|
|
Využití průtokové cytometrie při studiu mužské neplodnosti
Kutová, Radka ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Drahošová, Marcela (oponent)
Úvod: Neplodnost párů je v současné době velkým problémem, přičemž na poruchách plodnosti se podílí muž i žena stejnou měrou. Je důležité, aby příčina byla odhalena co nejdříve. Mezi diagnostické možnosti odhalení mužské neplodnosti patří stanovení spermiogramu pomocí průtokové cytometrie a mikroskopického vyšetření spermatu. Cíl: Cílem naší práce je vypracovat přehled možných příčin mužské neplodnosti a souhrn možných vyšetření spermatu průtokovou cytometrií. Dále vyhodnotit data spermiogramů změřená průtokovou cytometrií, získaných od mužů v průběhu let 2008, 2009 a 2010 na Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové, a najít mezi těmito parametry spermií vzájemné závislosti. Dále se práce zabývá optimalizací metodiky vyšetření spermatu průtokovou cytometrií. Metodika: Stanovení parametrů spermií (počet spermií a leukocytů, vitalita spermií, stav jejich akrozomu a přítomnost intra-akrozomálního proteinu) bylo provedeno průtokovým cytometrem Cytomics FC 500 s analyzačním softwarem CXP. Použitá metoda vychází z testu SpermFlow od firmy Exbio. Vzorky ejakulátu byly získány od 163 mužů. Výsledky: Statistická analýza jednotlivých dat našeho souboru ukázala, že muži s nízkým počtem spermií v ejakulátu mají větší podíl spermií s narušeným akrozomem. Skupina mužů s...
|
|
| |
|
| |
|
|
Diagnostika syfilis
Branská, Lenka ; Paterová, Pavla (vedoucí práce) ; Drahošová, Marcela (oponent)
Souhrn Autor: Lenka Branská Název: Diagnostika syfilis Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant, kombinovaná forma Cíl práce: Bakalářská práce je psána formou literární rešerše. Hlavním cílem je shrnutí poznatků o diagnostice syfilis jejíž původcem je patogenní bakterie rodu Treaponema Treponema pallidum subsp. pallidum . Hlavní poznatky: Patogenní bakterie Treponema pallidum subsp. pallium (T. p. pallium) je původcem syfilis, sexuálně přenosného onemocnění, které postihuje každý rok více než 12 milionů lidí po celém světě, ale je dobře léčitelná antibiotiky na bázi penicilínu. Neléčená syfilis je progresivní onemocnění s primárním sekundárním, latentním a terciárním stadiem, infekce může přetrvávat po celý život pacienta. Diagnostika syfilis je založena především na nepřímé diagnostice, kterou lze rozdělit dle povahy použitého antigenu na netreponemové (nespecifické) a reakce treponemové (specifické). Netreponemové testy detekují nespecifické protilátky případně kardiolipin, což je fosfolipid tvořící součást buněčných membrán. Nespecifické protilátky po účinné léčbě během několika týdnů až měsíců vymizí, ale specifické IgG zůstávají detekovatelné dlouhodobě. Mezi tyto reakce můžeme zahrnout VDRL (Veneral Diseases Research...
|
|
|
Detekce infekce Helicobacter pylori
Štrofová, Simona ; Voxová, Barbora (vedoucí práce) ; Drahošová, Marcela (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Bc. Simona Štrofová Školitel: PharmDr. Barbora Voxová Název diplomové práce: Detekce infekce Helicobacter pylori Abstrakt Problematika infekce Helicobacter pylori (HP) je vrcholně aktuální gastroenterologické téma, které doznává rychlých změn díky velkému množství nových poznatků. HP je spirálovitá bakterie kolonizující lidský žaludek a duodenum. Bakterie je adaptovaná na kyselé prostředí žaludku. Od svého prvního popisu v roce 1984 Marhallem a Warrenem je HP uváděn jako agens působící gastritidu, peptické vředy a rakovinu žaludku. Někteří autoři zjistili vedle jeho prokázané role v gastroduodenálních chorobách i souvislost mezi HP a extraintestinálními onemocněními zahrnující kardiovaskulární, kožní, hematologický a imunologický systém. K průkazu infekce HP lze použít několik metod. Podle potřeby provedení endoskopického vyšetření se dělí na metody invazivní a neinvazivní. Mezi invazivní metody se řadí histologické vyšetření, rychlý ureázový test, kultivace a některé molekulární techniky. K neinvazivním metodám průkazu infekce patří sérologické vyšetření, dechový test a detekce antigenu HP ve stolici. Posledně jmenovaná metoda je jednoduchá, levnější a téměř stejně přesná jako dechový test. Ve své diplomové...
|
|
|
Kardiochirurgické intervence - model zánětové odpovědi
Hovorková, Romana ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Drahošová, Marcela (oponent)
Východisko. Kardiochirurgická operace vyvolává u pacientů zánětovou odpověď. Spouští se kaskáda reakcí, které se účastní na jedné straně prozánětové faktory a na straně druhé látky bránící rozvoji zánětu. Práce je zaměřena na sledování markerů zánětu v průběhu kardiochirurgické operace. Metody. Porovnali jsme sérové hladiny sTNFR-60, sTNFR-80, IL-6 a sIL-6R u nemocných podstupujících bypassovou operaci s mimotělním oběhem (n=22 osob), nebo operovaných na bijícím srdci (n=22 osob), nebo operovaných z minithorakotomie s použitím mimotělního oběhu (tzv. "mini on pump") (n=22 osob). Vzorky krve byly odebrány před operací, v průběhu operace první, druhý a pátý pooperační den. Hladiny zmiňovaných cytokinů a solubilních receptorů byly vyšetřeny pomocí komerčních ELISA souprav firmy Bender MedSystems (Rakousko). Výsledky. Hladina sTNFR-60 byla u pacientů operovaných na bijícím srdci významně zvýšena již po operaci, vrchol byl zaznamenán druhý pooperační den. Stejná bilance byla u pacientů operovaných z minithorakotomie s použitím mimotělního oběhu. U pacientů operovaných s použitím mimotělního oběhu byl zaznamenán významný rozdíl již po odpojení od mimotělního oběhu a hodnoty kulminovaly po operaci. Koncentrace sTNFR-80 u operovaných na bijícím srdci významně stoupla první den po operaci, nejvyšších hodnot...
|
|
|
Diagnostika alergií zprostředkovaných imunoglobulinem E
Drahošová, Vlasta ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Drahošová, Marcela (oponent)
V této bakalářské práci jsme se snažili uchopit téma Diagnostika alergií zprostředkovaných imunoglobulinem E. Záměrem bylo stručně a jasně popsat alergii od začátku až do konce. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části popisujeme vznik alergie od molekul až ke klinickým projevům. Hlavně se zde ale zabýváme diagnostickými testy, které by nám měly přiblížit, jak se taková alergie vůbec zjišťuje. Vzhledem k tomu, že je tato část velmi obsáhlá, vybrali jsme jen ty nejdůležitější a nejpoužívanější testy. Jen velmi krátce jsme se zmínili o terapii. Pro snadnější orientaci jsme používali obrázky a schémata. V části praktické jsme zpracovali výsledky vyšetření celkového a specifického IgE za celý rok 2010 ze spádové oblasti Nemocnice Havlíčkův Brod. Hlavním cílem této části bylo zjistit nějaké údaje o vývoji alergií v našem okolí. Doufali jsme, že bychom mohli najít zajímavé výsledky a to se nám v některých případech povedlo, v jiných se jen potvrdily staré známé pravdy.
|
|
|
Stanovení autoprotilátek u žen s poruchou plodnosti
Kopřivová, Helena ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Drahošová, Marcela (oponent)
Autor: Helena Kopřivová Název: Stanovení autoprotilátek u žen s poruchou plodnosti Studijní obor: Zdravotní laborant, kombinovaná forma Cíl práce: V bakalářské práci jsem se pokusila shrnout dosavadní poznatky o souvislosti mezi přítomností autoimunitních chorob, respektive autoprotilátek a infertilitou, popř. sterilitou. Tyto poznatky jsem porovnávala s výskytem autoprotilátek a souvislostí jejich výskytu ve skupině 150 žen, odeslaných k podrobnějšímu vyšetření reprodukčním imunologem. Hlavní poznatky: Neplodnost trápí přibližně 10 % světové populace. U většiny těchto žen je příčina neplodnosti odhalena. U přibližně 10 % žen je infertilita začleněna do kolonky "z neznámých příčin". U této skupiny žen je nutné vyloučit imunologický problém, který brání otěhotnění nebo vede k opakovaným potratům. V naší skupině se jednalo o 150 pacientek. U 46 % pacientek byla diagnostikovaná některá z palety autoimunitních chorob ještě před návštěvou centra asistované reprodukce. V jejich případě byla včasná a řádná diagnostika autoimunity podmínkou další léčby technikami asistované reprodukce. Velmi signifikantní byla přítomnost pozitivního antinukleárního faktoru. Pozitivní protilátky proti tkáňové transglutamináze související s celiakální sprue byly potvrzeny až u 18 % žen, které opakovaně potrácely. Jasně...
|
|
|
Nové biomarkery v diagnostice a monitorování imunopatologického zánětu u pacientů s psoriázou
Volencová, Soňa ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Drahošová, Marcela (oponent)
Psoriáza je jedna z nejčastějších kožních onemocnění, postihuje 2-3% populace. Diagnóza se opírá o typický obraz, anamnézu a histopatologické vyšetření. Závažnost choroby se hodnotí na základě rozsahu kožních projevů, lokalizace a průběhu. Je pro ni typický výskyt polokruhových červených papulí, které jsou kryty stříbřitými drolícími se šupinkami. Klíčovou roli v imunopatogenezi hrají T-lymfocyty. Nacházíme převahu Th1 lymfocytů. Genetické vlivy jsou predispozičními faktory pro rozvoj onemocnění. Největší vazbu má choroba na lokus, který se nachází v oblasti kódující HLA molekuly. Léčba psoriázy je celoživotní, nejvíce se používá lokální terapie, dále fototerapie, celková terapie. Díky metodám molekulární genetiky je dnes možné využít i léčbu biologiky. Metodou ELISA jsme stanovovali koncentrace sCD28, sCD30, endoglinu, MCP-1, Apo-1/fas a Fas ligandu na souboru 38 pacientů s psoriázou. Na základě výsledků jsme hodnotili význam těchto parametrů pro diagnózu a monitoring onemocnění. Zjistili jsme, že markery Apo-1/fas a sCD28 jsou vhodné pro určení diagnózy, zatímco Fas ligand, sCD30 a endoglin se mohou použít pro sledování průběhu onemocnění a hodnocení úspěšnosti léčby
|
|
| |
host ::
RSS.