|
|
Případ začínajícího učitele na Kavkaze
Šimáková Dosoudilová, Anna ; MALANÍKOVÁ, Hana (vedoucí práce) ; CHRZ, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Případ začínajícího učitele na Kavkaze: autorský přístup ve školském systému je pokusem o ztvárnění a zreflektování zkušenosti učitelských začátků. Případová studie vychází z půlročního působení autorky na mezinárodní škole ve Tbilisi v Gruzii a je vedena snahou „poučit se z krizového vývoje“ a získat potřebný vhled jak do vlastní pedagogické činnosti, tak do možností, jak pracovat uvnitř omezujícího školského systému tvořivě a osobitě.
V první části se experimentálně zachází s narativní biografií - „románově“ je líčen první půlrok v práci učitelky, přičemž se využívá autentických deníkových zápisů a úvah, e-mailů a stylizovaných literárních deníkových záznamů z tohoto období.
Druhá část vyprávěnou zkušenost reflektuje a rozebírá s pomocí odborné literatury a nachází témata, která i vzhledem k budoucí zamýšlené pedagogické praxi autorky potřebují být hlouběji propátrána (nenásilná komunikace, důslednost, svoboda a řád ve vyučování a vztazích, potřeba zůstat jako učitelka přítomná, zapojená). Autorka pro sebe nalézá k těmto tématům zdroje, které mohou sloužit jako inspirace pro její další výchovnou a učitelskou činnost (metoda nenásilné komunikace, unschooling, dialogické jednání), propojuje impulsy a doporučení z těchto inspiračních zdrojů s příklady ze školní praxe a vytváří si na základě toho vlastní příručku pro další pedagogické (a rodičovské) působení.
Na závěr je celý příběh nahlédnut optikou narativní analýzy, která odkrývá prvky shodné s žánrem Bildungsromanu a zjišťuje, že se v podaném vyprávění jedná o příběh hledání. Hledání smyslu konání, hledání sebe, své dospělé podoby, svého místa ve společnosti. Hledání vztahu ke školským institucím a k žákům v nich. V tomto posledním bodě dochází diplomová práce k potřebě vytvoření vzdělávacího systému, který by nebyl hierarchický, ale představoval by spíše společenství rovných, ve kterém se vztahy budují nikoliv na principu moci a síly, příkazů a zákazů, ale na podkladu široce rozvinuté empatie.
|
|
|
Kánon zelené literatury? Co, jak a proč čtou "pestří a zelení".
Dosoudilová, Anna ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
(česky) Diplomová práce vychází z dotazníkového šetření provedeného na vzorku 136 takzvaných "pestrých a zelených" respondentů. Pojem pestří a zelení je převzat od environmentální socioložky, profesorky Hany Librové a označuje jednotlivce, kteří žijí přírodě blízkým způsobem a jejichž společným znakem je ekologicky příznivá skromnost. Dotazníkové šetření mělo za cíl zjistit, zda tyto lidi v jejich způsobu života ovlivnily knihy, nebo jaké knihy artikulují jejich pohled na svět - se kterými knihami souzní. Opakující se tituly tvoří "kánon vlivné zelené literatury", který diplomová práce dále rozebírá. Zaměřuje se nejprve na kánon jakožto celek, poté se soustředí na ekokritickou analýzu třech nejčastěji uváděných knih. V kánonu jako celku je zjištěno minimum děl z oblasti hlubinné ekologie nebo nature writing litetarury, taktéž pouze okrajově se vyskytuje žánr sci-fi či utopie. Naopak výrazně častěji oproti očekáváním byly jmenovány tituly blízké hnutí New Age. Silně zastoupena byla popkulturní duchovní literatura, celému kánonu pak dominovaly knihy s indiánskou tematikou, především ty dětské dobrodružné, a ekofilozofické tituly renomovaných sociologů a filozofů. Za spojovník mezi různorodými knihami kánonu jsou v práci považovány funkce, jež knihy plní pro své čtenáře. V textu jsou vymezeny a dále...
|
|
|
Expresionistický obraz světa v díle Bohuslava Reynka
Dosoudilová, Anna ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Cílem práce je rekonstruovat obraz světa, tak jak je prezentován Reynkovým raným dílem, a sledovat na tomto obrazu, zda a jakým způsobem je ovlivněn expresionismem. Práce je založena na motivické a tematické analýze sbírek, u kterých se obvykle spřízněnost s expresionismem uvádí. Jedná se o sbírky Rybí šupiny, Had na sněhu, Rty a zuby. Pozornost je přitom upřena na motivy, které tuto spřízněnost dokazují. Vyzdvižena je proto exponovanost subjektu, motivy rozkladu a zániku světa, apokalyptické vize, pocit zmaru a viny, snaha o pronikání pod povrch, k jádru skutečnosti. Z dalších dominantních motivů je věnován prostor motivům hříchu a smrti. Závěrečná kapitola se pak zaměřuje na výtvarnou stránku analyzovaných sbírek. Pozornost je upřena jednak na funkci barev, které ve své emancipovanosti mohou plnit úlohu motivu, a jednak na vytváření ornamentů, které poukazují na vliv stylu, který expresionismu předcházel, na secesi.
|
host ::
RSS.