|
|
Vnitropolitický vývoj Makedonie (1991-2005)
Drinková, Zuzana ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Cabada, Ladislav (oponent)
Republika Makedonie úspěšně zvládla odstranit starý nedemokratický systém a jako jediná ze zemí bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie dospěla k samostatnosti mírovou cestou. Její proces osamostatnění lze klasifikovat jako přechod k demokracii, který je výsledkem kolapsu starého režimu. Komunistický režim ztratil po smrti J.B.Tita legitimitu, čehož využily jednotlivé státy federace. Rozhodující úlohu při přechodu k demokracii sehráli samotní aktéři, stojící v předchozím režimu u moci. Makedonská vládnoucí komunistická elita přijala vletech 1989 - 1990 řadu dodatků k ústavě z roku 1974, které daly prostor pro vznik většího počtu stran a konám prvních soutěživých voleb. Zpočátku však vládnoucí elita nezamýšlela vyhlásit úplnou samostatnost, dávala zřetelně najevo, že z pohledu svých národních zájmů by dala přednost zreformované jugoslávské federaci nebo případně svazku suverénních států. Pro vyhlášení nezávislosti a samostatnosti se rozhodla na základě vnějších okolností, kdy usoudila, že bude lepší federaci opustit. V lednu 1991 nový parlament, zvolený v prvních soutěživých volbách v listopadu 1990, schválil Deklaraci o suverenitě Makedonie a následně zvolil prvního prezidenta. V referendu konaném 8. září 1991 se přes 72 % voličů vyjádřilo pro nezávislost státu s dodatkem "práva přistoupit k...
|
|
|
Vnitropolitický vývoj Makedonie (1991-2005)
Drinková, Zuzana ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Cabada, Ladislav (oponent)
Republika Makedonie úspěšně zvládla odstranit starý nedemokratický systém a jako jediná ze zemí bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie dospěla k samostatnosti mírovou cestou. Její proces osamostatnění lze klasifikovat jako přechod k demokracii, který je výsledkem kolapsu starého režimu. Komunistický režim ztratil po smrti J.B.Tita legitimitu, čehož využily jednotlivé státy federace. Rozhodující úlohu při přechodu k demokracii sehráli samotní aktéři, stojící v předchozím režimu u moci. Makedonská vládnoucí komunistická elita přijala vletech 1989 - 1990 řadu dodatků k ústavě z roku 1974, které daly prostor pro vznik většího počtu stran a konám prvních soutěživých voleb. Zpočátku však vládnoucí elita nezamýšlela vyhlásit úplnou samostatnost, dávala zřetelně najevo, že z pohledu svých národních zájmů by dala přednost zreformované jugoslávské federaci nebo případně svazku suverénních států. Pro vyhlášení nezávislosti a samostatnosti se rozhodla na základě vnějších okolností, kdy usoudila, že bude lepší federaci opustit. V lednu 1991 nový parlament, zvolený v prvních soutěživých volbách v listopadu 1990, schválil Deklaraci o suverenitě Makedonie a následně zvolil prvního prezidenta. V referendu konaném 8. září 1991 se přes 72 % voličů vyjádřilo pro nezávislost státu s dodatkem "práva přistoupit k...
|
host ::
RSS.