Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reforma Společné zemědělské politiky EU a jednání o zemědělské politice v rámci Světové obchodní organizace
Drbohlavová, Marta ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Látal, Jan (oponent)
Společná zemědělská politika (Common Agricultural Policy, CAP) má v Evropské unii (EU) jedinečné postavení. Je tomu tak z mnoha důvodů. Patří mezi první společné politiky, jež byly rozvíjeny od počátku integračního procesu. CAP tak náleží přední místo mezi příklady nejpokročilejší harmonizace a unijní regulace. Drží také primát v objemu finančních prostředků, jež jsou na její "provoz" vyčleněny ze společného rozpočtu EU. Žádná jiná politika nespotřebovala tolik jako CAP. V souvislosti s tím je ale zarážející, že CAP představuje pouze 2 % HDP EU 12a absorbuje 4,3 % pracovní síly.1 Dotace spojené s produkcí a ochrana trhu byly příčinou přebytků, nezanedbatelných poškození životního prostředí a malé konkurenceschopnosti na světovém trhu. Přičteme-li k tomu ještě výtky Světové obchodní organizace (World Trade Organization, WTO), že vývozní dotace narušují prostředí na světovém trhu, nutnost reagovat na rozšíření EU o země středovýchodní Evropy a požadavky na větší ochranu životního prostředí, dostáváme výčet zdůvodňující snahu o reformu CAP. Historie ale jasně prokázala, že reforma CAP není vůbec jednoduchou záležitostí. V minulosti se jednalo spíše o dílčí kroky přinášející jen částečné výsledky. Teprve reforma navržená Komisí v Agendě 2000 může být pokládána za hlubší zásah do struktury CAP. Další vývoj...
Výkon trestu odnětí svobody v nestátních objektech
Drbohlavová, Marta ; Herczeg, Jiří (oponent) ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce)
59 V. ZÁVĚR Situace v českém vězeňství se přiostřuje - ubytovací kapacita již pro nově příchozí odsouzené nestačí a stávající vězeňská zařízení zastarávají. Ministerstvo spravedlnosti ČR se rozhodlo pro v České republice nekonvenční řešení - namísto vypsání veřejné zakázky na stavbu věznice bude nová věznice postavena a provozována v rámci partnerství soukromého a veřejného sektoru (PPP). Jedná se o pilotní projekt, který má ukázat možnosti uplatnění PPP v České republice. V literatuře se objevila poznámka, že soukromé subjekty poskytující prostřednictvím PPP finanční prostředky na zajištění potřebné veřejné infrastruktury nebo služeb slouží vládám v podstatě jako tzv. mega-kreditní karta.157 Ve skutečnosti tedy PPP neznamená další reálné investiční zdroje, ale pouze způsob, kterým stát může poskytovaní veřejných služeb zajistit dílčími platbami soukromému subjektu, který namísto státu nese veškeré okamžité investiční výdaje. Pokud stát navíc dodrží pravidla stanovená Eurostatem, nebudou náklady vynaložené na PPP projekt počítány do limitů tzv. Maastrichtských kritérií. PPP metoda je tedy pro veřejný subjekt výhodná hned nadvakrát. Z obecných kapitol o charakteristice PPP vyplývá, že tento způsob obstarání veřejné služby je oproti klasickým veřejným zakázkám pro veřejný subjekt náročnější - je nezbytné...
Reforma Společné zemědělské politiky EU a jednání o zemědělské politice v rámci Světové obchodní organizace
Drbohlavová, Marta ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Látal, Jan (oponent)
Společná zemědělská politika (Common Agricultural Policy, CAP) má v Evropské unii (EU) jedinečné postavení. Je tomu tak z mnoha důvodů. Patří mezi první společné politiky, jež byly rozvíjeny od počátku integračního procesu. CAP tak náleží přední místo mezi příklady nejpokročilejší harmonizace a unijní regulace. Drží také primát v objemu finančních prostředků, jež jsou na její "provoz" vyčleněny ze společného rozpočtu EU. Žádná jiná politika nespotřebovala tolik jako CAP. V souvislosti s tím je ale zarážející, že CAP představuje pouze 2 % HDP EU 12a absorbuje 4,3 % pracovní síly.1 Dotace spojené s produkcí a ochrana trhu byly příčinou přebytků, nezanedbatelných poškození životního prostředí a malé konkurenceschopnosti na světovém trhu. Přičteme-li k tomu ještě výtky Světové obchodní organizace (World Trade Organization, WTO), že vývozní dotace narušují prostředí na světovém trhu, nutnost reagovat na rozšíření EU o země středovýchodní Evropy a požadavky na větší ochranu životního prostředí, dostáváme výčet zdůvodňující snahu o reformu CAP. Historie ale jasně prokázala, že reforma CAP není vůbec jednoduchou záležitostí. V minulosti se jednalo spíše o dílčí kroky přinášející jen částečné výsledky. Teprve reforma navržená Komisí v Agendě 2000 může být pokládána za hlubší zásah do struktury CAP. Další vývoj...

Viz též: podobná jména autorů
1 DRBOHLAVOVÁ, Magdaléna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.