|
|
Příprava fúzních domén lidských imunoreceptorů pro jejich využití v imunoterapii
Cmunt, Denis ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
Jednou z funkcí imunitního systému je imunitní dohled nad nádorově transformovanými buňkami, tedy schopnost takové buňky odstranit dříve, než se mohou stát škodlivými pro organismus. V případě, že se transformovaným buňkám podaří imunitnímu dohledu uniknout, dochází k rozvoji onkologického onemocnění. Nádorová imunoterapie spočívá v cílené stimulaci imunitního systému v boji proti nádoru. V poslední době se projevuje zájem o využití NK buněk v imunoterapii nádorů. Tyto buňky, patřící k nespecifické imunitě, se podílejí na imunitním dohledu. Při setkání s cílovou buňkou rozhoduje o aktivaci NK buňky integrace signálu z jejích povrchových aktivačních a inhibičních receptorů, které vážou ligandy na povrchu cílové buňky. V případě, že dojde k aktivaci NK buňky, spouští proti cílové buňce cytotoxickou odpověď. Využití NK buněk v imunoterapii zahrnuje mimo jiné testování bispecifických fúzních proteinů, které mohou jednou částí vázat povrchový nádorový antigen a druhou částí NK buněčný aktivační receptor, čímž zprostředkují kontakt obou buněk a vyvolají cytotoxickou odpověď. Tato práce představuje přípravu bispecifických fúzních proteinů sestávajících z aktivačního ligandu MICA (pro receptor NKG2D), nebo B7H6 (pro receptor NKp30) a nanoprotilátky cílící jeden ze tří nádorových antigenů HER2, CD20 a FGFR....
|
|
|
Úloha transportérů draselných iontů v programované buněčné smrti kvasinek
Cmunt, Denis ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Bořek Dohalská, Lucie (oponent)
Úloha transportérů draselných iontů v programované buněčné smrti kvasinek Abstrakt Programovaná buněčná smrt byla původně spojována pouze s ontogenezí živočichů. Později se ukázalo, že hraje důležitou roli také ve fyziologických procesech. Jak nedostatečná programovaná buněčná smrt, tak její zvýšená míra vedou k patologickým projevům. Termín apoptóza, původně synonymně zaměňován za termín programovaná buněčná smrt, představuje jeden z jejích typů. Ostatní typy programované buněčné smrti nejsou zdaleka probádané tak jako apoptóza. Jejich původní dělení bylo založeno na morfologických znacích, nicméně se přistupuje také k rozlišování na základě biochemických znaků. Programovaná buněčná smrt byla nalezena i v rostlinách, kde plní obdobné funkce jako u živočichů, a překvapivě se vyskytuje i u jednobuněčných organismů. V prokaryotech probíhá jiným mechanismem, ale v jednobuněčných eukaryotech byly objeveny mnohé společné znaky s živočišnou apoptózou. Nicméně jisté rozdíly vedou k používání termínu "apoptóze podobná buněčná smrt". Jedním z nejprostudovanějších jednobuněčných organismů je v tomto ohledu kvasinka Saccharomyces cerevisiae. Obsahuje řadu proteinů homologních s živočišnými proteiny a může sloužit jako modelový organismus k prohloubení znalostí o živočišné apoptóze a k porozumění výskytu takového...
|
host ::
RSS.