Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Program péče pro velké šelmy: rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus) v České republice
Hnutí DUHA, Brno ; Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm ; Správa NP Šumava, Kašperské Hory ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Marhoul, Pavel ; Nová, Petra ; Volf, Ondřej ; Kotecký, Vojtěch ; Bláha, Jaromír ; Bartošová, Dana ; Bufka, Luděk ; Koubek, Petr ; Červený, Jaroslav
Rys, medvěd a vlk patří k původním druhům naší savčí fauny a v historických dobách se vyskytovali na území celé ČR. Všechny tři druhy velkých šelem mohou způsobovat škody na hospodářském zvířectvu a na zvěři, čímž se dostávají do konfliktu s hospodářskými zájmy člověka. Tento problém částečně řeší od roku 2000 zákon č. 115/2000 Sb, o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, není to však řešení dostatečné. Negativní postoj veřejnosti k velkým šelmám a s tím související vysoká míra ilegálního lovu jsou i nadále hlavními příčinami ohrožení existence těchto druhů na našem území. Stěžejním opatřením navrženého programu péče pro velké šelmy v ČR je proto rozsáhlá výchovná a osvětová kampaň, která by měla probíhat současně na třech rozdílných úrovních a jejímž cílem je právě změna veřejného mínění a snížení tlaku ilegálního lovu. Související opatření by měla řešit zefektivnění systému řešení škod způsobených velkými šelmami, zlepšení spolupráce ochrany přírody s Policií ČR při řešení případů ilegálního lovu a rozvoj přeshraniční spolupráce na monitoringu a ochraně velkých šelem se sousedními státy. Nezbytnou součástí programu je rovněž pravidelný monitoring stavu populací a výzkum některých aspektů jejich biologie a role v ekosystému. Program je navrhován na období deseti let.
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Závěrečná zpráva představuje data, která byla dostupná ke dni odevzdání této zprávy. Studie je prováděna v západní a centrální části NP Šumava, a to na území bývalých lesních správ Železná Ruda, Prášily, Modrava, Srní, Křemelná a Kvilda, od roku 2006 i v LS Borová Lada. Část experimentu probíhá též v přiléhajících oblastech CHKO Šumava, zejména na Hartmanicku – část sledovaných jedinců srnce obecného. Jejím úkolem bylo poznání časoprostorové struktury a chování populací jelenovitých (jelen evropský, srnec obecný) a šelem (rys ostrovid), studium vazeb populací šelem (predátorů) a populací jelenovitých (kořisti) a studium vlivu populací jelenovitých na obnovu lesa. Většina sledovaných zvířat však stále ještě běhá po lese s obojkem a všemi daty na krku. Kompletní sada dat bude autorům projektu dostupná ještě s odstupem nejméně jednoho roku. Z tohoto důvodu nejsou v práci posuzovány prakticky žádné závěry a ani výsledky nejsou srovnávány se současnou vědeckou literaturou. Tyto závěry a srovnání budou k dispozici v jednotlivých chystaných publikacích.
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Při přirozené obnově lesa je jedním z významných faktorů, které ovlivňují vývoj lesa, okus semenáčků jelenovitými (jelen evropský, srnec obecný). Aby bylo možné zabránit těmto škodám nebo je omezit, je nutné znát časoprostorové chování zmíněných druhů zvěře. Jelenovití jsou však ovlivňováni populací predátorů, převážně rysem ostrovidem a liškou obecnou. Sledováním pohybu a výskytu všech těchto druhů se získají podklady pro studium vazeb mezi kořistí a predátorem v modelovém území, kde je srnčí zvěř hlavní velkou kořistí a důležitou potravní složkou rysa ostrovida. Popis metodiky a výsledků zjišťování.
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Červený, Jaroslav ; Dvořák, Lubomír ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Při přirozené obnově lesa je jedním z významných faktorů, které ovlivňují vývoj lesa, okus semenáčků jelenovitými (jelen evropský, srnec obecný). Aby bylo možné zabránit těmto škodám nebo je omezit, je nutné znát časoprostorové chování zmíněných druhů zvěře. Jelenovití jsou však ovlivňováni populací predátorů, převážně rysem ostrovidem a liškou obecnou. Sledováním pohybu a výskytu všech těchto druhů se získají podklady pro studium vazeb mezi kořistí a predátorem v modelovém území, kde je srnčí zvěř hlavní velkou kořistí a důležitou potravní složkou rysa ostrovida. Popis metodiky - obojkování zvířat.
Předběžné výsledky umělého posilování tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) na Šumavě
Červený, Jaroslav ; Bufka, L. ; Hlavatá, A. ; Koubek, Petr
Vypouštění uměle odchovaných tetřevů do přírody je v současnosti sice chápáno jako jedna z možností záchrany či posilování volně žijících populací, zároveň však představuje "poslední zoufalý pokus" o záchranu mizejícího druhu, někdy i bez ohledu na vhodnost biotopu.
Vývoj početnosti jeřábka lesního (Bonasa bonasia) na Šumavě
Červený, Jaroslav ; Bufka, L. ; Bürger, P.
V minulosti byl jeřábek lesní na Šumavě sice velmi běžným, nikoli však tak hojným ptákem jako tetřev hlušec. V současné době je jeřábek lesní jediným druhem šumavských tetřevovitých, který není bezprostředně ohrožen.
Vývoj početnosti tetřívka obecného (Tetrao tetrix) na Šumavě
Bürger, P. ; Červený, Jaroslav ; Bufka, L.
After 1990, another decrease of black grouse occurred in the Šumava Mts. In 1994, only 306 individuals were found what represents a decrease by 47.8
Vývoj početnosti tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) na Šumavě
Bufka, L. ; Červený, Jaroslav ; Bürger, P.
Pronikavý pokles početnosti populace tetřevů v druhé polovině tohoto století na území České republiky podnítil zájem o detailní vyhodnocení situace. Výsledky zpracování dostupných údajů potvrdily, že ani Šumava nebyla ušetřena poklesu početnosti tetře
Současné poznatky o rozšíření, populační dynamice a potravní ekologii některých lasicovitých v České republice
Koubek, Petr ; Červený, Jaroslav ; Bufka, L.
Byla analyzována publikovaná data o složení potravy kuny skalní, k. lesní, tchoře tmavého, T. stepního, kolčavy a hranostaje. Pro posouzení populačních trendů porovnávaných druhů bylo využito oficiálních mysliveckých statistik o jejich úlovcích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 Bufka, Luděk
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.