Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ekotoxicita vybraných musk sloučenin
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Prostředky každodenní potřeby, kterými jsou zejména kosmetické přípravky a prostředky osobní péče, mohou značnou měrou ovlivňovat životní prostředí. V poslední době jsou z hlediska ochrany životního prostředí často zmiňovány organické sloučeniny, které tvoří vonnou složku těchto prostředků - tzv. musk sloučeniny. Tato diplomová práce je zaměřena na zjištění a posouzení ekotoxicity nejnovějších zástupců této skupiny, kterými jsou lineární (alicyklické) musk sloučeniny. Z nich byly testovány následující vonné komponenty: lilial, linalool, arocet a arofloron. Jelikož převážná část jejich reziduí vstupuje do akvatického ekosystému, byly pro testy ekotoxicity vybrány vodní organismy: sladkovodní korýši Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus a vodní rostlina Lemna minor. Byla hodnocena individuální ekotoxicita jednotlivých látek a dále toxicita binární směsi arofloronu a linaloolu, a to na organismech Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus. Na základě výsledků testů byly vypočteny hodnoty ekotoxicity LC50, EC50 a IC50 pro testované látky a byla porovnána jejich ekotoxicita. Nejvyšší ekotoxicitu vykazoval lilial. Hodnota 24h EC50 pro organismus Daphnia magna byla 2,13 mg/l a hodnota 24h LC50 pro organismus Thamnocephalus platyurus byla 10,86 mg/l.
Ekotoxicita látek s hormonálním účinkem
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá osudem a ekotoxicitou vybraných látek s hormonálním účinkem v životním prostředí. Jsou to nejen látky ze skupiny steroidních hormonů, které jsou pro tento účinek vyráběny, ale také mnoho xenobiotik, které tento účinek vykazují. Jedná se o látky, které různými mechanismy narušují endokrinní systém. Mohou způsobovat feminizaci, maskulinizaci, narušení reprodukce aj. Z hlediska chemické struktury patří do skupiny ftalátů, polychlorovaných bifenylů, pesticidů, těžkých kovů a dalších. Byl hodnocen dopad těchto látek především na vodní ekosystém, který se ve většině případů stává jejich konečným rezervoárem.
Ekotoxicita vybraných musk sloučenin
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Prostředky každodenní potřeby, kterými jsou zejména kosmetické přípravky a prostředky osobní péče, mohou značnou měrou ovlivňovat životní prostředí. V poslední době jsou z hlediska ochrany životního prostředí často zmiňovány organické sloučeniny, které tvoří vonnou složku těchto prostředků - tzv. musk sloučeniny. Tato diplomová práce je zaměřena na zjištění a posouzení ekotoxicity nejnovějších zástupců této skupiny, kterými jsou lineární (alicyklické) musk sloučeniny. Z nich byly testovány následující vonné komponenty: lilial, linalool, arocet a arofloron. Jelikož převážná část jejich reziduí vstupuje do akvatického ekosystému, byly pro testy ekotoxicity vybrány vodní organismy: sladkovodní korýši Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus a vodní rostlina Lemna minor. Byla hodnocena individuální ekotoxicita jednotlivých látek a dále toxicita binární směsi arofloronu a linaloolu, a to na organismech Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus. Na základě výsledků testů byly vypočteny hodnoty ekotoxicity LC50, EC50 a IC50 pro testované látky a byla porovnána jejich ekotoxicita. Nejvyšší ekotoxicitu vykazoval lilial. Hodnota 24h EC50 pro organismus Daphnia magna byla 2,13 mg/l a hodnota 24h LC50 pro organismus Thamnocephalus platyurus byla 10,86 mg/l.
Ekotoxicita látek s hormonálním účinkem
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá osudem a ekotoxicitou vybraných látek s hormonálním účinkem v životním prostředí. Jsou to nejen látky ze skupiny steroidních hormonů, které jsou pro tento účinek vyráběny, ale také mnoho xenobiotik, které tento účinek vykazují. Jedná se o látky, které různými mechanismy narušují endokrinní systém. Mohou způsobovat feminizaci, maskulinizaci, narušení reprodukce aj. Z hlediska chemické struktury patří do skupiny ftalátů, polychlorovaných bifenylů, pesticidů, těžkých kovů a dalších. Byl hodnocen dopad těchto látek především na vodní ekosystém, který se ve většině případů stává jejich konečným rezervoárem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.