|
|
Využití technik rozptylu světla ke studiu strukturních a konformačních změn při interakci biopolymerů
Dobiášová, Andrea ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá využitím metod rozptylu světla při studiu strukturních a konformačních změn při interakci biopolymerů. Tato práce byla zaměřena na kyselinu hyaluronovou o dvou molekulových hmotnostech 250 – 450 kDa a 1500 – 1750 kDa, dále na alginát sodný a dextran hydrochlorid (DEAE). Jako interagující látky byly využity NaCl, CaCl2 a protein BSA. V experimentální části byly využity jednoduché fyzikálně-chemické metody jako je UV-VIS spektrometrie, měření dynamického a elektroforetického rozptylu světla. Jako hlavní metoda byla použita velikostně vylučovací chromatografie s detektorem rozptylu světla a viskozimetrickým detektorem. Jako hlavní kritéria studia byla molekulová hmotnost, gyrační a hydrodynamický průměr, zeta potenciál a koeficienty konformačního a Mark-Howinkova diagramu. Bylo zjištěno, že interakce probíhají mezi záporně nabitými polyelektrolyty a aditivy. Aditivum NaCl prakticky neinteragovalo se žádným polysacharidem, pouze zvyšovalo iontovou sílu. Kladně nabitý dextran interagoval pouze s proteinem BSA, i přes to, že mají stejný náboj.
|
|
|
Strukturní a transportní vlastnosti semi-IPN hydrogelů na bázi polyvinylalkoholu
Dobiášová, Andrea ; Smilek, Jiří (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá strukturními a transportními vlastnostmi PVA filmů modifikovaných metodou semi-IPN pomocí vhodných polyelektrolytů a plastifikátorů. Prvním důležitým krokem byla optimalizace přípravy PVA filmů, kdy byla stanovena na dobu zahřívání disperze 1 hodinu při teplotě 90 °C. Sušení bylo určeno na 50 °C po dobu 24 hodin. Vybraná molekulová hmotnost PVA byla 85–124 kDa s koncentrací 10 hm.% PVA. Pro přípravu semi-IPN tenkých filmů na bázi PVA byly vybrány polyelektrolyty (polyglutamová kyselina a DEAE-dextran hydrochlorid) a plastifikátory (glycerol). Charakterizací strukturních vlastností pomocí FTIR, TGA, SEM a specifického povrchu byla provedena základní charakterizace připravených materiálů. Modifikované PVA filmy se lišily v obsahu jednotlivých funkčních skupin. Povrch připravených filmů si zachovával hladkost bez výrazné členitosti. Transportní vlastnosti byly charakterizovány metodou horizontálních difúzních cel s methylenovou modří jako použitou sondou, kdy byl určen difúzní koeficient methylenové modři přes jednotlivé PVA filmy. Bylo zjištěno, že nejrychleji prochází sonda skrze PVA film bez příměsí. Následně difúze skrze PVA/DEAE-dextran film probíhá nejdelší dobu z důvodu stejného náboje se sondou. PVA/PGA film reaguje s methylenovou modří za vzniku komplexu. Přídavek plastifikátoru ovlivnil difúzi nepatrným poklesem schopnosti difundovat, ale manipulace s těmito PVA filmy byla snazší.
|
|
|
Strukturní a transportní vlastnosti semi-IPN hydrogelů na bázi polyvinylalkoholu
Dobiášová, Andrea ; Smilek, Jiří (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá strukturními a transportními vlastnostmi PVA filmů modifikovaných metodou semi-IPN pomocí vhodných polyelektrolytů a plastifikátorů. Prvním důležitým krokem byla optimalizace přípravy PVA filmů, kdy byla stanovena na dobu zahřívání disperze 1 hodinu při teplotě 90 °C. Sušení bylo určeno na 50 °C po dobu 24 hodin. Vybraná molekulová hmotnost PVA byla 85–124 kDa s koncentrací 10 hm.% PVA. Pro přípravu semi-IPN tenkých filmů na bázi PVA byly vybrány polyelektrolyty (polyglutamová kyselina a DEAE-dextran hydrochlorid) a plastifikátory (glycerol). Charakterizací strukturních vlastností pomocí FTIR, TGA, SEM a specifického povrchu byla provedena základní charakterizace připravených materiálů. Modifikované PVA filmy se lišily v obsahu jednotlivých funkčních skupin. Povrch připravených filmů si zachovával hladkost bez výrazné členitosti. Transportní vlastnosti byly charakterizovány metodou horizontálních difúzních cel s methylenovou modří jako použitou sondou, kdy byl určen difúzní koeficient methylenové modři přes jednotlivé PVA filmy. Bylo zjištěno, že nejrychleji prochází sonda skrze PVA film bez příměsí. Následně difúze skrze PVA/DEAE-dextran film probíhá nejdelší dobu z důvodu stejného náboje se sondou. PVA/PGA film reaguje s methylenovou modří za vzniku komplexu. Přídavek plastifikátoru ovlivnil difúzi nepatrným poklesem schopnosti difundovat, ale manipulace s těmito PVA filmy byla snazší.
|
|
|
Využití technik rozptylu světla ke studiu strukturních a konformačních změn při interakci biopolymerů
Dobiášová, Andrea ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá využitím metod rozptylu světla při studiu strukturních a konformačních změn při interakci biopolymerů. Tato práce byla zaměřena na kyselinu hyaluronovou o dvou molekulových hmotnostech 250 – 450 kDa a 1500 – 1750 kDa, dále na alginát sodný a dextran hydrochlorid (DEAE). Jako interagující látky byly využity NaCl, CaCl2 a protein BSA. V experimentální části byly využity jednoduché fyzikálně-chemické metody jako je UV-VIS spektrometrie, měření dynamického a elektroforetického rozptylu světla. Jako hlavní metoda byla použita velikostně vylučovací chromatografie s detektorem rozptylu světla a viskozimetrickým detektorem. Jako hlavní kritéria studia byla molekulová hmotnost, gyrační a hydrodynamický průměr, zeta potenciál a koeficienty konformačního a Mark-Howinkova diagramu. Bylo zjištěno, že interakce probíhají mezi záporně nabitými polyelektrolyty a aditivy. Aditivum NaCl prakticky neinteragovalo se žádným polysacharidem, pouze zvyšovalo iontovou sílu. Kladně nabitý dextran interagoval pouze s proteinem BSA, i přes to, že mají stejný náboj.
|
host ::
RSS.