|
|
Posthumanistické tendence v performance art : interakce těla a kódu
Dolejšová, Markéta ; Kera, Denisa (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá reflexí posthumanistických tendencí optikou umělecké oblasti performance art. V první části textu jsou čtenáři nabídnuta východiska a souvislosti vzniku posthumanismu, jakožto myšlenkového směru zaměřeného na postupné sbližování člověka a technologie, v druhé části jsou pak tato východiska ilustrována na práci řady performerů. Posthumanismus je pojímán jako oblast na pomezí tvrdých vědeckých dat a fikce: Čerpajíc z matematického modelu komunikace, stejně tak jako z odkazu kyberpunkové dystopie, nabízí vizi přechodu od humanistického pojetí člověka v takzvaného posthumanistického postčlověka. Ten je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Jeho existence se vymyká dualistickým kategorizacím, má procesuální charakter a postrádá pevné esenciální zakotvení. Je atraktivním námětem science fiction příběhů a sexy postmoderním sloganem, stejně jako symbolem překročení reálných predestinujících kategorií, jakými jsou rasa, gender nebo sociální status. Postčlověk je však především metaforou, kterou si osvojuje množství různých narativů, zaměřených na možné aspekty technologicky rozšířeného života: Od seriózních vědeckých vyprávění, přes vědeckofantastickou fikci, až po jeho apropriaci světem umění....
|
|
|
Kvalita života u seniorů hospitalizovaných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.
DOLEJŠOVÁ, Markéta
Základní teoretická východiska Dle demografického vývoje se prodlužuje střední i maximální délka života. Celosvětová populace tak stále větší část dospělého života prožívá ve stáří. Tento jev je nezvratný a proto přináší zásadní změny do celosvětové péče o seniory, a je proto třeba všímat si kvality péče o ně. Senioři jsou nezastupitelnou a stále větší částí populace, tvoří různorodou skupinu s individuálními potřebami, prioritami a přáními ve zdraví i nemoci. Právě polymorbidita seniorských pacientů je mnohdy důvodem pro dlouhodobou hospitalizaci. Pro tyto účely jsou v dnešní době stále více budovaná lůžka v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN). Ty jsou podle zákona definovány jako odborné léčebné ústavy, a je v nich poskytována péče pacientům, jejichž zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit, a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje. Kvalita života seniorů a kvalita péče v těchto zařízeních jsou tak hlavním ukazatelem současného stavu dlouhodobé péče. Cíle práce: 1) Zjistit, jaká je kvalita života u seniorů hospitalizovaných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Výzkumné otázky: 1) Jak hospitalizace seniorů v léčebnách pro dlouhodobě nemocné ovlivňuje jejich subjektivně vnímanou kvalitu života? 2) V jakých oblastech pociťují senioři hospitalizovaní v léčebně pro dlouhodobě nemocné rozdíl kvality života mezi léčebnou a domácím prostředím? 3) Jak jsou senioři v léčebnách pro dlouhodobě nemocné spokojeni s kvalitou péče? 4) V jakých oblastech by všeobecná sestra měla zlepšit poskytovanou péči, v rámci zvýšení kvality života seniorů v léčebnách dlouhodobě nemocných? Použité metody: Pro empirickou část diplomové práce byla využita metoda kvalitativní analýzy sebraných dat. Dané výzkumné šetření bylo uskutečněno formou polostrukturovaného hloubkového rozhovoru s klienty-seniory hospitalizovanými v léčebnách dlouhodobě nemocných. Návod rozhovoru byl vytvořen na základě modelu kvality života QOL Research Unit univerzity v Torontu. Je rozdělen do tří kategorií- existence, sounáležitost a adaptabilita. Přepisy rozhovorů jsou přílohou práce na CD. Výsledky výzkumu jsou pro názornost vytvořeny v myšlenkových mapách programu XMind. Součásti práce jsou i komentáře jednotlivých map s doslovnými vybranými citacemi respondentů. Výsledky: Z analýzy získaných informací prostřednictvím hloubkového rozhovoru vyplývají faktory, které se vyznačují značnou mírou subjektivity a logickou úrovní individuality. Výsledky zaměřené na zkoumání dimenzí kvality života u seniorů, se víceméně shodují se základním dělením dle odborné literatury. Přinášejí však hlubší pohled na ně, a vnáší do těchto dimenzí subjektivní názory, přání a hodnocení očima seniora, který se ocitl v neznámém prostředí LDN. Velkou měrou se zde prokázal pozitivní vliv všeobecných sester na pacienty, který často ovlivňuje spokojenost seniorů ve zdravotnickém zařízení. Oblast komunikačních dovedností zdravotníků byla ale často zmiňovaná jako chybějící či spíše nedostatečná. Za opomíjené se ukázaly být také oblasti volného času seniorů, adaptace seniorů na režim LDN a společenské izolace. Závěr: Dlouhodobá péče se díky demografickému vývoji stává nejrychleji se rozvíjejícím druhem péče. Důraz na kvalitu života hospitalizovaných seniorů, jako jejích největších spotřebitelů, proto má být samozřejmostí pro každé zdravotnické či sociální zařízení. Přínosem diplomové práce je podrobné zmapování problematiky kvality života v zařízeních LDN, upozornění na nedostatky péče či opomíjené oblasti kvality života.
|
|
|
Zdravotnická technika v práci sestry na standardním oddělení
DOLEJŠOVÁ, Markéta
Digitální zdravotnická technika se postupem času stává každodenním pomocníkem sestry při poskytování komplexní, vysoce odborné ošetřovatelské péče. Rozvoj moderních technologií přináší do medicíny i ošetřovatelství stále nové elektronické přístroje, které by měly práci sestře co nejvíce zefektivnit a přinést tak více času na uspokojování specifických potřeb pacienta. Široké spektrum využití zdravotnické techniky nalézá stále větší uplatnění mezi sestrami. Znalost druhů i manipulace s jednotlivou zdravotnickou technikou, by tudíž měly být samozřejmostí u každé sestry, která chce pacientovi poskytnout tu nejkvalitnější péči. Jako cíle naší bakalářské práce jsme si určili zjistit, jaké druhy techniky sestra využívá, zda využívá jejich základních funkcí, jestli je v manipulaci s technikou školena a zda má potřebnou techniku dostupnou. Na základě zvolených cílů byly stanoveny hypotézy: Sestry využívají základní funkce zdravotnické techniky, kterou mají k dispozici, Sestry na standardních odděleních mají k dispozici potřebnou zdravotnickou techniku, Sestry jsou pravidelně školeny v manipulaci se zdravotnickou technikou. Pro bakalářskou práci jsme vymezili 9 nejpoužívanějších druhů zdravotnické techniky, která je na standardních odděleních českých nemocnic využívána. V teoretické části této práce jsou obsaženy legislativní požadavky kladené na výrobce, zdravotnické zařízení či samotnou sestru, spojené se zdravotnickou technikou. Je zde zahrnuta i stručná historie každého přístroje. Největší část je věnována jednotlivým druhům zdravotnické techniky, jejich manipulací, složením, funkcemi a využitím v práci sester. Praktická část práce byla zhotovena metodou kvantitativního výzkumu formou dotazníku, který obsahoval 51 otázek a byl rozdán mezi sestry standardních oddělení dvou nemocnic.
|
host ::
RSS.