|
|
Russian Formalism, Czech Structuralism and Their Influence OnContemporary Translation Theory
Cámara Outes, Cristian ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Cuenca Drouhard, Miguel Jose (oponent) ; Martino Alba, Pilar (oponent)
Tato práce se zabývá teoretickými a estetickými koncepcemi ruského formalismu a českého strukturalismu a způsobem, jakým byly aplikovány na konkrétní obor translatologie. V prvním případě jsou funkce překladu zkoumány v historicko-literárních studiích publikovaných Viktorem Šklovským, Jurijem Tynjanovem a Borisem Eikhenbaumem v letech 1914 až 1929. V druhém případě se rozlišuje první období českého strukturalismu, mezi 1928 a 1948, kterým dominovala osobnost Jana Mukařovského, a druhé období českého strukturalismu, charakterizované přínosem Jiřího Levého. V naší analýze pozorujeme, že jak ruský formalismus, tak český strukturalismus si po celou dobu svého teoretického vývoje, i když různými způsoby, zachovávají určité společné teoretické konstanty: systematické, dialektické a dynamické chápání literárních systémů, zájem o kulturní dimenzi překladu, hluboké zohlednění historicitu překladových jevů a přetrvávající přístup k povaze vztahu mezi překladem a psaním. V důsledku toho jsou příspěvky ruského formalismu a českého strukturalismu spojeny s teoretickými trendy, které charakterizují disciplínu dnes. Z tohoto kontrastu se vyvozuje závěr, že ruský formalismus a český strukturalismus nebyly současnými autory dostatečně asimilovány a že jejich fundamentální myšlenky mohou mít i dnes silný a...
|
|
|
Čapkovo drama R.U.R.: recepce, vznik a analýza španělských verzí s přihlédnutím k anglické předloze
Štádlerová, Anna ; Mračková Vavroušová, Petra (vedoucí práce) ; Cuenca Drouhard, Miguel Jose (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat dvě španělské verze Čapkova díla R. U. R. s přihlédnutím k anglické předloze, z níž obě španělské podoby dramatu vycházely. Teoretická část práce se zabývá problematikou nepřímých překladů, dále představuje problematiku metatextů a adaptací pro děti, a nakonec se zaměřuje na téma překladu divadelních her v pojetí Jiřího Levého (1963). Empirická část se věnuje nejdříve krátké analýze R. U. R. s přihlédnutím k vyjádřením, která o svém díle napsal sám autor. Dále se zabývá anglickou verzí R. U. R., jejímž autorem je Paul Selver: objasňuje, jakým způsobem text vznikal, k jakým posunům oproti Čapkovu originálu v něm dochází a jak bylo výsledné dílo přijato. Konečně se tato práce věnuje španělskému překladu Consuely Vázquezové de Parga, která vycházela z anglického Selverova textu, přičemž opět analyzuje posuny oproti Čapkovu původnímu textu na kompoziční a ideovo-estetické rovině i na rovině stylistické. Jako hlavní metodologický nástroj zde posloužila Popovičova (1975, 1983) typologie výrazových změn a posunů v překladu. V neposlední řadě tato práce analyzuje také španělskou adaptaci R. U. R. pro mládežnické divadlo z pera Juana Cervery Borráse. Klíčová slova: R. U. R., Čapek, Španělsko, nepřímé překlady, metatext, adaptace, zprostředkující text, adaptace pro...
|
|
|
The Influence of the Spanish polysystem on Czech-Spanish translation during the second half of the 20th century
Cuenca Drouhard, Miguel José ; Uličný, Miloslav (vedoucí práce) ; Eichl, Radek (oponent) ; Vega, Miguel A. (oponent)
Dizertační práce Miguel José Cuenca Drouhard RESUMÉ Klíčová slova: překlad, česká literatura, 20. století, polysystémová teorie, cenzura, dějiny překladu, Čapek, Válka s mloky Dějiny jako vědecký nástroj přispívají nenahraditelnou měrou k pochopení vývoje člověka, jeho činů a myšlení, neboť lidská bytost je na rozdíl od věcí utvářena svou minulostí. V rámci translatologie jsou dějiny překladu vnímány jako cenný nástroj k pochopení komplexnosti překladatelské práce a jejího významu na poli tvůrčích činností a ve společnosti vůbec. Mezi teoriemi, jež se zabývají lidským konáním a zvláště překladem, se polysystémová teorie vyznačuje deskriptivním a systémovým přístupem vycházejícím z ruského formalismu a pražského strukturalismu. Polysystémová teorie klade důraz na dynamickou a heterogenní povahu systémů v protikladu k povaze statické, homogenní a ahistorické, jež byla mylně přisuzována strukturalistické perspektivě. Překladatelská činnost a její výsledek jsou součástí především polysystému cílové kultury, neboť právě v ní je dovršen překladatelský proces, a to recepcí a finální interpretací originálu, k němuž se v této fázi přidružují předpoklady a hodnoty (tzv. repertoár) cílového polysystému. Ačkoli mezi českým a španělským sociokulturním systémem panují ve zkoumaném období zjevné rozdíly, existují zde i...
|
host ::
RSS.