|
|
Rentgenokefalometrická studie u pacientů s jednostranným rozštěpem rtu a patra
Cagáňová, Veronika ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Borský, Jiří (oponent)
Tato studie, zabývající se problematikou rozštěpových vad, konkrétně celkovým jednostranným rozštěpem rtu a patra (UCLP), je založena na kefalometrické analýze laterálních telerentgenových snímků 23 pacientek ženského pohlaví v průměrném věku 10 let a 18 pacientů mužského pohlaví v průměrném věku 10 a 15 let. Práce je zaměřena na sledování pohlavního dimorfismu skeletálního a měkkého profilu u chlapců a dívek v průměrném věku 10 let. Hlavním cílem je popsat vliv sekundární spongioplastiky na utváření skeletálního a měkkého profilu u UCLP pacientů během jejich pubertálního vývoje a zhodnotit efektivnost této operační metody porovnáním se souborem UCLP pacientů bez rekonstrukce defektu alveolu sekundární spongioplastikou. Metodika spočívá ve zpracování teleRTG snímků pomocí klasické morfometrie a v případě sledování longitudinálního vývoje navíc metodou konečných prvků (FESA- finite element scaling analysis). Z výsledků studie vyplývá, že se u dívek v prepubertálním období projevují znaky rozštěpových pacientů ve větší míře. Vývoj pacientů s implantovaným sekundárním spongiózním štěpem je uspokojivý, v průměru dochází k výrazné proklinaci horního alveolárního výběžku a horních i dolních řezáků a konvexita obličeje se díky vysokým přírůstkům v oblasti nosu zvětšuje. Vývoj během pubertálního spurtu probíhá...
|
|
|
Histologie kostní tkáně v antropologických aplikacích
Valíková, Zuzana ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Cagáňová, Veronika (oponent)
Kost je tvrdá mineralizovaná struktura tvořící oporu těla. Její histologické uspořádání tvoří kostní buňky (osteoblasty, osteocyty, osteoklasty) a mezibuněčná hmota. Uspořádání kosti se u obratlovců liší. Můžeme rozlišovat i kosti, které se u lidí nevyskytují. Jako kost acelulární. Nebo kosti, které se u lidí vyskytující jen málo - jako kosti pneumatizované. Pro výzkum lidské kosti se používají různé zvířecí modely a každý má své typické využití. Klíčová slova: Kostní tkáň, histologie, struktura kosti, zvířecí modely
|
|
| |
|
|
Histologie kostní tkáně v antropologických aplikacích
Valíková, Zuzana ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Cagáňová, Veronika (oponent)
Kost je tvrdá mineralizovaná struktura tvořící oporu těla. Její histologické uspořádání tvoří kostní buňky (osteoblasty, osteocyty, osteoklasty) a mezibuněčná hmota. Uspořádání kosti se u obratlovců liší. Můžeme rozlišovat i kosti, které se u lidí nevyskytují. Jako kost acelulární. Nebo kosti, které se u lidí vyskytující jen málo - jako kosti pneumatizované. Pro výzkum lidské kosti se používají různé zvířecí modely a každý má své typické využití. Klíčová slova: Kostní tkáň, histologie, struktura kosti, zvířecí modely
|
|
|
Ontogenetický vývoj pohlavního dimorfismu obličeje
Dadáková, Martina ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Cagáňová, Veronika (oponent)
Pohlavní dimorfismus je jedním ze základních aspektů variability lidského obličeje. Jeho projevy využíváme při identifikaci jedince, v plastické i rekonstrukční medicíně. Je jedním z nejdůležitějších paleodemografických ukazatelů a odráží se také při výběru partnera. Pohlavní dimorfismus vzniká během ontogeneze velmi brzy, už v prenatálním období. Dále se za společného působení různých faktorů vyvíjí především během dětství a adolescence, ale menší změny v podobě a rozsahu dimorfismu se vyskytují po celý život člověka. Přestože se jednotlivé oblasti kraniofaciálního komplexu během růstu navzájem ovlivňují, do značné míry se vyvíjejí nezávisle. Pohlavní dimorfismus jednotlivých morfologických struktur či oblastí je proto manifestován v odlišné míře a s různým načasováním. Tato práce poskytuje přehled základních aspektů pohlavního dimorfismu lidského obličeje během ontogeneze společně s popisem faktorů, podílejících se na jeho vzniku.
|
|
|
Rentgenokefalometrická studie u pacientů s jednostranným rozštěpem rtu a patra
Cagáňová, Veronika ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Borský, Jiří (oponent)
Tato studie, zabývající se problematikou rozštěpových vad, konkrétně celkovým jednostranným rozštěpem rtu a patra (UCLP), je založena na kefalometrické analýze laterálních telerentgenových snímků 23 pacientek ženského pohlaví v průměrném věku 10 let a 18 pacientů mužského pohlaví v průměrném věku 10 a 15 let. Práce je zaměřena na sledování pohlavního dimorfismu skeletálního a měkkého profilu u chlapců a dívek v průměrném věku 10 let. Hlavním cílem je popsat vliv sekundární spongioplastiky na utváření skeletálního a měkkého profilu u UCLP pacientů během jejich pubertálního vývoje a zhodnotit efektivnost této operační metody porovnáním se souborem UCLP pacientů bez rekonstrukce defektu alveolu sekundární spongioplastikou. Metodika spočívá ve zpracování teleRTG snímků pomocí klasické morfometrie a v případě sledování longitudinálního vývoje navíc metodou konečných prvků (FESA- finite element scaling analysis). Z výsledků studie vyplývá, že se u dívek v prepubertálním období projevují znaky rozštěpových pacientů ve větší míře. Vývoj pacientů s implantovaným sekundárním spongiózním štěpem je uspokojivý, v průměru dochází k výrazné proklinaci horního alveolárního výběžku a horních i dolních řezáků a konvexita obličeje se díky vysokým přírůstkům v oblasti nosu zvětšuje. Vývoj během pubertálního spurtu probíhá...
|
host ::
RSS.