|
|
Vidění a moc. Porovnání konceptů Guye Deborda a Michela Foucaulta
Bučilová, Pavla ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl prozkoumat podobnosti a rozdíly v přístupech Guye Deborda a Michela Foucaulta ke vztahu vidění a moci. Jejím záměrem je ukázat projevy tohoto propojení, a zdali je možné, aby se společnost z této moci vymanila či ji jakkoliv odporovala. Práce metodologicky vychází z rozlišení politických a filozofických východisek obou autorů: zatímco podle Deborda se dá vymanit z moci spektáklu pomocí nekapitalistického třídního uspořádání společnosti, Foucault vidí mocenské vztahy jako soubor určitých praktik, které prostupují celou společností, každým jedním z nás, a kterými jsme utvářeni stejně, jako my utváříme je. Proto je pro něj nemožné, abychom překonali či ze společnosti naprosto vyloučili propojení moci a vidění. Na základě tohoto rozlišení se diplomová práce pokusí ověřit předpoklad, že Debordova inspirace marxismem mu neumožňuje reflektovat vztah vidění a moci v celé jeho šíři v kontextu nekapitalistických zřízení a že na rozdíl od Foucaultova konceptu dohledu je Debordova teorie spektáklu utopická.
|
|
|
Vidění a moc. Porovnání konceptů Guye Deborda a Michela Foucaulta
Bučilová, Pavla ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl prozkoumat podobnosti a rozdíly v přístupech Guye Deborda a Michela Foucaulta ke vztahu vidění a moci. Jejím záměrem je ukázat projevy tohoto propojení, a zdali je možné, aby se společnost z této moci vymanila či ji jakkoliv odporovala. Práce metodologicky vychází z rozlišení politických a filozofických východisek obou autorů: zatímco podle Deborda se dá vymanit z moci spektáklu pomocí nekapitalistického třídního uspořádání společnosti, Foucault vidí mocenské vztahy jako soubor určitých praktik, které prostupují celou společností, každým jedním z nás, a kterými jsme utvářeni stejně, jako my utváříme je. Proto je pro něj nemožné, abychom překonali či ze společnosti naprosto vyloučili propojení moci a vidění. Na základě tohoto rozlišení se diplomová práce pokusí ověřit předpoklad, že Debordova inspirace marxismem mu neumožňuje reflektovat vztah vidění a moci v celé jeho šíři v kontextu nekapitalistických zřízení a že na rozdíl od Foucaultova konceptu dohledu je Debordova teorie spektáklu utopická.
|
|
| |
host ::
RSS.