akademie. Klíčová slova: výchova, vzdělání, nadace, šlechta, akademie, šlechtická nadace, hrabě Straka, škola, gymnázium, pedagogové, 19. st., 20. st., učitelé
|
host ::
RSS.