|
|
Scientia de anima podle komentáře spisu O duši Jenka Václavova z Prahy (†1375): filosofická studie a semikritická edice
Radechovský, Adam ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Visi, Tamás (oponent) ; Dekarli, Martin (oponent)
ředmět dizertační práce tvoří výzkum oblasti středověkých dějin filosofického myšlení Univerzity Karlovy před rokem 1400. Výzkum se zabývá dějinami přírodní filosofie, konkrétně středověké psychologie, neboli Práce je založena bohemikální rukopisné komentářové tradice k spisu O duši ( Primární pozornost je věnovaná výkladu pražského mistra Jenka Václavova z . Cílem práce je vyhodnit Jenkův výklad z dějinně filosofického hlediska a zařadit do širšího kontextu peripatetické filosofie a středověké latinské komentářové tradice k . Práce nabízí kritické vyhodnocení tezí předchozího bádání o dokrinální orientaci pražského mistra Je zároveň hlubší metodologické poznatky jeho díla jako univerzitní příručky. Až na dílčí sondy Jenkův výklad nebyl doposud edičně zpřístupněn. Součástí práce je semikritická edice přepisem výkladu, která pokrývá dílčí první, druhé i třetí knihy spisu O duši
|
|
|
Aristotelés o snech
Dekarli, Martin ; Špinka, Štěpán (oponent) ; Thein, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o Aristotelově pojetí snů v Parva Naturalia. V úvodní části jsme se pokusili velmi stručným způsobem nastínit jistý diskurs či tradici o snu, v jejímž rámci Aristotelés formuluje své vlastní pojetí snů. Sny člověku nesesílají bohové, ale jsou něco daimonského. Jsou to představy, které vznikají během spánku. Způsobují je smyslové vjemy a pohyby, jež se během spánku navracejí co centra společného smyslu, kde jsou vyvolávány představivostí. Rovněž jsme vznesli hlavní tezi naší práce, smyslové vnímání se děje pohybem, změnou ve smyslových ústrojích. V prvním oddíle jsme podali rámcovou analýzu Aristotelovy psychologie. Představili jsme definici duše a jej í mohutnosti. Zvláště jsme se zaměřili na deskripci smyslového vnímání, společného smyslu, představivosti, intelektu, poznání a myšlení. V druhém oddíle jsme podrobným Zpllsobem pojednali o Aristotelově pojetí spánku a bdění, o snech, o věštění ze snů, o výkladu ze sniL Spánek a bdění jsou k sobě opačné stavy společného smyslu. Během spánku dochází k vyživování (díky srdci, krvi, pneumatu). Věštění ze snů se provádTie srlovýcEpredstav.Sny sev:0 .ládají ríá·zaldadě podoblY6SfiInezisnovými představami a smyslovými vjemy. V závěru jsme shrnuli naše námitky proti interpretaci, vůči které jsme se vymezili v úvodním oddílu.
|
host ::
RSS.