|
|
Bohové a běsi: Konstrukce slovanského pohanství ve středověkých písemných pramenech
Dynda, Jiří ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Golema, Martin (oponent) ; Zbíral, David (oponent)
Jiří Dynda Bohové a běsi: Konstrukce slovanského pohanství ve středověkých písemných pramenech Disertační práce FF UK Anotace Práce se soustředí na analýzu diskurzivní konstrukce slovanského pohanství ve středověkých písemných pramenech. Ve třech kapitolách postupně odpovídá na základní výzkumnou otázku: jak jsou prvky slovanského pohanství (a zejména jeho pojetí božství) popisovány před; krátce po christianizaci; a dlouho po christianizaci. Respektive, jak je pohanství vykreslováno jako aktivní vnější nepřítel, jako poražený nepřítel a jako vnitřní nepřítel středověkého křesťanství. Rozbor diskurzivních strategií je proveden na více než tuctu případových studií konkrétních pramenů nebo jejich skupin. Prameny jsou analyzovány i v komparaci s dalšími prameny textovými, archeologickými i etnografickými. Důslednou identifikací několika diskurzivních strategií (idolatrické, démonologické, ortopraktické, euhémeristické a řecko-římské) v pramenech práce směřuje k detailnímu poznání specifik křesťanské čočky pohledu na pohanská náboženství Slovanů (interpretatio Christiana). Tím chce zároveň přispět i k širším možnostem jejich poznání. Zejména srovnání pojetí božství ve fungujících pohanských společnostech s jeho démonologickým uchopením v synkretickém systému lidového křesťanství v pozdním středověku ukazuje...
|
|
|
Forest, water and field mythological creatures of the West Slavs
Zboroň, Adam ; Dynda, Jiří (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Adam Zboroň Mytologické bytosti lesov, vôd a polí u Západných Slovanov Abstrakt Cieľom tejto bakalárskej práce je priblížiť čitateľovi problematiku mytologických entít, obývajúcich lesy, polia a vodstvá tak, ako bola ponímaná v západoslovanskom prostredí, pričom sa však neustále opiera o ich obdoby v celom slovanskom priestore. Základné jadro práce je venované konkrétnym a základným bytostiam, obývajúcim jednotlivé zóny, ich hlavným charakteristikám a pôsobeniu, tak ako ho dochovala a opísala ľudová kultúra. Celá práca je potom rámcovaná fenoménom samotných hraníc prostredí, či kompetencii a témou pôvodu týchto prírodných entít, so zreteľom na konkrétne povery a princípy ich vzniku v ľudovej kultúre. Práve ľudová kultúra, predstavy a rituály budú východiskovým bodom, prostredníctvom ktorého sa budeme snažiť priblížiť začlenenie bytostí do rámcov každodenného života, či širších celkov prírodných zákonitostí. Hranice, charakteristika a vznik prírodných bytostí, teda sú akýmisi základnými bodmi, ktorými sa táto práca zaoberá a ktoré z viacerých uhlov pohľadu objasňuje.
|
|
|
Zbručský idol: historie, kontext, interpretace a mýtus
Doležal, Ondřej ; Dynda, Jiří (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Autor nejprve stručně uvádí čtenáře do problému popisem idolu a jeho historií. Následně se už dostává k prvnímu pilíři své práce - shrnutí historie bádání a akademické debaty nad původem i interpretací Zbručského idolu od okamžiku nalezení až dodnes. Autor se snaží vyváženě prezentovat všechny výkladové směry přítomné v diskusi v průběhu 170 let a zároveň postihnout hlavní specifika jednotlivých období i klíčové otázky jejich debaty. Ačkoliv se autor snaží vyrovnaně referovat o všech významných badatelích, kteří přispěli k vývoji debaty, zaměřuje se precizněji na období předcházející Leńczykově souborné studii z roku 1964, které považuje za zbytečně opomíjené. Nezůstává ale v průběhu sumarizace nestranný, a vyjadřuje svůj nesouhlasný názor vůči badatelům, kteří popírají autenticitu skulptury a prohlašují ji za falzum, stejně jako vůči badatelům odmítajícím slovanský původ idolu. Autor uznává, že Zbručský idol pravděpodobně nese stopy ovlivnění kočovnými turkickými kmeny, avšak nepovažuje ho za jejich dílo. K této otázce se dílčím způsobem vyjadřuje i v kapitole o paralelách, která mu slouží k tomu, aby dokázal, že slovanské území pravděpodobně neslo dostatek kamenných památek typu Zbručského idolu, a proto nelze souhlasit s tezí, že takovýto typ model není slovanský. Nakonec přechází k volnější...
|
|
|
Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu
Dynda, Jiří ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Jiří Dynda Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu (diplomová práce) Abstrakt Předmětem diplomové práce je rozbor a výklad třiceti sedmi textových variant bylin o bohatýru Svjatogorovi. Po uvedení do oblasti ruské folklorní epiky a problematiky spojené se studiem orální literatury je představeno vlastní pojetí mýtu založené na strukturálním chápání kulturních reprezentací. V ústřední části se pak práce pokouší o aplikaci těchto zásad na pásmo svjatogorovských bylin a prostřednictvím důkladné analýzy ukazuje, které motivy a jejich vzájemné vztahy byly ústřední pro utváření smyslu tohoto narativu v lokálním kontextu bylinné tradice. Hypotéza, že ve svjatogorovských bylinách jsou primárně řešena témata iniciace mladého hrdiny, generačního konfliktu a předání pozice mentora žákovi (a metaforicky otce synovi), je následně testována dvoufázovou komparací ústředních motivů a jejich klastrů: Jednak v rámci bylinné tradice jako takové a též v rámci etnografické situace ruského Severu 19. století (vnitřní komparace), jednak v širším horizontu eurasijských mytoepických tradic (vnější komparace). K práci je též přiložena sbírka 37 bylinných variant v originále a překladu do češtiny. Klíčová slova Byliny, orální epická literatura, narativita, mýtus, strukturální analýza, srovnávací...
|
|
|
Archaické slovanské náboženství z pohledu komparativní mytologie Georgese Dumézila
Dynda, Jiří ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Téra, Michal (oponent)
ARCHAICKÉ SLOVANSKÉ NÁBOŽENSTVÍ Z POHLEDU KOMPARATIVNÍ MYTOLOGIE GEORGESE DUMÉZILA JIŘÍ DYNDA ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá použitím Dumézilovy komparativní metody na náboženství pohanských Slovanů. Chci zde stručně nastínit život, metodu a dílo Gergese Dumézila a podívat se na vlivy, jaké na jeho práci měla Durkheimova sociologická škola a Lévi-Straussovský strukturalismus. Krátce také představím jádro autorovy ústřední teorie o trojfunkční ideologii. Dále se pokusím o trojfunkční analýzu stratifikace slovanské společnosti a zdůrazním důležitost prvofunkčních náboženských specialistů, stejně jako nutnost hledání (předpokládaných) jasně artikulovaných tripartitních struktur slovanského pohanství, zejména v kultické praxi. V poslední třetině této práce budou představeny čtyři možné dumézilovské přístupy ke slovanskému pantheonu. Každá funkce bude popsána na základě čtení primárních pramenů a sekundární literatury. V závěrečné kapitole pak bude předveden antitetický, ale komplementární charakter předložených akademických teorií a interpretací a poté zhodnocen dumézilovský přístup jako takový. Jeho přínos stejně jako jeho vnitřní obtíže budou zváženy i z hlediska známých problému religionistického studia slovanského náboženského systému obecně.
|
host ::
RSS.