|
|
Elektrárny firmy Laurin & Klement a elektrifikace Středního Pojizeří
Chmelenský, Jiří ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Štemberk, Jan (oponent)
Předmětem rigorózní práce je zpracování historie čtyř vodních elektráren na Jizeře a jedné parní elektrárny přímo v Mladé Boleslavi, které postavila a provozovala mladoboleslavská automobilová továrna Laurin & Klement v první čtvrtině 20. století. Pro výrobu elektrické energie z vodní síly nebylo potřeba uhlí, které bylo v první světové válce na příděl. V roce 1924 byly první tři vodní elektrárny odkoupeny Škodovými závody v Plzni, které je po výstavbě čtvrté vodní elektrárny odprodaly Družstevním závodům v Dražicích nad Jizerou. První vodní elektrárna, Hněvousická, postavená v roce 1912, zásobovala elektřinou Valdštejnský velkostatek Mnichovo Hradiště a město samotné. Druhá vodní elektrárna, Rožátovská, postavená v roce 1916 zásobovala přímo podzemním vysokonapěťovým kabelem automobilku v Mladé Boleslavi. Třetí vodní elektrárnou postavenou v roce 1921 byla elektrárna v Bakově nad Jizerou, určená pro napájení rozvodných sítí firmy Laurin & Klement. Poslední čtvrtá vodní elektrárna byla postavena v roce 1926 u Haškova u Mnichova Hradiště. Právě firma Laurin & Klement a později Družstevní závody Dražice nad Jizerou vybudovaly do konce třicátých let na tehdejší dobu pozoruhodně hustou rozvodnou elektrickou síť. Fragmenty této rozvodné sítě se dochovaly dodnes ve funkčním stavu ve formě vedení vysokého...
|
|
|
Od palisády k moderní československé dělostřelecké věži. Vývoj pevnostního materiálu Škodovými závody v 19. a 20. století
Chmelenský, Jiří ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Práce je zaměřena na celkový vývoj a konstrukci dělostřelectva Škodovými závody od počátků výroby zbraní, přes vývoj pancéřových věží, pevnostních děl, lodních děl a konečně polních děl. Práce vhodně kombinuje tři základní celky: ekonomický vývoj Škodových závodů, vývoj dělostřeleckého pevnostního a polního materiálu s životopisy osob spjatých s fungováním plzeňské Škodovky. Práce je rozdělena z časového hlediska na dvě zásadní období, od počátků vývoje dělostřelectva po konec první světové války a na období počátku třicátých let, kdy byly vyvinuty nové zbrojní konstrukce určené na export, pro československou armádu a následně německý Wehrmacht. Práce je založena na archivním výzkumu v podnikovém archivu Škodových závodů v Plzni, Ústředním vojenské archivu v Praze a na práci se sekundární literaturou. Škodovy závody se od počátků produkce vypracovaly na největšího producenta dělostřeleckého materiálu v Rakouské monarchii, kdy byly za první světové války průkopníkem nových progresivních konstrukcí jak v pevnostním materiálu, tak v polním dělostřelectvu včetně těžkého obléhacího dělostřelectva. Za první republiky zpočátku produkovaly děla vycházející z válečných konstrukcí, ale na počátku třicátých let vyvinuly a vyrobily velmi moderní kanony a houfnice pro polní armádu včetně pevnostního...
|
host ::
RSS.